Zabil dvě ženy a dalších dvanáct brutálně napadl. Většinu svých nejhorších zločinů přitom Miroslav Stehlík spáchal během nařízené ústavní léčby. Jak se mohlo stát, že narušený sadista mohl z bohnické psychiatrie v Praze nerušeně odcházet lovit své oběti?
Narušený sadista popisoval vraždy jako rutinu
O život připravil dvě ženy, napadl minimálně dvanáct dalších. Miroslav Stehlík šokoval kriminalisty naprostou absencí jakékoliv sebekritiky nebo lítosti. O svých zločinech mluvil zcela bez okolků, jako by se nejednalo o nic zvláštního. Ten, kdo ho opravdu dobře znal, tím ale nejspíš nebyl příliš překvapený. Pro kriminál totiž rostl už od dětství.
Narušený sadista popisoval vraždy jako rutinu
O život připravil dvě ženy, napadl minimálně dvanáct dalších. Miroslav Stehlík šokoval kriminalisty naprostou absencí jakékoliv sebekritiky nebo lítosti. O svých zločinech mluvil zcela bez okolků, jako by se nejednalo o nic zvláštního. Ten, kdo ho opravdu dobře znal, tím ale nejspíš nebyl příliš překvapený. Pro kriminál totiž rostl už od dětství.
Nic dobrého z něj vyrůst nemohlo
S celou rodinou Stehlíkových bylo zkrátka něco v nepořádku. Otec budoucího vraha, Miroslav starší, byl alkoholik a později byl dokonce odsouzen k trestu odnětí svobody za pohlavní zneužívání. Rodina po jeho uvěznění trpěla nedostatkem financí, byly tu ale i další potíže.
Mladý Miroslav měl čtyři bratry. Všichni z nich trpěli nízkým intelektem, a tak navštěvovali zvláštní školu. Jeden z nich byl později trestán za majetkovou trestnou činnost, další z nich, Pavel Stehlík, v dospělosti zavraždil svou postarší sousedku.
Sám Miroslav sice zvládal běžnou školní docházku, zato byl už jako chlapec nezvladatelný a nosil domů dvojky z chování. Než se dostane do křížku se zákonem, bylo tak jen otázkou času.
Na prahu plnoletosti putoval za mříže
V 15 letech měl na krku první skutečný průšvih. V prádelně bytového domu se totiž pokusil znásilnit mladou ženu, která mu unikla jen šťastnou náhodou. Za tento skutek ho Městský soud v Praze potrestal dvouletou podmínkou. Ani to mu ale nezabránilo v tom, aby páchal další trestné činy.
Ještě v podmínce provedl neuvěřitelných 34 případů vloupání do bytů a automobilů. V několika domech se dokonce pokusil založit požár, když ho rozzlobilo, že nenašel nic, co by se dalo ukrást.
Své řádění pak definitivně završil tím, že s nožem v ruce napadl další mladou ženu, kterou se též pokusil znásilnit. V pouhých 18 letech tak putoval na sedm let za mříže. Následně se měl podrobit také nařízené sexuologické léčbě. Ta ovšem neprobíhala tak, jak by se dalo čekat.
V léčebně měl Stehlík až příliš svobody
Přestože soudní znalci zjistili u Miroslava Stehlíka množství závažných diagnóz, jako například exhibicionismus, sadismus a sexuální agresivitu, lékaři z pražské bohnické nemocnice usoudili, že bude vhodné, pokud bude během léčby dostávat pravidelně vycházky.
Kromě toho, že v doprovodu svých rodičů mohl na víkendy jezdit domů, čas od času ho někteří ošetřovatelé po večerce pouštěli ven také neoficiálně. A právě to v budoucnu mělo způsobit velké problémy - o těchto vycházkách „na černo“ totiž neexistovaly žádné záznamy.
Mladou zahradnici vyděsil nález mrtvoly
Své první vraždy se Miroslav Stehlík dopustil ještě v době, kdy se stále léčil v Bohnicích, a to právě během doby, kdy byl venku na zapřenou.
Nález mrtvého ženského těla v pražských Vysočanech ohlásila mladá zahradnice, která si při údržbě tamějšího parku chtěla odskočit do křoví. Přivolaným kriminalistům bylo přitom na první pohled jasné, že se dívka, která se jmenovala Zdena H., stala obětí nebezpečného devianta.
Stehlík se sice dostal na seznam vytipovaných pachatelů ihned po nálezu zavražděné dívky, avšak kvůli poměrům v léčebně z něj byl opět vyřazen. V době, kdy ke zločinu mohlo dojít, totiž neměl oficiálně udělenou vycházku.
Jen 13 hodin bez násilí
Jen několik dní po první vraždě byl Miroslav Stehlík na svou žádost propuštěn z léčebny a nadále tam měl docházet pouze ambulantně. Trvalo mu ale pouhých 13 hodin, než v něm znovu převládly pudy a on se znovu rozhodl vraždit.
K hrůznému činu došlo v pražských Vršovicích, kde se Stehlík dostal do chodby a napadl tam osmadvacetiletou Blanku N., rozvedenou matku dvou dětí. Mrtvou a zneužitou ji ráno v kaluži krve našli sousedé.
Ani po druhé vraždě si nedal pokoj
Známé úsloví, že s jídlem roste chuť, v případě Miroslava Stehlíka rozhodně platí. Deset dní po druhé vraždě se totiž rozhodl napadnout další ženu. Miroslava H. ale měla štěstí, protože se sice stala obětí znásilnění a skončila v nemocnici, ale přežila.
Po dvou dnech napadl mladou pošťačku, té se však podařilo uniknout, když Stehlíka při činu vyrušili kolemjdoucí. Podobné štěstí už neměla Eva Č,. která se znásilnění později rozhodla nahlásit na policii. A právě její svědectví přispělo k dopadení nebezpečného pachatele.
Stará školní fotografie prozradila pravdu
Během výslechů si Eva Č. uvědomila, že jí mladý muž, který ji napadl, někoho připomíná. Když se podívala na školní fotografii své sestry a uviděla tvář jednoho z jejích spolužáků, byla si už naprosto jistá. Kriminalisté se proto vydali rovnou pro Miroslava Stehlíka.
Po zadržení se Stehlík ke zděšení mužů zákona přiznal nejen ke znásilnění ženy, která ho poznala, ale také k oběma vraždám, dalším napadením a několika vloupáním. Své skutky popisoval zhruba tak, jak by jiní lidé popsali nákup v samoobsluze - zcela bez emocí a jakéhokoliv náznaku lítosti.
Resocializaci odborníci jednoznačně vyloučili
Během soudu Miroslava Stehlíka znovu důkladně zkoumali soudní znalci z oboru psychiatrie. Jejich závěr byl zcela jednoznačný. Možnost, že by se mohl někdy napravit, vůbec nepřipadala v úvahu. Naopak ho označili za výrazně narušenou osobnost, která je pro společnost nebezpečná.
Za trestné činy vraždy, jednoho pokusu vraždy, dvanácti případů znásilnění včetně pokusů, vydírání, omezování osobní svobody a krádeže si proto Miroslav Stehlík vyslechl rozsudek smrti.
Neslitoval se nad ním ani Husák
Umírat se Miroslavu Stehlíkovi nechtělo, proto se proti rozsudku pokusil odvolat a dokonce u tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka žádal o milost. Po prostudování všech materiálů, které se k jeho případu vztahovaly, to ale prezident jednoznačně zamítl.
Poprava se tak uskutečnila, a to v Praze dne 25. února roku 1986. Miroslavu Stehlíkovi v tu dobu bylo jen třicet let.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Smrt batolete: Policie případ z Lounska šetří jako vraždu, obvinila otce
Policisté vyšetřují vraždu dítěte na Lounsku. Ve čtvrtek ráno uvedli, že z vraždy obvinili pětadvacetiletého muže a podali návrh na jeho vzetí do vazby. Událost se stala v úterý večer. Dítě ve středu v nemocnici podlehlo vážným zraněním, která při trestném činu utrpělo.
Svrčinova jízda Indian Wells nekončí. Teď ale českého tenistu čeká supervýzva
Dalibor Svrčina při své premiéře na prestižním tenisovém turnaji v Indian Wells postoupil po výhře 6:2, 6:4 nad Australanem Jamesem Duckworthem do 2. kola. Jeho příštím soupeřem bude hvězdný Jannik Sinner z Itálie.
Odtud Trump útočil na Írán. Floridský palác se změnil v luxusní pevnost, ze které se řídí válka
Zatímco první rakety v sobotu dopadaly na cíle v Íránu, Donald Trump neseděl v bezpečí Bílého domu. Rozkazy k útokům, které otřásly Blízkým východem, vydával z pozlacených sálů své floridské rezidence Mar-a-Lago. Jak se ze sídla nejbohatší ženy Ameriky stal „válečný kabinet“, kde se mezi charitativními večírky a golfem rozhoduje o osudu světa?
ŽIVĚZastavte palbu! Teherán čelí zlobě sousedů za agresi. "Musíme se bránit," namítá
Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost, než se bránit. Pezeškján to ve středu napsal na X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.
Riskantní plán Washingtonu. Obávaní bojovníci mají zažehnout povstání v Íránu
Spojené státy podle CNN zvažují využít kurdské ozbrojené skupiny k rozpoutání lidového povstání proti íránskému režimu. Kurdové by mohli otevřít novou frontu na západě země, zaměstnat bezpečnostní složky Teheránu a umožnit Íráncům vyjít do ulic.