


Mělo to být osm dní rutinního testu, skončilo to jako devítiměsíční drama v zajetí vesmíru. Nově uzavřené vyšetřování NASA odhaluje, že loď Starliner od Boeingu dělily od katastrofy jen drobnosti. NASA události z roku 2024 klasifikovala jako nehodu typu A, testovací let Starlineru se tak ocitl ve stejné kategorii jako katastrofy raketoplánů Challenger a Columbia, při nichž zahynulo 14 lidí.

Rok 2024 měl být triumfem návratu americké kosmické lodi do služby. Místo toho se proměnil v příběh, který bude připomínat, jak tenká je hranice mezi technologickým průlomem a katastrofou. Loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici v červnu 2024, s astronauty Butchem Wilmorem a Suni Williamsovou na palubě. Testovací mise měla trvat jen přibližně osm dní a potvrdit připravenost plavidla pro rutinní dopravu posádek.
Stalo se však něco, s čím inženýři nepočítali: krátce po startu začalo unikat helium v pohonném systému a při přibližování ke stanici selhávaly trysky. Po týdnech analýz NASA rozhodla vrátit kapsli na Zemi bez posádky. Astronauti zůstali na ISS více než devět měsíců, než se našla bezpečná cesta zpět. Domů se dostali až v březnu 2025, kdy je dopravila loď Crew Dragon společnosti SpaceX.
Nyní vyšetřovací zpráva NASA k nepovedenému testovacímu letu kosmické lodi Starliner přináší jeden z nejtvrdších verdiktů v moderní historii amerického pilotovaného programu. Události, které v roce 2024 uvěznily dva astronauty na oběžné dráze na devět měsíců, agentura klasifikovala jako „Type A mishap“ – nejzávažnější stupeň selhání mise. To řadí testovací let Starlineru do stejné kategorie jako katastrofy raketoplánů Challenger (1986) a Columbia (2003).
„K chybám docházelo už od počátku programu a pokračovaly během jeho realizace – včetně správy kontraktů, dohledu, technické důslednosti i rozhodování vedení,“ uvedl administrátor NASA Jared Isaacman. Společnost Boeing kosmickou loď postavila a NASA podle něj od samého začátku schvalovala odchylky a souhlasila s jejím letem.
„Jak vývoj pokračoval, konstrukční kompromisy a nedostatečná kvalifikace hardwaru přesahovaly úplné porozumění NASA,“ dodal. Nešlo jen o technickou závadu, ale o kombinaci organizačních tlaků, špatné komunikace a tolerance rizika.
Vyšetřovatelé nyní popsali „kulturu nedůvěry“ mezi NASA a Boeingem, chaotické porady a prostředí, v němž byly kritické názory přehlíženy. Manažery na obou stranách vnímá zpráva jako příliš tolerantní k riziku a odmítající nesouhlasné pohledy – přesně ty faktory, které historické analýzy označují za klíčové při katastrofách Challengeru a Columbie.
Administrátor NASA Jared Isaacman připustil, že agentura nenaplnila vlastní standardy. Podle něj NASA musí „přijmout zodpovědnost za své chyby“ a zajistit, aby se podobná situace neopakovala. „Posádku jsme sice bezpečně vrátili domů, ale cesta, kterou jsme k tomu zvolili, neukázala NASA v jejím nejlepším světle,“ dodal.
Ještě přímočařeji hovořil přidružený administrátor NASA Amit Kshatriya. „Agentura astronauty zklamala,“ uvedl Kshatriya na tiskové konferenci. „I když to oni sami neřeknou, musíme to přiznat my. Musíme si uvědomit, že neseme odpovědnost vůči nim, vůči všem současným posádkám i těm, které se teprve chystáme vyslat na další mise.“
Zpráva identifikovala kombinaci hardwarových poruch, nedostatečného testování a manažerských selhání. NASA navíc připustila, že strategický tlak na zajištění dvou nezávislých dopravních systémů mohl ovlivnit rozhodování během mise. Agentura proto oznámila, že Starliner nepoveze další posádku, dokud nebudou technické příčiny zcela vyřešeny.
Pro Boeing jde o další reputační ránu. Program Starliner provázely problémy od začátku a společnost čelila kritice i v civilním letectví kvůli problémům s letouny Boeing 737 Max. Firma uvedla, že od mise provedla technické úpravy a změny ve firemní kultuře.






Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“