Reklama
Reklama

Cesta, ze které nebylo návratu: skutečný osud fenky Lajky

Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.

Reklama

Z moskevské ulice na oběžnou dráhu

Kosmická fenka Lajka v letovém postroji pro misi Sputnik.
Kosmická fenka Lajka v letovém postroji pro misi Sputnik. Foto: Unknown author / Wikipedia / Public domain

V roce 1954 se na zasněžených ulicích Moskvy potulovala malá toulavá fenka, nejspíš kříženec sibiřského huskyho a teriéra. Vážila sotva šest kilogramů a nikdo si jí nevšímal. O tři roky později se z ní stal symbol jedné éry – první živý tvor, který obletěl Zemi.

Toulaví psi z Moskvy představovali pro vědce ideální materiál: otužilí, zvyklí na hlad i mráz, odolní vůči stresu. Lajka byla malá, klidná a snadno se vešla do těsné kabiny.

Sovětští vědci jí dali jméno Kudrjavka, tedy Kudrnka, podle jemně zvlněné srsti. Svět ji ale poznal jako Lajku - „štěkačku“. Americký tisk si neodpustil ironii a překřtil ji na „Muttnik“ – kombinaci slov mutt (kříženec) a Sputnik. Výběr do kosmického programu pro ni ale neznamenal vysvobození z ulice, ale rozsudek smrti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama