Plot na hranicích najdete i mezi Finskem a Norskem. Zjistili jsme, proti komu je

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 9. 8. 2017 11:28
Částí hranice mezi Finskem a Norskem se již roky táhne horskými a bažinatými pustinami plot. Každoročně ho obnovuje a spravuje padesátka zaměstnanců. Ještě zajímavější je, že zde slouží proti živelné migraci. Nutno však dodat, že proti migraci sobů, kterých tu na úplném severu Evropy, v oblasti Laponska, žijí tisíce.
Plot na finsko-norské hranici. | Video: Zuzana Hronová

Severní část Skandinávie, zvaná Laponsko, je domovinou původního obyvatelstva - Sámů. Ti byli zvyklí používat území nehledě na hranice zemí, které se tu často měnily. Pod Švédsko patřívalo Finsko, pod Dánsko Norsko,  pak zas Finsko patřilo pod Rusko, ale Sámové měli zkrátka své Laponsko.

Známé jsou také úchvatné záběry z dronu, kterak sámští pastevci převádějí po zasněžených planinách tisíce sobů z letních pastvin na pobřeží Norska do zimních pastvin v lesích ve vnitrozemí Finska.

Nicméně volná migrace sobů je regulována desítky let udržovaným plotem, který se táhne částí hranice Finska s Norskem - bažinami i březovými lesíky. Ročně se o něj stará téměř padesátka pracovníků a pečlivě ho obnovuje.

Vede i kolem turisty vyhledávaného Trojmezníku (Treriksröset), mohyly zbudované v jezeře, kde se protínají hranice Finska, Norska a Švédska.

Originální hranice  Finska, Norska a Švédska. Střetávají se v jezeře, v místě zbudovali mohylu a k ní chodníček.
Originální hranice Finska, Norska a Švédska. Střetávají se v jezeře, v místě zbudovali mohylu a k ní chodníček. | Foto: Zuzana Hronová

Není totiž sob jako sob, dělí se na mnoho druhů a kupříkladu takový finský lesní sob čítá asi pouhé dva tisíce kusů, zatímco méně vzácné druhy mají až desítky tisíc jedinců. Není proto žádoucí, aby se vzácní sobi mísili s jinými, čímž by tento již tak ohrožený druh vyhynul.

A podobně to mají i Sámové, tedy původní obyvatelé Laponska. Platí pro ně celá řada výjimek, nemusí patřit do žádné oficiální země ani se hlásit k některému z oficiálních národů. Při pohybu se svými stády nemusí respektovat státní hranice na severu Evropy, pohyb sobů regulují pouze tyto ploty, uzavírající části hranice.

Ovšem existuje výjimka. Tou je norsko-ruská a finsko-ruská hranice, kde platí nesrovnatelně přísnější pravidla nejen pro soby, ale i pro lidi. Také ploty tu jsou podstatně bytelnější a střeženější.

 

Právě se děje

před 39 minutami

O byty po H-Systemu má zájem 58 z 60 jejich současných uživatelů

Dnes končí termín pro podání nabídek na odkup 60 bytů v Horoměřicích u Prahy po zkrachovalé společnosti H-System. Nabídku podalo 58 z 60 současných uživatelů bytů, dva konkurzní správkyni napsali, že o byt nemají zájem a vyklidí ho. Celková hodnota sídliště podle minimálních cen znaleckých posudků činí zhruba 210 milionů korun, řekli dnes šéf věřitelského výboru a advokát největšího věřitele H-Systemu Petr Pavel a Martin Junek, předseda bytového družstva Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů H-Systemu.

"Nabídky ještě můžou chodit. Dva ze současných uživatelů nemají o odkup zájem všech zbylých 58 podalo nabídku, a souhlasí tak s cenou, kterou určil znalecký posudek," řekl Pavel. Konkurzní správkyně obdržela také několik nabídek na odkup některých bytů od třetí strany. Obdržené nabídky by měl věřitelský výbor vyhodnotit v úterý 26. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy