Původní animovaný snímek z roku 2015 byl pro režiséra Peta Doctera poměrně osobní. Postavičky ztělesňující základní sadu emocí od radosti po smutek, které řádily v hlavě dětské protagonistky, vycházely z reálných zkušeností s vychováváním dcery. A snímek hledal cestu, jak hravou formou nabídnout dospělým i jejich ratolestem smířlivý pohled na nejběžnější potíže ohledně toho, jaké je být rodičem na jedné straně a dítětem na druhé.
Pokračování V hlavě 2, které natočil Kelsey Mann a česká kina jej promítají od minulého čtvrtka, pokračuje v tomtéž. Jen se tentokrát do boje v řídicím centru uvnitř Rileyiny hlavy přidávají další potvůrky jménem úzkost, stud či nuda. A jak už to tak v pubertě bývá, hodlají se "u kormidla" střídat s mnohem rychlejší kadencí.
Riley je vycházející hokejovou hvězdou a účast na třídenním kempu, kde si může zajistit místo ve středoškolském týmu, má potvrdit její úspěch. Stejně jako úspěch dvou nejlepších kamarádek.
Jenže ten radostný pocit hned na počátku kalí zjištění, že obě dívky půjdou na jinou střední než Riley. Během soustředění tak hrdinka zvažuje mimo jiné to, zda zůstat věrná svým nejbližším, nebo přijmout pozvání mezi nejlepší místní hráčky. Především pak musí najít cestu ke svým novým pocitům, smířit se s tím, že v každém z nás je hodný i zlý člověk, a najít rovnováhu mezi různými typy emocí nebo pokušení.
Studio Pixar opět hledá, jak pomocí fantaskních příběhů vyprávět o těch nejběžnějších životních situacích a prožitcích, s nimiž se umí ztotožnit starší děti, dospívající i dospělí. V tom byla vždy největší síla firmy.
Snaha přijmout sebe sama se stala klíčem k úspěchu už jejího prvního snímku Toy Story: Příběh hraček z roku 1995. Novinka V hlavě 2 přichází do kin o takřka tři dekády později. A jelikož do české distribuce se dostává s více než měsíčním zpožděním oproti zbytku světa, už nyní je zřejmé, že formulka stále funguje. Celosvětové tržby snímku aktuálně přesahují hranici 1,4 miliardy dolarů, v přepočtu 33,4 miliardy korun, což z V hlavě 2 činí historicky nejúspěšnější počin Pixaru a s přehledem komerčně největší filmový hit roku 2024.
Oba díly série jsou pozoruhodné způsobem, jakým zosobňují nejběžnější pocity. A to, co se děje v mysli, často nereflektovaně, během zlomků vteřin zvětšují či z větší blízkosti nahlížejí pomocí bláznivých eskapád postaviček, které vzezřením, hlasem i chováním skvěle vystihují ty nejzákladnější emoce.
V druhém dílu však tento trik vede k tomu, co bylo jistou potíží už u jedničky. Skotačení emocí v Rileyině hlavě místy trochu připomíná epizodu z kdysi populárního animovaného seriálu Byl jednou jeden… život, který pomocí postaviček reprezentujících třeba červené krvinky učil děti biologii.
Lehce návodný způsob, jak předestřít souboje pocitů uvnitř dospívajícího člověka, by nemusel být sám o sobě vadou. Jenže zvolená metoda vede k tomu, že tvůrci nepotřebují žádný příliš složitý děj. Stačí jeden drobný konflikt na akci, která ovšem pro třináctiletou dívku představuje milník v jejím dosavadním životě.
Mnoho filmů o dospívání je zasazených do podobně sevřeného prostoru a času. A vše podstatné pak pramení z drobných interakcí hrdinů.
V hlavě 2 tím, jak se střídá dění uvnitř mysli a Rileyin skutečný pobyt na hokejovém kempu, místy diváky paradoxně odtrhuje od co nejniternějšího spojení s protagonistkou. Vše sice vypráví z její perspektivy, takže ostatní postavy mají minimum prostoru, bohužel občas dlouhé putování Radosti, Smutku a dalších v lehce bizarním světě uvnitř hlavy spíše vytrhává od skutečných prožitků Riley, než aby je posilovala.
Pixar ve svých nejsilnějších momentech uměl prolnout svět dospělých a dětí. Zatímco leckteré animované rodinné snímky často oddělovaly scény a momenty, které cílí na děti, a ty, co pomrkávají na starší publikum, Pixar dovedl mnohdy obojí propojit, dotknout se melancholických okamžiků a zároveň radostně řádit jako dítě uprostřed herny.
Série V hlavě se sice pokouší o totéž, ne vždy to ale funguje. Navíc jsou rozbroje mezi emocemi mnohdy až moc poplatné vyprávění - jistě si například tvůrci nemyslí, že by se úzkost poprvé v hrdinčině mysli objevila až s příchodem puberty.
I tak se ovšem v těch povedenějších scénách daří postihnout, jak tyto nové pocity přebírají otěže, jak se dětský svět rozšiřuje a komplikuje.
V hlavě 2 je stále pozoruhodný rodinný titul. V nejlepších momentech opravdu výstižně zachycuje obrovská emoční vzepětí, jimž čelí každý puberťák a do kterých se ve stejný moment snaží vcítit každý rodič, co už poněkud zapomněl na tato období ve vlastním životě.
Zároveň však snímek stvrzuje, co pro Pixar platí v celé poslední dekádě: u diváků se mu nejvíce daří, když natáčí pokračování a recykluje vlastní nápady.
Film
V hlavě 2
Režie: Kelsey Mann
Falcon, česká premiéra 18. července.
