Rapsodie v modré. Špálova modř z obrazů Otavy diváka neudeří do očí, ale zaplaví

Petr Fischer Petr Fischer
24. 7. 2019 10:08
Prázdniny jsou jako stvořené pro objevování míst, která ještě neznáme. Nic v tom nebrání: sebereme se a jedeme někam, kde jsme dosud nebyli.

Často zajímavější však bývá ohledávání míst, o nichž jsme si mysleli, že už nás ničím nepřekvapí. Míst, která žijí v jakémsi stínu samozřejmosti poznaného a jednou přivlastněného, námi zabydleného, domestikovaného. Když do jednou objevené lokace náhle vpadne jiný pohled, paprsek nového poznání, svět se rozsvítí v jiných barvách, v nových rozumových i emocionálních souvislostech.

Václav Špála: Na řece Otavě, olej na plátně, 1929, 88.5 x 116 cm, O 278
Václav Špála: Na řece Otavě, olej na plátně, 1929, 88.5 x 116 cm, O 278 | Foto: Galerie Středočeského kraje

Setkání s dílem malíře Václava Špály na výstavě v Prácheňském muzeu v Písku patří k těmto ozvláštňujícím zážitkům, jaké podle ruských formalistů dokonce spoluvytvářejí smysl umění.

Špálovy obrazy Otavy, přeplněné jeho typickou ultramarínovou modří, ozvláštňují dnešní poněkud neurčitý, bezbarvý kolorit oblíbené vodácké řeky i krajiny v jejím okolí. Řece vracejí kouzlo a tajemství, které ztratila jako pouhý nástroj sportovního vyžití, volnočasových aktivit a postmoderní pseudoromantiky.

Václav Špála, jenž žil v letech 1885 až 1946, jezdil na Otavu hlavně na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Namaloval zde čtyři desítky obrazů (kompletní seznam "píseckých" pláten v katalogu čítá 46 kusů), z nichž přehlídka v Písku zahrnuje třetinu (zčásti z Národní galerie a jinak z Galerie hlavního města Prahy, Galerie Kodl či soukromých sbírek).

Špála není krajinářem staré školy, byl pln moderního stylu, pravidelně sledoval dění v Paříži, tehdejším centru malířství; přesto jsou jeho otavské obrazy natolik autentické, že se podle nich dají dohledat příslušná místa, kde pracoval. Právě tato úvaha stála na počátku plánu udělat mu výstavu v Písku.

Jak dosvědčuje Špálův syn Jan, malíř odmítal tvořit zpaměti či podle přípravných náčrtků, protože se s malovaným výjevem potřeboval sžít v krajině. Cítil potřebu vrůst do obrazu, stát se součástí situace a nechat se jí oslovit, mluvit s výřezem světa, který měl znovuvytvořit. Jedině tak byl schopen vnést na plátno emoci, jež je viditelná ve zvláštním chvění barvy a jejích odstínech.

Václav Špála: Na Otavě, olej na plátně, 1930, O 647
Václav Špála: Na Otavě, olej na plátně, 1930, O 647 | Foto: archiv Alšovy jihočeské galerie

V nahromaděném množství Špálova modrá přímo udeří do očí. Zaběhaný výraz či idiom, který je také jen obrazem jazyka, v tomto případě však nedostačuje. Tak jako Špálova modř Otavy a oblohy zalévá celý obraz a je východiskem veškeré kompozice, takže pozadí se stává popředím malby, totéž pociťuje divák, který je otavskou modří doslova zaplaven.

Jen na chvíli z ní vyplave v malém meziprostoru, kde je umístěno typické květinové zátiší, za něž si Špála vysloužit označení mistr, a hned pokračuje dál v proplouvání hutnou modří, působící jako uklidňující hypnotikum.

Je fascinující sledovat, jak ze záplavy modré, v níž prakticky nejde rozeznat hranici mezi nebem a vodou, nebem a zemí, vystupuje nenápadnými krátkými tahy štětce jiných barev živá, plastická krajina.

Nálada je na první pohled téměř všude stejná. Při bližším ohledání a delším pobytu v místnosti - kvůli ochraně pláten snad až zbytečně vychlazené jako mraznička - si však každý povšimne proměny nálad, koncentrované prakticky jen do prosvětlování či ztmavování základního a slavného Špálova ultramarínu.

Modrá se různorodě přelévá z obrazu do obrazu: od monetovské impresionistické světlé modři, zastřené světlem, přes skoro tyrkysovou poklidného šťastného odpoledne až po černočernou v malbě řeky, která se mračí na přicházející bouři.

Václav Špála: Na Otavě před bouří, olej na plátně, 1929, 89 x 116 cm, O 3938
Václav Špála: Na Otavě před bouří, olej na plátně, 1929, 89 x 116 cm, O 3938 | Foto: Národní galerie v Praze

Právě v proměnách krajiny před bouří se Václav Špála nejvíce vyžíval. Patrné to je nejen ze vzpomínek jeho syna, který vykresluje, jak otec maloval až do poslední chvíle před deštěm, aby se ho, štětce, obrazu bouřka opravdu dotkla.

Svědectví se objevuje také v malířových úvahách. "Maluji rád krajiny před bouří, kdy se stahují mraky a svírají vše v pevném objetí," píše ve 30. letech Václav Špála, "kdy je plná dynamického napětí, což hoví mému vnitřnímu rozpoložení a pomáhá mi také k vyjádření něčeho, co dříme ve mně z dob útlého dětství. Bouřky na mě působily přitažlivou silou, kdy krajina objevovala se hygienicky jasná a smavá a kdy zvláště nás uchvacovala v tomto přerodu."

Síla popisu zkušenosti, kterou tu Špála obdivuhodně poskytuje, je překvapivá, až mimořádná. Přesto nedostačuje síle bouřlivého tajemství, které malíř uzavřel do svých otavských obrazů. Právě ty doslova "bouřlivé" patří k nejmocnějším celé vystavené série.

Václav Špála: Na Otavě

Prácheňské muzeum, Písek, výstava potrvá do 18. srpna.

Písecká výstava Václava Špály je nejen znovuobjevováním kouzla, které řeka Otava zřejmě již ztratila, nebo ho možná jen šikovně schovala před očima těch, kteří ve světě inflace obrazů ztratili schopnost vidět.

Pro obnovování této schopnosti se jedná o ideální místo: pod okny Prácheňského muzea, píseckého hradu, teče Otava. A uvnitř na obrazech Václava Špály řeka naplno žije svůj bohatý vnitřní, duševní život. V přechodu modré do běla i do černa a zase zpět.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy