Praha - Výtvarná skupina Ztohoven v Praze ve středu představila svůj nový projekt - Občan K. Akce, jejíž název se vztahuje ke Kafkově Procesu i ke slovu občanka, měla upozornit na to, jak velké množství informací se dnes z bezpečnostních i komerčních důvodů o jednotlivcích uchovává.
Před třemi lety se skupina se simulací atomového výbuchu skupiny nabourala do vysílání České televize, aby varovala před nebezpečím mediální reality. Nyní Ztohoven podle svých slov poukazují na to, že „vše, co je zneužitelné, zneužito bude".
A také tentokrát se u toho pohybovali na hraně zákona. Dvanáct členů si nechalo úředně změnit identitu a vyrobit falešné občanské průkazy.
Teoreticky neplatné hlasy?
Nechali se podobně ostříhat, vyfotografovali se a snímky pak upravili morphingem - na počítači se ze dvou tváří vytvoří obličej jeden, na němž jsou ale rozeznatelné rysy obou původních podob. Každý z nich zažádal o občanský průkaz na jméno kolegy; a protože při pořízení občanského průkazu totiž stačí donést úředníkům hotovou fotografii, nápad jim prošel.
Po šest měsíců pak žili oficiálně pod cizí identitou; zkušenosti s tím prý stále dokumentují a plánují z nich vytvořit film. Někteří cestovali s touto podivnou podobenkou do zahraničí, někdo si pořídil zbrojní průkaz a další se oženili, přičemž pravý majitel identity šel prý na svatbu aspoň v jednom případě jako svědek. Všichni „hráči" se také s „falešným dokladem" zúčastnili na konci května voleb do Poslanecké sněmovny - takže jejich hlasy by teoreticky měly být neplatné.
Podle Lidových novin už také začala Ztohoven za Občana K. šetřit policie. Umělci prý porušili hned několik zákonů. "Minimálně uvedli nesprávné údaje, úmyslně zneužili cestovní pas a občanský průkaz," citovaly LN mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepku.
"Všimli jsme si zmínek v médiích, a tak musíme začít případ prošetřovat," dodala policejní mluvčí Jana Rösslerová.
Zatímco policie již koná, u publicistů vzbudil nejnovější projekt spíš rozpačité než vyhrocené (ať už kladné nebo záporné) názory. Možná za to může i „vernisáž" projektu v pronajatém prostoru vyklizeného obchodu na adrese Králodvorská 14, které se ve středu v podvečer zúčastnily odhadem tři stovky lidí.
Uvnitř je totiž čekal jen válec s dvanácti občanskými průkazy; na zeď se paj promítaly "občankové" portréty dvanácti mužů, jež plynule přecházely jeden v druhý. Poměrně „kombinatoricky náročný" projekt se mohl stát pro část lidí kvůli nedostatku informací skoro nečitelný.
K vysvětlení příliš nepomohl ani text nad zataveným tuctem občanek, ani leták s prohlášením, které bylo k dispozici na výstavě i na webu skupiny. Obé mluví velkými obecnými slovy o nebezpečí, zneužití a manipulaci, ale souvislost s prohozenými občankami je spíš volná.
Obecná slova
"Vrátil jsem se z míst, odkud jsem spatřil sebe, a pochopil, že jde především o nás! My všichni jsme společnost, my všichni vytváříme systém a hlídáme se navzájem. Všichni se podílíme na strachu, který nás drží na uzdě," stálo na letácích a na skruži.
Etablovaným provokatérům ze Ztohoven se bezesporu podařilo najít konkrétní díru v systému a oklamat ho: občanský průkaz jako symbol oficiální identity i kontroly dokonce dokázali „zfalšovat" hned dvanáctkrát.
Zároveň ale znějí námitky, že na rozdíl od předchozích projektů jejich nová akce nepříliš jasně ilustruje téma, jejiž si zvolili. Tedy varování a chmurnou vizi, že naše životy jsou čím dál víc zaznamenávány a sledovány a kontrolovány státní mocí i reklamou (o čemž jinak asi není pochyb).
Lépe se skupině s diverzní záměnou občanek podařilo ukázat druhou tezi projektu, kterou vyjádřili slovy: „Nejsme čísla, nejsme biometrické údaje, tak tedy nebuďme ani figurkami velkých hráčů na herním poli této doby."
Jinak řečeno, systém nás jen potřebuje mít pod kontrolou jako zaměnitelná čísla a konzumenty, ale kromě toho jsme pro něj zcela zaměnitelní. Na vernisáži byl ostatně dispozici i perforovací stroj, kterým si mohli zájemci vyříznout z občanek svoji podobenku.
Výbuch, semafory, pomník
Za svoje předchozí „výbušné dílo" Mediální realita skupina obdržela od Národní galerie v Praze Cenu 333, ale také se dostala do konfliktu se zákonem - poškozená se cítila televize, do jejíhož programu vstoupili. Odvolací soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a Ztohoven nedostali žádný trest.
U soudu se probíraly i pozměněné figurky na semaforech v Praze, které se jednoho dne díky zásahu člena Ztohoven změnily z běžných panáčků v postavičky v komických situacích.
Naposledy člen skupiny v listopadu dotvořil pamětní desku na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989. Ruce ukazující symbol vítězství doplnil plastikou s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky a dílo nově nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale neshledala protiprávní jednání.
