"Jean-Jacques Sempé zemřel pokojně 11. srpna večer v 89 letech ve svém letním sídle, obklopen manželkou a blízkými přáteli," potvrdil jeho životopisec a přítel Marc Lecarpentier.
Sempé, jenž se narodil 17. srpna 1932 ve francouzském Bordeaux, zkrášlil desítky knih. Jeho kresby se objevovaly v prestižních časopisech jako The New Yorker, Paris Match či L'Express. Čeští čtenáři jej mají spojeného s příběhy neposedného Mikuláše, kterému Sempé vdechl život jako začínající umělec v polovině 50. let. Knihy vytvořil s Reném Goscinnym. Ten zemřel jedenapadesátiletý roku 1977.
"Když jsme ve čtyřiadvaceti začínali, byli jsme šťastní, že máme vůbec nějakou práci. Zprvu jsme Mikulášovy příběhy dělali pro malý provinční deník," vzpomínal Sempé roku 1999 při návštěvě pražského veletrhu Svět knihy. Už tehdy to pro něj byla dávná historie. Trvalo více než dekádu než se několik útlých publikací, v nichž jeho kresby s nezaměnitelným půvabem zachycují Francii 50. let, objevilo na pultech knihkupectví.
Na dráhu ilustrátora se přitom Jean-Jacques Sempé dal náhodou. První vtipy nakreslil jako dvanáctiletý. Když však ve čtrnácti opustil školu, pracoval jako prodavač kol, podomní obchodník se zubní pastou v prášku, praktikant na dětských táborech a dodavatel vína.
"Naposledy jsem dělal v továrně na žárovky, pak přišla válka. Když jsem se vrátil, dlouho jsem nemohl najít práci. Abych nezešílel, začal jsem kreslit a pokoušel se vnutit své kresby nejrůznějším časopisům," vzpomínal na začátek 50. let, kdy jako čerstvě dospělý teprve hledal svůj strohý, ale na první pohled rozeznatelný styl. Říkal, že příliš talentu nepobral, úspěch si musel odpracovat.
První kresby otiskl v novinách Sud Ouest. Pomocnou ruku mu podal v té době slavný humorista Chaval. Belgický rozhlasový týdeník Le Moustique následně použil několik Sempého kreseb na titulní stranu a vyzval jej, ať vytvoří vlastní postavičku.
Výtvarník nakreslil hocha na kole a pojmenoval jej Mikuláš, podle reklamy na obchod s vínem Nicolas. Šéfredaktor poté propojil Sempého s Reném Goscinnym a podporoval je, aby společně udělali komiks. Série gagů začala v časopise vycházet pravidelně každý týden. Několik let nato vznikla první kniha o Mikulášovi.
K jeho příběhům později spoluautor - který měl z partičky nejraději šprta Celestýna, třídního otloukánka - choval spíš rezervovaný vztah. "Pro mě mají stejný význam jako kterákoliv jiná kniha," řekl jednou. Také když s ním v roce 1999 dělal rozhovor časopis Reflex, napsal, že Sempé o Mikulášovi nerad hovoří.
Pro české čtenáře představovaly Sempého kresby za komunismu svěží, výjimečně svobodný humor. Za normalizace pronikly Francouzovy vtipy nejen do oficiálního humoristického časopisu Dikobraz. Některé skryté významy zřejmě cenzorům zůstaly skryty, a tak potěšily vnímavé čtenáře.
Autorovu tvorbu před čtyřmi lety připomněla výstava v pražské Ville Pellé. Oblibu Mikulášových patálií potvrdila roku 2011 česká anketa o nejlepší dětskou knihu, do které se v charitativním projektu Čtení pomáhá zapojilo více než 11 tisíc lidí. Goscinnyho a Sempého příběhy obsadily bronzovou příčku za vítěznými Dětmi z Bullerbynu od švédské autorky Astrid Lindgrenové a Rychlými šípy Jaroslava Foglara.
"Mikulášovy patálie stále patří ke knihám, které rodiče kupují, protože si je pamatují ze svého dětství. Mají výhodu v tom, že Goscinnyho humor není prvoplánový, aby pobavil jen dětského čtenáře, nýbrž v druhém plánu baví i dospělé," uvedl před časem Jan Kanzelsberger mladší, ředitel sítě kamenných knihkupectví Kanzelsberger. "Jsou to skvělé knížky pro předčítání dětem, u kterých se rodiče nebudou nudit," dodal.
Po sametové revoluci v Česku vyšly knihy Mikulášovy průšvihy, Mikulášovy přestávky, Mikulášovy prázdniny, Mikuláš a jeho přátelé. Další pokračování se ke čtenářům dostalo v prosinci 2005, když Goscinnyho dcera v pozůstalosti objevila dosud nevydané rukopisy. Česky se objevily pod názvem Návrat z prázdnin, následoval ještě Malý Mikuláš - Červený balonek a jiné příběhy.
Zdramatizované příběhy ze života Malého Mikuláše a jeho kamarádů měly roku 2012 premiéru v pražském Divadle v Celetné.
