Pár tahů perem a zrodil se svět, se kterým vyrůstá už třetí generace čtenářů. Příběhy francouzského školáka Mikuláše a jeho kamarádů - mlsouna Vendelína s věčně upatlaným sešitem, obrýleného šprta Celestýna, nejhoršího žáka Kryšpína či Augustýna, jenž má pekelně bohatého tatínka, zaujaly nejen vtipnými a zábavnými historkami ze školního a maloměstského prostředí, ale i hravými ilustracemi Jeana-Jacquese Sempého.
V květnu uvidí Sempého kresby Mikuláše a spol. i pražské publikum Villy Pellé. Reprezentativní výběr z díla letos šestaosmdesátiletého autora by rád oslovil návštěvníky všech věkových kategorií díky interaktivní instalaci, která využije všech tří pater budovy.
Počítá se také s řadou doprovodných programů včetně výtvarné dílny, jež bude součástí festivalu Svět knihy na Výstavišti. Na výstavu mají po předložení dokladu vstup zdarma všichni Mikulášové.
Pro Sempého je typická laskavost a pochopení, se kterými komentuje koloběh života. Jeho postavy jako kdyby byly věčně v pohybu, autor zároveň bravurně zvládá karikaturní zkratku. Glosuje bystře, s dávkou fantazie. "Kreslené vtipy mám rád hlavně proto, že dokážou vyjádřit konkrétní myšlenky nepřímo. Je to způsob, jak se říci něco o sobě, bez toho aniž by se člověk prozradil," říká.
Sempé se narodil v roce 1932 v jihozápadní Francii. Ve čtrnácti začal pracoval jako poslíček, prodával také zubní pasty a vína. V 50. letech začal kariéru humoristického kreslíře v bordeauxském Sud-Ouest.
První pravidelnou práci kreslíře mu nabídl belgický časopis Le Moustique, odkud také vzešel požadavek na vytvoření nové komiksové postavy. V roce 1952 tedy Sempé přišel s postavou malého cyklisty Mikuláše, kterého spolu s Reném Goscinnym převedl do podoby komiksu.
Mikulášových příběhů s ilustrovaným doprovodem si všimla manželka Alexe Gralla, ředitele nakladatelství Denoël, a iniciovala první vydání příběhů Malého Mikuláše autorského dua Sempé-Goscinny.
Později Sempé publikovat v mnoha novinách a časopisech včetně Figara či Expresu. Navštěvoval kavárny, bary a jazzové kluby, mezi jeho přátele patřil režisér Jacques Tati, spisovatel Jacques Prévert nebo výtvarník Raymond Savignac. V roce 1978 vytvořil první obálku pro časopis New Yorker, posléze jich nakreslil téměř sto.
Pravidelně vydává knihy kresleného humoru, v České republice v nakladatelství Baobab naposledy vyšel příběh opraváře kol Raoula Taburina, jenž má tajemství: na kole vůbec jezdit neumí.
