Podle jedné z kurátorek a ředitelky Chalupeckého společnosti Kariny Kottové by jednotlivé instalace mohly existovat i samostatně, avšak jako celek jsou ještě hodnotnější. Odráží citlivost umělců k současné postpandemické době.
"Volají po větší sociální spravedlnosti, propojení člověka a přírody, symbióze a empatii. Využívají velkou imaginaci a ve svých ambicích často fyzicky i ideově přesahují galerijní zdi," míní Kottová.
Letošními finalisty Chalupeckého ceny jsou Robert Gabris, Jakub Jansa, Valentýna Janů, Anna Ročňová a "ne-kolektiv björnsonova". Celkový vítěz stejně jako vloni, kdy účinkující odmítli soutěžit, nebude vybrán. Všichni finalisté jsou tak zároveň laureáty.
Valentýna Janů pro výstavu vytvořila film Hair Flip. Jde o snovou koláž scén nabitou popkulturními odkazy. Jakub Jansa rozvíjí dlouhodobý projekt z imaginárního "zeleninového společenství" nazvaný Club of Opportunities. Intimní fotograficko-textilní instalace je prvním výstupem projektu Error Roberta Gabrise, který se chce dlouhodobě věnovat problematice "menšiny v menšině", tedy Romům s minoritní sexuální orientací.
Takzvaný nekolektiv björnsonova připravil instalaci, která je pavučinou symbolů, kreseb pastelkami či tarotových karet. Instalace sochařky Anny Ročňové v Pražákově paláci a jeho těsné blízkosti pak představuje pomyslnou krajinu objektů, které na sebe berou podobu podivných živých organismů s fragmenty rostlin, často propletených do větších kompozic.
Cena byla založena roku 1990 z iniciativy Václava Havla, Jiřího Koláře a Theodora Pištěka, jmenuje se po kritikovi výtvarného umění a filozofovi Jindřichu Chalupeckém. Vítěz dříve získával finanční odměnu a dostávalo se mu mediální pozornosti. Už vloni se ale finalisté vzdali vyhlašování a odmítli soutěžit. Podobně zareagovali letošní účastníci.
