Dekáda v umění: Fajt vystřídal Knížáka, v Londýně uspěli Šedá a Černý

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
31. 12. 2019 14:56
K nejvýraznějším výstavám právě končící dekády patřily připomínky Karla IV. a Františka Kupky, mezinárodní projekt Galerie Rudolfinum nebo Europa Jagellonica v kutnohorské galerii GASK. Výtvarná scéna žila změnami v Národní galerii, umělkyně Kateřina Šedá se dostala do londýnské Tate Modern a na olympijských hrách ve stejném městě zaujal klikající autobus Davida Černého.
Aj Wej-wej se svým člunem v Národní galerii.
Aj Wej-wej se svým člunem v Národní galerii. | Foto: ČTK

Zážitková sluj

Rok 2017 byl bohatý na výjimečné výstavy v Praze a v Brně. Tamní Moravská galerie pořádala rozsáhlý projekt Kmeny 90. Umělec a raper Vladimir 518, editor osmisetstránkové publikace Kmeny 90, proměnil brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum v zážitkovou sluj alternativní kultury devadesátých let. Autentickými exponáty, tiskovinami, stylovým oblečením i audiovizuálními nahrávkami představil "kmeny" punkerů, squaterů, trempů, vyznavačů techna, metalistů nebo sprejerů.

Silnou sezonu zažila také Národní galerie pod vedením Jiřího Fajta. Ten zajistil dvě ikony mezinárodní výtvarné scény: v paláci Kinských a Anežském klášteře vystavoval německý malíř Gerhard Richter, ve Veletržním paláci pak monumentální plastiku instaloval čínský disident Aj Wej-wej.

Pro pětaosmdesátiletého rodáka z Drážďan Richtera, jenž v roce 1961 emigroval na západní stranu Německa, to byla první retrospektiva ve střední Evropě. Národní galerii se podařilo zapůjčit mnoho Richterových děl z předních galerií, například z vídeňské Albertiny nebo londýnské Tate.

Nechyběly portréty včetně výtvarníkových dcer Betty a Elly, malovaných podle fotografií, obrazy reflektující každodennost i společenská témata, realistické mořské a horské krajiny, expresivní abstraktní kompozice nebo barevné vzorníky. V meditativním prostředí Anežského kláštera visely Richterovy obrazy z cyklu Březinka, téma holokaustu doplňoval velký skleněný objekt.

Trýznivé téma představil také Aj Wej-wej. Dílo s názvem Zákon cesty tvořil sedmdesátimetrový člun s uprchlíky v nadživotní velikosti, který reflektoval autorovy dojmy z pobytu na řeckém ostrově Lesbos. Osud běženců zohledňovala i instalace umístěná rovněž ve Veletržním paláci nazvaná Prádelna. Čínský umělec do ní zahrnul věci, které zůstaly po uprchlících v táboře Idomeni.

 

Právě se děje

Další zprávy