Výstavu ve virtuálním prostoru nazvanou Ósaka 1970: Křižovatka československé a světové architektury připravil historik a teoretik architektury Ondřej Hojda.
"On-line forma umožňuje oslovit široké publikum. V tomto případě je dvojnásob záslužná i proto, že ósackému pavilonu se v českém prostředí nedostalo zdaleka takového ohlasu, jakého se dočkaly československé pavilony na světových výstavách v Bruselu 1958 a Montrealu 1967," říká mluvčí galerie, podle níž přitom Expo v Ósace "pro formování moderního světa" mělo minimálně srovnatelný význam.
Přímo pro libereckou galerii nová díla vytvořily výtvarnice Dorota Sadovská a Alannah Robinsová. V rámci projektu nazvaného Spiritualita odlišně nahlížejí duchovní aspekt umění.
Slovenská rodačka Sadovská, která vystudovala Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě a École nationale des beaux-arts ve francouzkém Dijonu, vnímá spiritualitu skrze tělesnost, irsko-švédská výtvarnice pak "citlivě a osobitým způsobem zhodnocuje přírodní struktury a jako součást výtvarných děl je staví do nového a nezvyklého kontextu, v němž vyniká jejich svébytná estetická hodnota", jak tvrdí mluvčí liberecké galerie.
Třetí novinkou je intervence telavivské rodačky Almy Lily Raynerové. Ta se snaží podpořit lidi, kteří se setkávají s nějakou formou útlaku. "Není to klasická jednorázová výstava, ale pokračování aktivity, která byla původně spojena s ostravskou galerií Plato a jistě bude pokračovat i v následujících letech," doplňuje mluvčí.
Izraelská umělkyně a aktivistka žijící v Praze propojuje výtvarné umění, mluvené slovo a digitální média. Cílem je zprostředkovat návštěvníkům výstavy prožitky těch, kdo se ve většinové společnosti pro svou jinakost mohou cítit jako oběti.
