Celá jedna místnost na Kampě je zasvěcena benátskému projektu. Rony Plesl vloni do chrámové lodi tamního kostela umístil tři dvoumetrové "křišťálové stromy", to znamená svítící, průsvitné, vertikální monolity vyrobené ze skla. Váží okolo 600 kilogramů a jejich povrch tvoří otisk kůry osmdesát let starého dubu ze severočeských lesů. V kostele odkazovaly k umístění oltářních sloupů.
Poslední, čtvrtý "strom" byl vyvedený ve smaragdově zářivém uranovém skle, které se v Čechách užívalo od dob baroka, a položený na zemi. Jeho "kůru" pokrýval basreliéf těla Ježíše Krista. Spojení odkazuje k františkánské tezi o blízkosti člověka s přírodou, horizontální strom umístěný poblíž oltáře symbolizuje tělo a protíná pomyslný krajinný výjev tvořený vertikálními stromy, vysvětlují pořadatelé.
Všechna tato díla z bienále, která nyní vystavuje Museum Kampa, vytvořil Rony Plesl zvláštní sochařskou technikou tavení skla. Postup v některém ohledu blízký odlévání bronzu piloval po dobu 12 let sklářský mistr Jiří Šín. "Zjednodušeno řečeno jste dosud spékali jednotlivé kousky skla, což má obrovské omezení tvarové, velikostní a tak dál. Ale toto je úplně jiná technologie, kdy horké sklo teče do uzavřené formy a už nepotřebujeme mít jednu rovinu," popsal Plesl pro Českou televizi.
Kurátorkou pražské výstavy je galeristka Lucie Drdová, která byla podepsaná také pod projektem pro Benátské bienále. Ten byl součástí oficiální programové sekce Collateral Events. Křišťálové stromy se nacházely v renesančním kostele Santa Maria della Visitazione, kde je od loňského dubna do listopadu vidělo téměř 146 tisíc lidí. Například deník Financial Times zařadil Pleslovu výstavu mezi tu, kterou si návštěvníci nemají nechat ujít.
V Česku již křišťálové stromy vloni představil Dům umění České Budějovice. V Museu Kampa teď zabírají jednu místnost. Ty zbylé obsadila Pleslova tvorba z posledních let: křišťálové objekty, tvarem často připomínající květy divokých růží, dlouhé stonky s ostrými trny, plody či kořeny stromů, to vše v nadživotní velikosti. Některé mají erotické konotace, dle pořadatelů umělec hledal spojitost mezi životem květiny a ženskou krásou.
V prvním patře pak návštěvníci zhlédnou soubor Pleslových křišťálových sekyr zaťatých do šestihranných špalků nebo kladiva na poličkách a ve vitrínách. "Jsou vyjádřením lidského zásahu do přírody a neutuchající snahy si ji podmanit," stojí v doprovodném textu, podle nějž "soubor nářadí a pracovních předmětů referuje o potřebě rituálu, souznění se světem, ve kterém žijeme, a odkazu, který si přejeme zanechat".
Vše doplňují kresby uhlem na děrovaném papíře, jež autor představuje veřejnosti poprvé. Výstava vrcholí na terase muzea. Tam je zavěšená zářivá růže vyrobená ze stejného uranového skla jako horizontálně položený strom v Benátkách.
Osmapadesátiletý jablonecký rodák a vedoucí ateliéru skla na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové Rony Plesl má za sebou kariéru trvající téměř čtyři dekády, dosud byl známější ve světě designu. Poslední roky spolupracoval s firmou Rückl, pivovary Bernard a Pilsner Urquell nebo výrobcem Sahm, pro nějž navrhoval nápojové sklo.
Benátský projekt mu otevřel cestu do světa výtvarného umění. "Vracím se konečně k tomu, co jsem chtěl dělat už od patnácti. Chci se stáhnout ze světa designu a být zase sklářem, který pronikl do volného umění. Podobně jako Roni Horn, Václav Cígler nebo Vladimír Kopecký," řekl Plesl vloni časopisu Proč ne?!, který je přílohou Hospodářských novin.
Podle nich se celkový rozpočet benátského projektu včetně pronájmu kostela na osm měsíců pohyboval okolo 12 milionů korun, přispěli na něj sběratel Roman Pilíšek nebo Nadace PPF, jež poskytla pět milionů.
