Stovky stran o umělecké avantgardě. Mimořádná kniha zpochybňuje dominanci Paříže

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
16. 2. 2020 12:16
Středoevropští avantgardní umělci počátku 20. století vydali „stejné množství textů jako obrazů, teoretických pojednání jako plastik a dokonce mnohem více esejů a článků než děl architektonických nebo užitých,“ konstatuje kunsthistorik Steven Mansbach, jeden z 22 autorů téměř sedmisetstránkové publikace nazvané Rozlomená doba 1908-1928.
Na snímku je detail z malby Bohumila Kubišty nazvané Kuřák (Autoportrét) z roku 1910.
Na snímku je detail z malby Bohumila Kubišty nazvané Kuřák (Autoportrét) z roku 1910. | Foto: Národní galerie Praha
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Oskar Kokoschka: Vězeň (Portrét neznámého muže), 1914, olej, plátno, 110 × 72 cm | Foto: Národní památkový ústav, ú.p.s. v Kroměříži, státní zámek Hradec nad Moravicí
János Kmetty: Kecskemét, 1912, olej, plátno, 92 × 72 cm | Foto: Szépművészeti Múzeum, Budapest és Magyar Nemzeti Galéria
Milko Bambič: Vysílání / Broadcasting, 1926, akvarel, papír, 19,4 x 22,5 cm | Foto: Goriški muzej Kromberk, Nova Gorica
Lajos Tihanyi: Most, 1921, olej, plátno, 74,8 × 54,9 cm | Foto: Galerie Berinson, Berlin
Anton Jaszusch: Síla slunce, 1922–1924, olej, plátno, 149 × 172 cm | Foto: Slovenská národná galéria, Bratislava
Vytautas Kairiūkštis: Suprematická kompozice, 1922–1923, olej, papír, 38 x 31 cm | Foto: Lietuvos dailės muziejus, Vilnius
František Kupka: Tvar modré A II, 1919–1924, olej, plátno, 68 x 68 cm | Foto: sbírka Roberta Runtáka
Bohumil Kubišta: Kuřák (Autoportrét), 1910, olej, plátno, 68 × 51 cm | Foto: Národní galerie Praha
Zwrotnica 1: 1922–1923, č. 6, říjen 1923, obálka, 29 × 23 cm, návrh Władysław Strzemiński | Foto: Biblioteka Jagiellońska, Kraków
Lajos Kassák: MA-Buch, Gedichte, 1923, obálka, 23,1 × 15 cm, návrh Lajos Kassák | Foto: Petőfi Irodalmi Múzeum – Kassák Múzeum, Budapest
Kniha čítá 688 stran, texty doprovází okolo 900 obrázků. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc

Historičky a historici umění - ženy mírně převažují - z nejméně šesti evropských zemí se v nebývalé šíři pokusili postihnout a zhodnotit modernistické umělecké proudy ve všech nástupnických státech po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Kromě toho, že avantgardisté hodně psali, byli také stoprocentně a vášnivě političtí, ukazuje obsáhlá studie.

Nezmeškat modernu

Političnost umělců počátkem minulého století nebyla míněna pouze v širším smyslu, jako se má v současnosti na mysli jakákoli společenská angažovanost.

Avantgardisté sice mysleli sociálně, ti nejradikálnější však hlásali smrt salonního umění, zejména závěsného obrazu. Místo něj se soustředili například na typografii, fotografie a koláže, které se měly promítnout v knihách a časopisech, na nový styl divadla, architektury nebo designu.

Avantgardisté byli političtí i ideologicky. "Být zástupcem avantgardy znamenalo skoro totéž jako přihlásit se do komunistické strany," píše o období po první světové válce Karel Srp, editor a hlavní autor knihy Rozlomená doba, který byl s Lenkou Bydžovskou i hlavním kurátorem stejnojmenné výstavy. Ta se v Muzeu umění Olomouc uskutečnila na přelomu let 2018 a 2019.

Srp cituje spisovatele Milana Kunderu, který podporuje jeho tezi o propojení moderny s levicovou stranou. "Celá generace utíkala do komunistické strany, aby nezmeškala být moderní. Historický úpadek komunismu byl zpečetěn od chvíle, kdy se ocitl všude mimo modernost."

Srp zároveň tvrdí, že ve 20. a 30. letech se ještě rozlišovalo mezi komunistickou stranou a levicí, teprve po II. světové válce to ve středoevropském regionu splynulo.

Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě.
Ukázka z knihy Rozlomená doba 1908-1928 - Avantgardy ve střední Evropě. | Foto: Muzeum umění Olomouc

Hygiena světa

Hlavní autor publikace rozebírá i nejtemnější stránky politické orientace avantgardistů. Zakladatel futurismu, Ital Filippo Tommaso Marinetti, "chvalořečil válce jakožto jediné hygieně světa, velebil militarismus a útočil proti Rakousku-Uhersku, jehož zničení si futuristé připisují jako svůj úspěch".

Někteří ze svých postojů vystřízlivěli, jiní ne. Kunsthistorik jmenuje několik případů.

Oskar Kokoschka: Vězeň (Portrét neznámého muže), 1914, olej, plátno, 110 × 72 cm
Oskar Kokoschka: Vězeň (Portrét neznámého muže), 1914, olej, plátno, 110 × 72 cm | Foto: Národní památkový ústav, ú.p.s. v Kroměříži, státní zámek Hradec nad Moravicí

Malíř Franz Marc, jeden ze zakladatelů německé skupiny Der Blaue Reiter z roku 1911, po vyhlášení první světové války s nadšením narukoval na západní frontu. Do skicáře si zapsal: "S tlukotem v srdci stojím na počátku věcí." A "v sedle a v dunění střelby" očekával proroctví rozbřesku nové říše idealismu.

Později, než v roce 1916 padl u Verdunu, však už v dopisech psal o "velké nenávisti k této válce".

Podobně na tom byl malíř Bohumil Kubišta, který jako důstojník rakouské armády bojoval na straně starého mocnářství. "Ve třetím roce války, kdy mne navštívil a kdy jsem s ním hovořil, byl již zcela vystřízlivělý a mluvil s děsem a hrůzou o válce," napsal v jeho nekrologu kritik František Xaver Šalda. Kubišta zemřel koncem války na španělskou chřipku.

To Oskar Kokoschka, rovněž dobrovolník v rakouské armádě, jako zázrakem přežil vážná zranění. Na ukrajinské frontě byl střelen do hlavy a nepřítel jej ještě bodl bajonetem hluboko do prsou.

K těm, které obdiv k válce ani po zážitcích prvního světového konfliktu nepřešel, patřil Marinetti, jenž futurismus propojil s myšlenkami italského fašismu.

Paříž nebyla ideál

V jiné kapitole knižní studie kunsthistorička Béatrice Joyeux-Prunelová rozebírá vztah středo- a východoevropských avantgardistů k francouzskému hlavnímu městu. Reviduje představu Paříže coby útočiště umělců utlačovaných ve svých domovských zemích.

János Kmetty: Kecskemét, 1912, olej, plátno, 92 × 72 cm
János Kmetty: Kecskemét, 1912, olej, plátno, 92 × 72 cm | Foto: Szépművészeti Múzeum, Budapest és Magyar Nemzeti Galéria

Také zpochybňuje, že by v Paříži avantgarda měla počátek. Její nástup "neměl žádné prvotní zeměpisné centrum", píše autorka. Podle ní například Marinettiho manifest futurismu vyšel poprvé 20. února 1920 na stránkách pařížského listu Le Figaro, avšak ve stejný den jej zveřejnila i skupinka postimpresionistických malířů v Bukurešti.

"Pouze ti čeští, uherští, rumunští, polští nebo i ruští umělci, kteří dobře znali různé umělecké scény a mohli je porovnávat, zhruba již od roku 1910 dobře věděli, že Paříž rozhodně není ideálním místem pro získání uznání, a nepomohlo ani to, když se tam dotyčný usadil," píše Joyeux-Prunelová a uvádí příklady. Emil Filla v Paříži nikdy nevystavoval, zato se mimo Prahu představil v Drážďanech, Berlíně, Vídni či Mnichově.

Podobně to měl Kubišta nebo sochař Otto Gutfreund, který v Paříži studoval, ale vrátil se do Prahy. Malíř Otakar Kubín, jenž do francouzské metropole přesídlil v roce 1912, tam vystavoval zřídka a obesílal pořadatele v Mnichově, Berlíně, Hamburku a Moskvě.

I když umělecká Paříž měla pro středoevropské autory stále velký význam, neorientovali se pouze na ni, byla jen jedním z center. Francouzská kunsthistorička připomíná, že progresivní umělci z rakousko-uherského území na počátku 20. století hodně cestovali a různé osobnosti i skupiny udržovaly hojnou korespondenci.

Česká avantgarda podle Joyeux-Prunelové stejně hleděla k německým městům jako k Paříži, například Kubišta se přátelil s členy německé skupiny Die Brücke. "Existovala zde jistá vzájemnost, což se v případě Pařížanů dělo jen zřídka," konstatuje autorka. Pařížské Podzimní salony a Salony nezávislých se od roku 1910 stávaly místem antimoderních a xenofobních polemik.

Zatímco Paříž řešila estetické a generační problémy, ve střední Evropě se žilo revolučními myšlenkami. Svou přitažlivost francouzská metropole znovu získala hlavně s rozkvětem surrealismu ve třicátých letech.

Emil Filla při práci.
Emil Filla při práci. | Foto: ČTK

Chlad a ztuhlost

Z mnoha dalších témat, kterými se zabývá kniha Rozlomená doba, zaujme Srpův podrobný rozbor českého kubismu. Praha podle něj měla výjimečné postavení coby po Paříži druhé středisko kubismu.

Milko Bambič: Vysílání / Broadcasting, 1926, akvarel, papír, 19,4 x 22,5 cm
Milko Bambič: Vysílání / Broadcasting, 1926, akvarel, papír, 19,4 x 22,5 cm | Foto: Goriški muzej Kromberk, Nova Gorica

Srp sleduje například i kritiku nejpopulárnějšího českého kubisty Emila Filly, kterého svými nabroušenými komentáři častoval Josef Čapek. "Ze struktury Fillových obrazů vane jistý chlad a zmrtvělá ztuhlost, na níž asi největší vinu nese rutinérská dovednost v technice, jež zabíhá až do mrtvých hladkostí," napsal Čapek v roce 1912.

Rozlomená doba přináší podrobnosti o avantgardách také v Maďarsku, Polsku či Rumunsku. Teoretickou část mohutné knihy vyvažuje mnoho reprodukcí děl, jež se dnes nacházejí ve stovkách evropských sbírek.

Publikaci doplňuje ještě jmenný rejstřík, detailní chronologie událostí v rozmezí vytyčených let, a dokonce i medailony všech zmíněných umělců.

Studii o středoevrospké avantgardě vydalo nakladatelství Arbor vitae spolu s Muzeem umění Olomouc. Odtamtud stejnojmenná výstava o rozlomené době putovala do Krakova, Bratislavy a nyní je do 1. dubna k vidění v Muzeu Januse Pannoniuse v maďarské Pécsi.

Karel Srp (ed.)

Rozlomená doba 1908 - 1928: Avantgardy ve střední Evropě
Vydalo nakladatelství Arbor vitae a Muzeum umění Olomouc, 2019, 688 stran, 2500 korun

 

Právě se děje

před 2 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy