Podle kurátorky Petry Příkazské je český trh s výtvarným uměním zamořen falzy odhadem z více než 30 procent, největší skeptici dokonce hovoří o 70 až 80 procentech.
"Výstava by měla pomoci návštěvníkům zorientovat se v nepřehledném prostředí uměleckého trhu a přimět je k obezřetnosti při případných nákupech děl," vysvětluje ředitel galerie František Zachoval.
Podle něj jde o mimořádný badatelský počin po roce 1989. "Sbírku falz v takovém rozsahu ještě návštěvníkům žádná galerie nepředstavila. Jsme rádi, že dva roky práce se zúročily v podobě této výstavy, která nastavila také metodologii zkoumání falz po technické stránce. Výstava čítá více než sto děl a průměrná hodnota falz by se mohla vyšplhat až na 200 milionů korun," vypočítává Zachoval.
Organizátoři považují padělání děl za obrovský problém, přičemž omylům se často neubrání ani galerie či sběratelé. Napomáhá tomu i anonymita virtuálního světa internetu, on-line aukcí a bazarů. "Falza z trhu s uměním nemizí. I když jsou odhalena, některá se vrací do původních sbírek a k tomu vznikají nová," říká kurátorka Příkazská.
Podle odborníka na problematiku autorského práva Františka Vyskočila výstava splňuje dluh a věnuje se opomíjenému, avšak důležitému tématu.
"Nejedná se pouze o činy přímo kriminální, různá falza a stylové napodobeniny, ale i vědomé či nevědomé pořizování rozmnoženin autorských děl, najmě plastik, fotografií či grafik. Pevně věřím, že tato výstava přispěje ke kultivaci výtvarného prostředí a omezí obchod s díly, která svého autora nikdy nespatřila,“ říká právník Vyskočil, jenž se na projektu podílel jako jeden z kurátorů.
Výstava je rozdělena do šesti částí podle techniky, postupu či způsobu vytváření falz. Diváci postupně uvidí vše od obrazů přes kresby a fotografie po konceptuální díla.
První část objasňuje, co se rozumí pod pojmem falzum. Druhá popisuje nejrůznější způsoby, jakými falzifikátoři upravují díla anonymních či méně známých autorů tak, aby jejich hodnota na trhu vzrostla.
Následující oddíl upozorňuje na méně známou podvodnickou praxi, kdy jsou za originály vydávány reprodukce, příležitostné tisky či ilustrace vyřezané z knih. Čtvrtá část se zabývá problémem nelegálního vytváření rozmnoženin děl. Následuje oddíl o takzvané fiktivní identitě, tedy prodeji děl vytvořených falzifikátorem a vydávaných za práce smyšleného umělce.
Šestý tematický okruh se věnuje problematice zneužívání výstavních kopií, které se po skončení přehlídek dostávají na trh a tam jsou nabízeny jako originály.
Kromě toho má přehlídka dvě doplňkové části. Jedna se týká mechanismů obchodu s výtvarným uměním, druhá takzvané apropriace neboli tvůrčí metody, kdy si výtvarníci přivlastňují styl jiného umělce či ve své tvorbě citují konkrétní díla a části děl druhých.
Začátkem příštího roku královéhradecká galerie vydá doprovodnou publikaci k výstavě.
Sborník zahrne i některé příspěvky z konference věnované problematice falz, která se konala tento týden. Galerie je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v historickém centru města v pozdně secesní budově. Od roku 2008 má ve správě také dva soubory uměleckých děl, sbírku Galerie Vladimíra Preclíka a Křížovou cestu, což je cyklus sochařských děl přístupný ve volné přírodě nedaleko barokního Kuksu na Trutnovsku.
