Nový šéf NG zjistil, že musí mít dobrý vztah s Knížákem

Pavel Kroulík
7. 6. 2011 8:46
Protikandidát Fajt: Světová muzea nevedou ekonomové
Foto: Aktuálně.cz

Rozhovor - Nový ředitel Národní galerie Vladimír Rösel v úterý představí směr, kterým se má podle jeho vedením instituce vydat pod odchodu dosavadního šéfa Milana Knížáka.

Zakladatel, společník a jednatel společnosti Lombard Advisory Partners Rösel ve finále porazil kunsthistorika Jiřího Fajta, kterého vybrala už předchozí komise ministra Václava Riedlbaucha. Podle současného ministra kultury Jiřího Bessera je ale manažer v současné ekonomické situaci státu i galerie lepším řešením.

Čtěte také:
První rozhovor s šéfem NG: Nebudu arbitrem všeho dění
Národní galerii povede ekonom, Knížáka střídá Rösel
Adepti na šéfa NG opět u Bessera. Jasno bude v pondělí
Ministr začal oficiálně hledat Knížákova nástupce v NG

Knížák se podle soudu nemusí omlouvat Fajtovi
Besser má komisi, jež určí nový směr Národní galerie
Besser zřejmě vypíše nové výběrové řízení na šéfa NG

Výběr Rösela však vzbudil v uměleckých kruzích rozruch. "Dichotomie manažer, nebo historik umění je umělá. Co je kvalifikace manažera? Podle mě zorganizovat výstavu je víc manažerský úkol než spravovat investiční fond," říká například Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art&Antique.

Ani sám Fajt se netají skepsí - ohledně toho, proč nevyhrál, ale hlavně toho, jak bude Rösel schopen galerii řídit.

Foto: ČT24

Znáte svého konkurenta a vítěze konkursu? Asi to není zcela vhodné, přesto: jaký na něj máte profesní názor?
Neznám. Nikdy jsem o něm nic neslyšel, takže na něj ani profesní názor nemohu mít. Jak se ale ukazuje, rozhodně se dokáže rychle zorientovat a najít cestu ke „správným" lidem…

Napsal jste na svém blogu, že jste skončil na druhém místě i „kvůli jednotě ministerských úředníků" a "emocím, které u určitých lidí vzbuzujete".  Jinými  slovy máte pocit, že Jiří Besser chtěl, aby vyhrál Vladimír Rösel,  a nastavil podle toho komisi?

Foto: abicko.avcr.cz

Netroufám si hodnotit, zda ministr měl předem favorita. Osobní rozhovor s ním byl překvapivě upřímný a zdálo se mi, že při druhém kole výběrového řízení ještě váhal. Třeba se ale mýlím … Ministr ovšem není na úřadě sám, má za sebou množství zkušených zákulisních hráčů.

Po volbě se objevily komentáře, že výsledek dokazuje přetrvávající vliv Milana Knížáka.  Vy sám píšete, že pokyny přišly i z Hradu.  Nejde už ale spíš o souboj osobností a eg než politiku? Nezdá se, že by kultura současnou vládu nějak výrazně zajímala. Nebo jde o vliv nad institucí s velkým majetkem?
Ano, jsem přesvědčený, že toto řešení bylo připravováno se stávajícím vedením NG. Už během prvního konkurzu dal přece pan Rösel najevo, že odborné směřování instituce není schopen zhodnotit a že by proto na něm nic neměnil. To se pochopitelně Milanu Knížákovi a jeho věrným muselo líbit.

Jinak myslím, že rozhodující není ani tak vliv nad institucí s velkým majetkem, ale obsazení významné a viditelné pozice, z níž lze ovlivňovat dění na poli kultury v celé České republice. Proto mě také pan Knížák ještě den před očekávaným ministrovým rozhodnutím v médiích potřeboval označit za zhoubu pro NG.

Foto: Jan Langer

Röselova koncepce byla podle ministra mnohem komplexnější v rozvoji a otevírá prý NG zahraničí.  Můžete popsat hlavní rozdíl mezi vašimi přístupy - aspoň podle toho, co víte.
To jsou obecná a nic neříkající hodnocení. Jistě mě nikdo nemohl podezírat, že bych chtěl NG uzavírat před světem. Ve svém materiálu jsem na konkrétních příkladech ukázal, jakým způsobem by bylo možné NG uvést mezi přední evropská muzea umění, kam nesporně svými sbírkami patří. Chápu však, že pan ministr stěží nacházel přesvědčivé vysvětlení pro své rozhodnutí...

Koncepce bude možné srovnat až tehdy, když ministerstvo zveřejní materiály všech uchazečů, jak ostatně slibovalo. Vloni to pan Rösel odmítnul. O plánech nového ředitele vím jen to, co bylo publikováno, což se mi zdá na dnešní stav NG příliš obecné a povrchní - a mnohdy ještě zamlžované folií manažerských pouček o administraci řízení, měřitelné kontrole a zvyšování výnosů.

Posílilo šance na Röselovo vítězství jeho spojení s Vítem Vlnasem? Ten se účastnil loňského výběrového řízení a podle jeho koncepce měla soudobou tvorbu spravovat jiná instituce - což nyní Rösel vyvrací.  Jak se na to díváte coby někdejší ředitel sbírky starého umění?

Foto: Petr Protivánek

Inženýr ekonomie Vladimír Rösel se musel spojit s někým, kdo by mu zajistil absentující odbornou kvalifikaci a zprostředkoval elementární znalosti muzejního prostředí. Záhy také správně pochopil, že úspěch v konkurzu je podmíněn dobrými vztahy s Milanem Knížákem.

Uzavření dohody s jeho vedením nakonec nejlépe prozrazovaly výroky loňského kandidáta a Knížákova nejdůležitějšího souputníka Víta Vlnase. Na dotaz, proč se znovu nepřihlásil do konkurzu, na počátku března stoicky odpovídal, že „teď už není zapotřebí".

Jinak oddělit prezentaci soudobého umění by bylo velkou chybou. Vždyť právě NG má povinnost nejsoučasnější umělecké trendy sledovat, cíleně podporovat a dokumentovat ve svých sbírkách. Podíl odborného zájmu i finančních prostředků věnovaných starému umění vůči modernímu a současnému umění musí být vyrovnaný.

Pokud lze vynechat politické souvislosti, pak to vypadalo, že základní otázka konkursu zní, zda má být v čele galerie kunsthistorik, nebo manažer.  Co mluví pro první variantu? A je ta druhá varianta ve světě obvyklá? Vladimír Rösel tvrdí, že jemu - a tedy i ministrovi - je blízký anglosaský model, kde jsou kurátoři, ředitelé sbírek a vše pak zastřešuje výkonný ředitel kontrolovaný správní radou.
Ve světě není obvyklé, že by v čele přední muzejní instituce stál ekonom bez jakýchkoliv zkušeností s předchozím řízením kulturní instituce. Naopak se v poslední době prosadila tendence obsazovat vedoucí místa velkých muzeí vystudovanými odborníky.

Foto: Chmee2/ licence CC-BY-SA

Stačí se podívat na Uměleckohistorické muzeum ve Vídni, které nově vede někdejší kurátorka sbírky uměleckého řemesla, Metropolitní muzeum v New Yorku je pod taktovkou dřívějšího kurátora sbírky renesančních tapisérií, Britské muzeum řídí více než desetiletí úspěšný historik malířství, varšavské Národní muzeum kurátorka umělecké sbírky 19. století. A lze pokračovat…

Pokud pan Rösel toto tvrdí, tak si plete pojmy. Ano, drtivá většina muzejních institucí ve světě má správní radu, která jmenuje a odvolává ředitele, což se v českých podmínkách blíží institucím veřejné služby, jakými jsou Česká televize, ČTK, částečně i univerzity. Existence správní rady je pak důsledkem právního rámce kulturních institucí v daných zemích - a nejen v anglosaském světě, ale i v Německu nebo Polsku. V žádném případě tedy nelze hovořit o specifickém anglosaském modelu.

Ministr udává za jeden z důvodů i Röselovu "čistotu". Tedy že není ze světa umění (a nebude tak ve střetu zájmů) a není ani zevnitř galerie. Navíc je podle něj v současné ekonomické situaci státu i galerie lepším řešením. V jaké situaci je podle vás NG?
NG hlavně nutně potřebuje nově definovat vlastní identitu. Postavení muzeí se v podmínkách globalizující se společnosti 21. století dramaticky změnilo - jak dokazují příklady Vídně nebo Berlína. Tamní muzea nejsou tichým místem pro uchovávání a vystavování národního kulturního dědictví. Dnes jsou to otevřené a multifunkční instituce, využívají potenciál svých sbírek k estetické a kulturně-vzdělávací kultivaci společnosti.

Foto: Aktuálně.cz

NG je ze statutu také vědecko-výzkumnou institucí, potřebuje nově definovat odborný profil a prezentační dramaturgii. K tomu potřebuje mít v čele osobnost, která bude schopná nabídnout vizi středně- a dlouhodobého rozvoje v národním i mezinárodním kontextu. A která dokáže pro naplnění představ získat veřejnou podporu i spolupracovníky. Tyto úkoly nemůže dle mého soudu plnit investiční poradce, navíc bez osobních manažerských zkušeností z podnikového řízení.

Vladimír Rösel přitom tvrdí, že aplikuje do NG zkušenosti ze světa byznysu.  Že je dokonce že je to jediné východisko ze současného stavu.  Jak vnímáte tento model „zásadami byznysu řízené kultury"?
Nevím, co přesně pan Rösel chce aplikovat ze „světa byznysu". Na prostředí muzeí lze jistě modifikovat některé modely ekonomického řízení, např. ve smyslu důslednějšího využívání projektového přístupu, které mohou pročistit procesy vnitřní i vnější komunikace. Pokud však vím, hlavním smyslem „byznysu" je zvyšování zisku v podstatě za každou cenu. Kulturní instituce jsou svým charakterem přece jen dost odlišné - vedle zábavy mají kultivovat a vzdělávat společnost, což jsou hodnoty jen těžko měřitelné běžnými komerčními nástroji.

Je už poměrně dlouho zřejmě, že ministr preferuje model, kdy státní kulturní instituce řídí manažeři, kteří „nemluví do umělecké stránky věci".  Totéž ostatně odmítá i on sám.  Pokud to trochu demagogicky domyslíme: nejúspěšnější by pak byl ředitel instituce, která jen topí a nic nedělá, protože taky nic neutratí. 
Bohužel tento trend v Čechách zvláště v posledních deseti letech existuje. Pro zvýšení atraktivity muzea ale přece nestačí, když bude opravená střecha a v zimě teplo ve výstavních sálech. To je samozřejmost stejně jako fungující a přehledné ekonomické řízení. Rozhodující je zajímavá programová nabídka, kterou musí být ředitel také schopen posoudit. To není možné bez odborných schopností, které se získávají vzděláním a praxí.

Foto: Jan Langer

S tím souvisí i ministrova koncepce úřadu, podle níž chce jen vytvářet podmínky a nastavovat pravidla. Má ministr kultury „nemít názor", je možné kulturu takto „objektivizovaně" řídit? Ani odborné komise, na které se chce spoléhat, nejsou schopné posuzovat umění zcela nestranně - ať tím, co jejich členové preferují, nebo dokonce svými případnými vazbami.
Ministerstvo má zajišťovat rovné podmínky pro podporu a rozvoj širokého spektra kulturních aktivit. To ale neznamená, že by ministr neměl mít vlastní názor - jen by ho neměl prosazovat na úkor jiných. Nastavení rovných pravidel je nezbytným rámcem, jehož kolonky je nutné ještě vyplnit smysluplným obsahem. Tady dochází často k záměně prostředků za cíle. Nicméně odborné komise přes všechnu možnou subjektivitu rozhodování jejich členů jsou důležité - tedy pokud jsou kvalifikovaně a ve snaze po objektivitě sestavované.

Pro ministra je důležitá změna statutu NG a vytvoření správní rady. 
Změnu statutu NG jsem měl a mám na prvním místě. Počítal jsem se zřízením institutu nezávislého kontrolního orgánu jmenovaného ministrem kultury, který jsem prozatím nazýval Radou pro strategickou komunikaci; té by ředitel předkládal ke schválení základní strategické a koncepční materiály.

Prozatím proto, že pro zřízení opravdové rady se pravomocemi, jak ji známe z českých veřejných institucí nebo z ciziny, je zapotřebí transformace NG do organizačně-právní formy, která by lépe reflektovala její poslání a byla by spojená se změnou zákonné úpravy i statutu. NG by se novou právní formou i způsobem zřízení měla stát národní kulturní institucí zvláštního významu poskytující veřejnou službu.

A z vyjádření pana Rösela nemám dojem, že by měl úplně jasno. Jednou zdůrazňuje kontrolní funkci správní rady, v zápětí ji ohlašuje jako poradní sbor kanceláře generálního ředitele. Což je v protikladu. Těžko bude taková rada nezávisle kontrolovat činnost ředitele -  a o veřejnou kontrolu by mělo  jít především - a současně mu sloužit coby poradní orgán.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Tunel Blanka se po čtyřech letech dočkal kolaudace

Tunel Blanka je po čtyřech letech od zprovoznění zkolaudován. Odstraněna byla podmínka dostavby vnějšího okruhu. Náklady stavby jsou asi 40 miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy