Besser zřejmě vypíše nové výběrové řízení na šéfa NG

Kultura Kultura
5. 8. 2010 9:00
Iniciativa čas na změnu s jeho názory nesouhlasí
Milan Knížák
Milan Knížák | Foto: Petr Novák, Wikipedia

Praha - Ministr kultury Jiří Besser zvažuje, že vypíše nové výběrové řízení na post ředitele Národní galerie, kterou nyní řídí Milan Knížák. Důvodem by podle nového šéfa resortu mohla být nekonkrétnost zadání a nedostatečná váha hlasu ministerstva kultury, řekl v úterý na ČT 24.

"Mělo by být jasně dáno, kdy končí současný ředitel, kdy nastupuje nový a co od něj očekáváme," shrnul výtky k výběrovému řízení, které vyhlásil jeho předchůdce Václav Riedlbauch. Zadání výběrového řízení bylo navíc podle něj nekonkrétní a nejasně formulované. "Kromě toho, že mají najít nového ředitele, zadání vlastně není," tvrdí nový ministr.

Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát
Vývoj kauzy:
Besser: vyřeším situaci kolem šéfa NG do konce srpna
Knížák: Ostuda by byla, když bude šéfem Fajt
Fajt: Bez Národní galerie ztratí Knížák svůj vliv
Knížákovi kritici píšou budoucímu ministrovi
Jiří David : Zachutnala Riedlbauchovi moc?
Jmenujte do čela NG Fajta, píše David
Doporučila komise za Knížákova nástupce Fajta?

Hlásí se do konkurzu opět Milan Knížák?
O Knížákovo křeslo v NG má zájem osm lidí
Bojujte o místo šéfa NG, vyzval ministr Nedomu

Politika Knížáka instalovala a musí ho deinstalovat
Pospiszyl: Knížákovou snahou bude zůstat co nejdéle
Knížák sám odejde v roce 2011 z čela NG

S tímto názorem však nesouhlasí Jiří David, člen iniciativy Čas na změnu tvořené skupinou výtvarných umělců, pedagogů a odborníků. Vznikla už před dvěma a půl lety a od té doby usiluje o změnu směru a poměrů v NG. Nové veřejné prohlášení současného ministra kultury je podle nich „značně nepřesné, ne-li pro neinformovanou veřejnost účelově zavádějící".

„Poradní grémium připravilo za účasti ministra i jeho náměstků velmi jednoznačné, konkrétní, profesionálně i odborně erudované zadání pro podobný typ výběrového řízení. Jestli nyní pan ministr Besser shledává toto korektní zadání za nevyhovující, žádáme ho o přesné vysvětlení," píše David a přikládá zadání v příloze.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Besser na ČT 24 řekl, že v současné době je o vypsání nového výběrového řízení přesvědčen zhruba na 65 procent. O dalším postupu se rozhodne do konce srpna; zatím je prý jeho seznamování teprve na počátku.

Prostudoval si dokumenty a sešel se se třemi z dvanácti členů mezinárodní výběrové komise - s Milenou Bartlovou z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, s ředitelkou Otevřené společnosti Martou Smolíkovou a s děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Michalem Stehlíkem. Do konce týdne ještě bude mluvit s Milanem Knížákem a se zástupci ministerstva.

"Zaráží mě také, že pracovníci ministerstva, kteří jsou zodpovědní za Národní galerii, tedy příspěvkovou organizaci zřizovanou ministerstvem kultury, nebyli členy výběrové komise s hlasy rozhodujícími. To je z mého pohledu velmi závažný prohřešek," prohlásil Besser.

Problémem je podle něho i to, že nebylo ujasněno, jaké by mělo být další směřování galerie. "Nelze oddělit uměleckou činnost od činnosti ekonomické. Je otázkou, zda je možné, aby jeden manažer byl ekonom i umělec, nebo zda nastavit jinak její řídicí strukturu i za cenu změny statutu."

Foto: Aktuálně.cz

Na toto tvrzení iniciativa namítá, že „současní pracovníci ministerstva, respektive všichni ti, co v té době pracovali na ministerstvu kultury a teoreticky by se mohli podílet na chodu výběrového řízení, nebyli schopni z odborného hlediska  ani rozlišovat jednotlivé osobnosti (nominanty) - natož se reálně orientovat v jejich koncepcích".

V případě, že se Besser rozhodne vypsat nové výběrové řízení, rád by nicméně při přípravě koncepce požádal o pomoc členy dosavadní výběrové komise. Ti dali nejvíc hlasů ze všech kandidátů historikovi umění Jiřímu Fajtovi.

Riedlbauch se ale konečné rozhodnutí, koho jmenovat, rozhodl ponechat na svém nástupci, přestože uzavření této kapitoly prohlašoval za jeden z problémů, který by rád dotáhl do konce ještě před odchodem z  funkce. Besserovi doporučil tři jména - kromě Fajta také ředitele Moravské galerie v Brně Marka Pokorného a ekonoma Vladimíra Rösela.

S ponecháním Knížáka ve vedení galerie Besser nepočítá; nebylo by prý dobré, aby v této funkci setrvával déle než do konce roku 2011. Novému šéfovi resortu však vadí způsob, jakým Riedlbauch rozhodoval o Knížákově odchodu.

Foto: Aktuálně.cz

"Ať je jakýkoli, nezaslouží si být odvolán způsobem, kterým bylo odvolání připravováno. Člověk, jenž končí v takové funkci, má vědět, ke kterému datu končí," řekl Besser. "Jeden měsíc manažera pochválím a odměním, za dva měsíce vypíšu výběrové řízení. To jsou z mého pohledu nestandardní a netransparentní kroky."

Ani Besserovo vyjádření o datu Knížákova odchodu se Jiřímu Davidovi a iniciativě nelíbí. „Konec roku 2011 si přece na odchod - a zcela nestandardně - stanovil na jaře tohoto roku Milan Knížák sám," píše v otevřeném dopise.

Knížák, jenž vede NG od roku 1999, si proti sobě poměrně brzo po nástupu popudil proti sobě značnou část odborné veřejnosti.  Ta mu vyčítala, že namísto modelu autonomních sbírek prosazoval centralizované uspořádání, začal prezentovat NG jako muzeum a odklonil se od výstav ke stálým expozicím. Nejproblematičtějším rysem byla podle kritiků snaha rozšiřovat počet expozic a objektů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy