Praha - Jak to dopadne, když se americký hobo promění v srbského dýdžeje, který si začal s mafií? A co se stane, když na světě najednou vymřou všechny včely? I tento týden pro vás máme dva knižní tipy, které se liší od běžné knižní produkce, a přitom nejsou okrajovým čtivem pro hrstku intelektuálů. Také se podíváme do nedaleké budoucnosti, za dva měsíce nás už podruhé čeká velká knižní událost - dvanáct knižních novinek, vydaných v jednom jediném dnu. Na závěr si pak připomeneme významné životní jubileum. Ivanu Wernischovi je letos sedmdesát.
Zoran Ćirić: Hobo (Runa, 2012)
NIN. Prestižní srbský týdeník vychází nepřetržitě od roku 1935 a každý rok oceňuje ty nejlepší srbské knihy vlastní literární cenou. V roce 2001 ji obdržel Zoran Ćirić za román Hobo. Jeho český překlad v těchto dnech vydává nakladatelství Runa.
Hobo. Prazvláštní slovo. Na americkém západě tak nazývali tuláky bez domova, nechávající se najímat na námezdní práci. Putovali krajem na nákladních vlacích, neměli cíl, a koneckonců ani žádný nehledali. Černí pasažéři. Na kolejích i v životě. V Ćirićově thrilleru, jenž se odehrává v Srbsku poloviny let devadesátých, nosí jméno Hobo dýdžej, který se stane členem gangsterské bandy Saši Barona, balkánského Capo di Tutti Capi. Srbské podsvětí, násilí, krutost, hazard i drogy. Hobo proplouvá světem, kde platí jasná pravidla, která jsou více než právo. Pravidla, která se nevyplácí porušit.
Pro ty, kdo nedají na odborné ceny, ale vodítkem jsou jim čtenářské ohlasy, budiž doporučením čtenářská cena Národní knihovny Srbska.
Douglas Coupland: Generace A (Volvox Globator, 2012)
Jméno Kanaďana Douglase Couplanda není českým čtenářům neznámé, na přelomu tisíciletí vyšla v nakladatelství Volvox Globator kultovní povídková kniha Generace X, v níž popsal pocity tří mladých lidí, potomků hippies. Jak se může cítit generace „s nedostatkem pracovních příležitostí a přemírou vzdělání, extrémně dbající na své soukromí a na nepředvídatelné"? Generace X vyšla poprvé v roce 1991, ve Spojených státech a západní Evropě se stala bestsellerem a pojem „generace X" pronikl do řeči ekonomů a prognostiků.
Generace A. Na samém začátku příběhu z nedaleké budoucnosti vymřou na Zemi všechny včely. Hrozí hladomor, neb jak známo, bez včel není rostlin a bez rostlin není potravy. Čtenář se setkává s nesourodou pěticí vypravěčů. Američan, Kanaďanka, Francouz, Novozélanďanka a muž ze Srí Lanky. Amerika, Evropa, Asie - hrdinové knihy žijí zdánlivě nenápadným a všedním životem, aby se nakonec setkali ve Spojených státech a spolupodíleli se na objasnění celoplanetární záhady.
Rushdie, Albrightová, Tan. Velký knižní čtvrtek podruhé
Nový román Petry Hůlové Čechy, země zaslíbená. Pražský podzim, vzpomínky Madelaine Albrightové, české rodačky, na dětství strávené v Protektorátu a odchod ze země, kde se moci začala chápat totalita. Autobiografie Salmana Rushdieho, v níž autor Satanských veršů, za které byl ájatolláhem Chomejním odsouzen k smrti podle islámského práva, vůbec poprvé vypovídá o životě s hrozbou smrti. Sněhulák, další drsná severská krimi Jo Nesba. A především ojedinělý knižně grafický opus Shaun Tana Nový svět, příběh o hledání ideálního světa a ideální společnosti beze slov, kniha, ve které si autor vystačil s obrázky.
Řeč je o druhém Velkém knižním čtvrtku. Bude se konat 11. října a představí čtenářům 12 knižních novinek, mezi kterými není jediná, která by nestála za doporučení. Především Shaun Tan a Salman Rushdie jsou velkým lákadlem. Jednotlivé chystané novinky si samozřejmě ještě představíme.
Žil, nebyl? Ivan Wernisch sedmdesátiletý
Žil, nebyl. Výbor Wernischovy poezie, vydaný samizdatem v roce 1979, názvem vystihuje vztah nejširší čtenářské veřejnosti k básníku Ivanu Wernischovi. Žil, psal, ale jako kdyby nebyl. V roce 1968 se postavil na „nesprávnou" stranu, dvacet let byl zakázán a vydával pouze v samizdatu nebo exilu. Jeho básně zdomácněly v undergroundu, v sedmdesátých a osmdesátých letech mnohé z nich zhudebnili Mikoláš Chadima i Plastic People of the Universe, namátkou Papírové hlavy, Moucha v ranním pivě či Prasinec z alba Hovězí porážka.
Do čítanek a na pulty knihkupectví se dostal opět po roce 1989, v roce 1992 se stal sedmým laureátem Ceny Jaroslava Seiferta za sbírku básnických překladů Frc. Jeho dílo až na výjimky vydává nakladatelství Petrov (Druhé město).
V polovině června Ivan Wernisch, jeden z nejosobitějších českých básníků posledních tří dekád, oslavil sedmdesátiny. Pokud jste dosud neměli možnost, chuť či čas se s ním seznámit, začněte. Třeba sbírkou erotického folklóru z nakladatelství Paseka s tak trochu zavádějícím názvem - Kdo to čte, je prase. Vyšla v roce 2010 a Ivan Wernisch se jejím prostřednictvím představuje trochu jinak než coby básník ze stránek středoškolských učebnic.