reklama
 
 

Spasitel detektivky Nesbo si Čechy oblíbil přes Hlinku

14. 4. 2012
Foto: Luboš Vedral
Jo Nesbø přijel do Prahy podpořit Spasitele

Praha - Takhle nějak byste si mohli představovat Harryho Holea. Snad mu chybí jen nějaké ty centimetry a kilogramy navíc a místo zkaleného pohledu mu v očích hrají zvídavé ohýnky. Harryho stvořitel, dvaapadesátiletý norský spisovatel Jo Nesbø, má krátké vlasy, šlachovitou postavu a často se pobaveně směje, například když se na tiskové konferenci, která se konala v pátek odpoledne v hotelu Ramada na Václavském náměstí, snaží v česky pokládaných otázkách novinářů najít nějaká povědomá slova.

Málokterý spisovatel je nyní právě tak moc v kurzu jako on. Podle jeho britského vydavatele se nějaká z jeho knih prodá každých 23 sekund. Dobrodružství svérázného alkoholika a zároveň nejlepšího kriminalisty osloské policie Harryho Holea se přeložilo už do čtyřiceti jazyků a celkem se prodalo na 14 milionů výtisků. U nás dosahují prodeje jeho detektivek v průměru asi dvacetitisícové hranice. Zatímco ve většině evropských zemí teď na seznamu bestsellerů trůní jeho devátá knížka s Holem nazvaná Fantom, v Česku je zatím čerstvě k mání díl série s pořadovým číslem šest. A právě vydání románu Spasitel přijel nyní Nesbø podpořit do Prahy.

Štastný konec talentovaného fotbalisty

Nesbø se na rozdíl od svých předchozích propagačních štací v Thajsku, Austrálii a na Novém Zélandu nechal pozvat do Prahy od svého nakladatele sám. Nikdy ve městě nebyl, přestože se právě v centru Prahy odehrává sice krátká, ale podstatná část zápletky knihy Pentagram.

„Doplním si tak alespoň jedno z mála míst, o nichž jsem psal, aniž jsem na nich byl,“ říká. V době internetu, bedekrů Lonely Planet a Google map není takový problém psát o světě od stolu. Ale s vystižením pražské atmosféry mu pomohla matka, která Prahu několikrát navštívila. „Ale k vaší zemi mám vztah, tedy k vašemu hokejovému týmu,“ skoro se hájí Nesbø. „Jako devítiletý kluk jsem s otcem a bratrem nadšeně sledoval, jak jste v roce 1969 na šampionátu slavně porazili Rusy,“ říká a pokouší se správně vyslovit jména hokejistů Hlinky a Nedomanského.

Ke sportu má tenhle bývalý prvoligový fotbalista za tým Molde, který se „naštěstí“, jak sám říká, v devatenácti letech zranil a musel skončit kariéru, velký vztah. A nejen k němu. Ve své zemi se proslavil jako zpěvák a basák úspěšné norské poprockové kapely Di Derre a pracoval také jako makléř a finanční analytik. Psát začal až ve svých sedmatřiceti letech a od té doby nedá na svůj vysněný job dopustit. „Pořád nemůžu uvěřit, že mi někdo platí za to, že si vymýšlím příběhy. Dělal bych to i zadarmo,“ tvrdí.

Na literární scéně se objevil už sedm let před průlomem Stiega Larssona. Toho v rozhovorech často uznává jako člověka, který napomohl umetl svým bezprecedentním úspěchem cestičku do světa i dalším skandinávským autorům. Z široké plejády švédských autorů se ve světě nejvíc uchytil Henning Mankell, jehož sérii detektivek o komisaři Wallanderovi zpropagovala podařená britská televizní adaptace s Kennethem Branaghem v hlavní roli, z dánských zástupců žánru se v poslední době v anglosaském světě dobře prodává Jussi Adler-Olsen, který obvykle velmi temnou severskou krimi obohatil o humor vycházející nejvíce z interakce mezi komisařem Carlem Morckem a jeho arabským pomocníkem Asadem. A pozici thrillerového krále Norska si s náskokem udržuje právě Nesbø.

Zahraje si Holea Leonardo DiCaprio?

Když loni Morten Tyldum natočil podle jeho jediné knihy pro dospělé, v níž nefiguruje jako hlavní hrdina Harry Hole, film Lovci hlav, který běžel i u nás, strhl v Norsku všechny kasovní rekordy. V pětimilionové zemi si lístek koupilo přes pět set tisíc diváků. Jak se mu líbil? „Vždycky na to říkám, že jsem trochu v pozici gynekologa, kterého se po vyšetření zeptají, jestli je jeho pacientka sexy. Na ten film se nedokážu dívat z hlediska příběhu, ale sleduju všechny technické věci. Skutečně jsem si ho užil až asi při třetím zhlédnutí.“

Zájem Hollywoodu na sebe nenechal dlouho čekat. A Nesbø rozhodně nedopadl hůře než Larrson, jehož Milénia se ujal David Fincher. Adaptace románu Sněhulák, který v Česku vyjde v říjnu, je ještě v plenkách a nedá se o ní říci nic určitého kromě jména režiséra. Pomyslnou šachovou partii mezi Harrym Holem a rafinovaným a brutálním sériovým vrahem převede na plátno mistr nad mistry - Martin Scorsese.

Představa, že by se role zpustlého vyšetřovatele, bojujícího se svými démony i se světem kolem sebe, ujal Leonardo DiCaprio, je poměrně zvrácená, ale rozhodně ne nereálná.

Zlo mě fascinuje od dětství

Čím se právě Nesbø stal tak populární? Od svých severských kolegů v čele s Larssonem se odlišuje menší měrou společenské angažovanosti. Už od dob autorské dvojice Maj Sjöwallová a Per Wahlöö, kteří byli v sedmdesátých a osmdesátých letech velmi populární i v Československu, se datuje tradice politicky zaměřených detektivek, které na půdorysu policejní práce a řešení případů glosují společenskou situaci. I proto nebyla a není ve Skandinávii detektivka pouhým odechovým žánrem a pro talentované spisovatele není žádnou ostudou, když se pokoušejí prorazit právě v tomto žánru. K dokonalosti tuto angažovanost dovedl Larsson, když ve své dvoutisícistránkové trilogii Milénium vykreslil komplexní obraz společnosti, v níž muži stále ovládají ženy.

Pro Nesbøho je i politika hlavně zábava. „Podívejte se na americkou prezidentskou kampaň. Beru ji jako takovou reality show, ve které se hraje o to, kdo bude vítěz a kdo odejde domů jako poražený. Prostě zábava.“ Nesbø se se společensky angažovaným Larssonem shoduje snad jen v tom, jak pečlivě své příběhy zasazuje do živě vykreslené a konkrétní topografie města. Turisté z celého světa se sjížději do Stockholmu, aby si prošli místa, do nichž je zasazen děj Milénia, a Jo Nesbø nedávno udělal pro novináře podobnou tour po Oslu.

Ale jinak se spíše než severskou scénou inspiruje u autorů americké tvrdé školy typu Dashiella Hammetta nebo Jima Thompsona. Jeho hrdina Harry Hole má silný smysl pro čest a spravedlnost a v korupcí prolezlém policejním sboru představuje jednu z mála bílých vran. Jeho temnou protiváhou v knihách Nemesis a Pentagram je policejní kolega Tom Waaler, jinak také všehoschopný šéf mafie pašující do Norska zbraně. Nesbø chápe dobře přitažlivost zla. Waaler je vedle zpustlého a nespolehlivého Harryho chodící přehlídkou ctností: je populární, rozhodný, pohledný a sebevědomý.

„Zlo mě zkrátka fascinuje už od dětství,“ říká Nesbø. „Ve druhé třídě jsem uhranutě sledoval ve škole spolužáka, který trhal mouše nožičky. Sám bych toho nebyl schopen, ale nemohl jsem od té podívané odtrhnout oči. Ten kluk se na to musel připravit, vzít si na to doma pinzetu a ta podstata plánování mě fascinovala nejvíce. A zajímavé je také, že dnes je to pravděpodobně úplně normální manžel a otec tří dětí,“ dodává.

Harry Hole je samotářský vlk, jehož dvě hlavní neřesti – alkoholismus a workoholismus – ho prakticky diskvalifikují pro partnerský vztah. Je to romantik – pro svou osudovou ženu Rachel a jejího syna Olega by udělal všechno na světě. Jen klidný a spořádaný rodinný život jim zajistit nemůže. Jeho sklon k destruktivnímu pití ho odlišuje od prototypu klasického detektiva amerického střihu typu Phila Marlowa, který začíná den sklenkou whisky a stejně se mu daří trousit nesmrtelné bonmoty na potkání a balit okouzlující blondýny.

„Harryho alkohol zabíjí, když se ráno probudí s kocovinou, není bez vyproštění schopný fungovat, „říká Nesbø.

Zločiny jako pro Holmese

Co ale Nesbøho skutečně odlišuje od ostatních čtivých autorů, je jeho schopnost vytvářet neskutečně komplikované zápletky. Hnacím motorem zločinů, které Harry Hole většinou vyšetřuje, jsou tradiční lidské emoce – žárlivost, nenávist, touha po pomstě.

Ale způsob, jakým sérioví vrazi z Nesbøho románů inscenují své zločiny a snaží se vodit Holea za nos, je většinou tak komplikovaný, že čtenáře drží v napětí do poslední stránky. Zločinci z Nesbøho knížek vraždí s invencí Moriartyho, vyzývajícího na souboj Sherlocka Holmese. Nesbø sám připouští, že psaní synopsí mu trvá minimálně stejnou dobu jako samotné psaní knížky: nejdelší přípravná synopse může mít i sto stran a obsahovat zárodky dialogů.

Je to autor, který nepotřebuje ke své práci klid pracovny a nejraději se pouští do psaní, když má ve svém nabitém programu prostoje. „Budete-li se zítra odpoledne pohybovat na ruzyňském letišti, zcela jistě mě tam potkáte zabraného do příběhu nad notebookem,“ vzkázal novinářům Nesbø. Vidět ho ale jeho fanoušci budou moci i v sobotu od půl jedenácté dopoledne v knihkupectví Luxor na Václavském náměstí, kde bude rozdávat autogramy.

autor: Jan Gregor | 14. 4. 2012

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama