Část budovy je však stále nepřístupná. Výpadek vstupného za dobu uzavření muzea půjde do milionů korun, říká předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil, jinak europoslanec a pražský zastupitel za TOP 09.
Požár vypukl 15. července v technické místnosti. Kouř poškodil horní patra včetně depozitáře. Opravy potrvají několik měsíců.
Sály, kde je instalovaná výstava Alfonse Muchy a Pasty Onera, sice vypadají stejně jako před požárem, od té doby ale prošly rukama odborníků. Byly vyklizeny, dezinfikovány a vymalovány, popisuje Jiří Pospíšil. Sanována byla i uzavřená část, kde teď probíhá stěhování děl z depozitáře.
Kouř sice žádné umělecké dílo neponičil, asi dvě třetiny prací ve sbírkách nadace však pokryl mazlavý popílek. Restaurování už začalo, zabere zhruba půl roku.
"Začali jsme tím nejjednodušším, očistou kovových a umělohmotných uměleckých děl, kde je možné povrch chemicky ošetřit. Teď přijde na řadu debata o tom, jak ošetřit jednotlivá plátna, a nejtěžší bude zásah do papíru a papírmašových objektů," popisuje Pospíšil s tím, že u papíru je možnost chemických zásahů omezená.
Předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových dříve uvedl, že škoda na zasažených dílech je dva až tři miliony korun, na budově pak přes deset milionů. Museum Kampa se kvůli pandemii koronaviru a úbytku turistů potýká také s výpadkem vstupného, které tvoří důležitý zdroj příjmů.
"Víkend před požárem byla návštěvnost každý den od 300 do 500 lidí. Při takové návštěvnosti je to vstupné 70 tisíc až 100 tisíc denně," poznamenává Pospíšil. Možnou ztrátu odhaduje na 1,5 milionu korun.
Kdy by mohlo muzeum získat pomoc v milionech, kterou mu přislíbil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), Pospíšil neví. Část škody pokryje pojistka, muzeum vyhlásilo i sbírku, jež by podle Pospíšila měla pomoci s plánovanou přehlídkou děl sochaře a malíře Vladimíra Janouška.
Výstavu prací secesního malíře Alfonse Muchy a současného umělce Pasty Onera si v sobotu dopoledne prohlíželo několik desítek lidí včetně novinářů. Jmenuje se Elusive Fusion, tedy nepolapitelné spojení, a reflektuje body spojující Muchu, jenž žil v letech 1860 až 1939, s letos čtyřicetiletým Pastou Onerem. Je to například fascinace elegancí, přepychem či témata krásy a touhy po dokonalosti.
Muzeum láká na 25 nejznámějších Muchových plakátů, včetně děl spjatých s francouzskou divadelní hvězdou Sarah Bernhardtovou, a více než desítku děl Pasty Onera. V nich si umělec vzešlý ze streetartového prostředí hraje s odkazy na ikonické produkty, například parfémy či alkohol. Společné mají oba výtvarníci to, že fascinovali svět luxusních značek, krásy, elegance a přepychu.
Zatímco Alfons Mucha se na konci 19. století v centru společenského i kulturního života podílel na formování tohoto světa, Pasta Oner z něho o 120 let později čerpá a pohrává si s odkazy na nejrůznější obrazová schémata s ikonickými produkty. Oba autory podle pořadatelů spojuje i fascinace dámskou tváří, její schopností vyjádřit nadšení, obdiv, pohrdání, úsměšek i touhu. V jejich díle se projevují nadčasová témata jako krása a touha po dokonalosti.
Práce jsou na Kampě propojeny v dílčích kapitolách s názvy jako Smysly, Do práce či Gesta.
K vidění je i Muchovo velkoformátové plátno Doba římská a příchod Slovanů, které vytvořil pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Jde o část výzdoby pro pavilon Bosny a Hercegoviny. Plátno o rozměrech 7 krát 3,5 metru rozvíjí mytologické téma střetu antické a slovanské kultury. Podle odborníků předznamenává Muchovu práci na Slovanské epopeji.
Dílo se jinak nachází ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, odkud bylo v první polovině roku převezeno na Kampu. Vypadá téměř jako divadelní opona, v dolní části má však dva otvory, protože bylo koncipováno do pařížského pavilonu s oknem a dveřmi.
Objekt budoucího Musea Kampa získala Praha od státu v roce 1997, sběratelka Meda Mládková si Sovovy mlýny pronajala od města na 99 let. Sbírka obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Františka Kupky, 16 soch Otto Gutfreunda nebo přes 1000 děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Svou sbírku před smrtí v roce 2002 věnoval nadaci Mládkových významný český básník, výtvarník a sběratel umění Jiří Kolář.
