První, nejrozsáhlejší přehlídka se jmenuje Obrazy krajiny a potrvá do 25. července. Představuje díla ze sbírek galerie, která byla poslední měsíce skrytá v depozitáři.
Autory jsou umělci od 19. století po ty současné, mimo jiné Emil Filla, Josef Čapek, Kamil Lhoták, Pravoslav Kotík či Václav Špála, ze současníků pak Tomáš Císařovský nebo Erika Bornová. Výstavu připravila kurátorka Lucie Šiklová.
Druhá část, věnovaná umění v krajině, rovněž potrvá do 25. července, pracovaly na ní kurátorky Radoslava Schmelzová a Dagmar Šubrtová. Vznikla v návaznosti na knihu, průvodce nazvaného Současná umělecká díla v krajině. Ukazuje práce vycházející z hnutí land art a obecně umění určené pro veřejný prostor.
"Autoři často usilují o ekologii místa v krajině, aktivně pečují o krajinu a svým dílem, často dočasným, ji dotvářejí. Někteří naznačují vnímavost ke spirituální rovině přírody," vysvětlují autorky.
Třetí část, Krajinářská architektura, potrvá jen do 13. června. Připravili ji Hana Špalková a Vladimír Sitta coby přehlídku prací studentů krajinářské architektury na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Tento obor byl na škole založen před pěti lety. "Přes krátkou dobu trvání se mohou studenti pochlubit úspěchy nejen na národním, ale i mezinárodním poli. Práce ukazují jejich široký záběr, disciplinární prolínání mezi architekturou, uměním a přírodními vědami," avizují kurátoři.
Čtvrtá a poslední část cyklu bude zaměřená na historické fotografie, začne 24. června a představí doposud neznámou tvorbu lounského fotografa Karla Goszlera, který žil v letech 1865 až 1936.
Pro ředitelku Kateřinu Melenovou šlo o vůbec první vernisáž, kterou v Galerii Benedikta Rejta zažila. "Jsem tu od září. V tu dobu do konce roku bylo otevřeno několik dní, to jsme měli ještě starou výstavu," říká s neskrývanou radostí.
Připouští ale, že díky epidemii se podařilo galerii oživit a pustit lidi do míst, jež byla roky zavřená. "Jakákoli instituce, která je založena na tom, že tam chodí lidi, je nějakým způsobem ochromená, když je zavřená, ale nám to vlastně paradoxně pomohlo, protože jsme přenastavili všechno," doplňuje Melenová.
Připomíná, že avantgarda před 100 lety oslavovala vítězství člověka nad přírodou. Nyní se naopak nacházíme v době, kdy se příroda proti člověku vzepřela, míní. "Abychom mohli dál žít v harmonii, tak se nutně musíme s tématem krajiny a přírody vypořádat, potkat a začít znova hledat nové přístupy, protože nemůžeme bojovat proti systému, jehož jsme součástí," dodává ředitelka galerie.
