Všechny barvy ruské avantgardy. Na Hluboké vystavují Maleviče i Kandinského

Jedna z nejvzácnějších maleb na výstavě: Suprematismus od Kazimira Severinoviče Maleviče.
Vasilij Kandinskij: Improvizace č. 217, 1917, olej, plátno.
Alexandr Rodčenko: Kompozice, 1919, olej, plátno.
Vlevo je obraz Ženci od Natalie Sergejevny Gončarovové.
Snímek z výstavy ruské avantgardy v Alšově jihočeské galerii.
Foto: ČTK
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
6. 5. 2021 16:50
Kouzelná slůvka české vlády, díky kterým mohou otevřít galerie také v Jihočeském kraji, konečně zazněla a zámek Hluboká nad Vltavou se probouzí k životu. Od čtvrtečního poledne je ve zdejší zámecké jízdárně k vidění jedinečný soubor obrazů ruských avantgardistů světového jména.

Výstava nazvaná Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda má předpoklady stát se přehlídkou roku, i když je nutné rezervovat vstupenky on-line na konkrétní den a hodinu. Soubor děl z muzea v Jekatěrinburgu cestuje na západ od ruských hranic jen výjimečně, poprvé byl k vidění roku 2016 v Budapešti, podruhé se v Evropě představuje nyní na zámku Hluboká nad Vltavou.

Pořadatelé museli výstavu kvůli pandemii koronaviru odsunout o více než rok a nakonec byli rádi, že se přípravy těsně minuly s kauzou Vrbětice. V den, kdy bylo zveřejněno podezření, že za výbuchy z roku 2014 v tamním muničním skladu stojí ruští agenti a začala diplomatická rozepře mezi Českem a Ruskem, byly obrazy, jejichž pojistka je vyčíslena v řádu miliard korun, už několik dní na jihočeském zámku.

Nejlepší, co mohli

"Výstava představuje všechny tendence ruské avantgardy," říká kurátor Adam Hnojil, podle kterého je jedinečný také způsob, jakým kolekce vznikla. Krátce po bolševické říjnové revoluci v roce 1917 se zdálo, že nový režim v Rusku bude podporovat moderní umění s jeho progresivními, tedy avantgardními proudy.

Okolo roku 1920 proto vznikala státní sbírka, do níž avantgardisté přispěli darem či odprodejem svých obrazů, jež považovali za reprezentativní. "Věřili, že skrze státní instituce se dostanou do širšího povědomí, proto věnovali to nejlepší, co mohli," myslí si kurátor.

Sbírka čítající 79 obrazů byla následně rozdělena a rozeslána do několika oblastních galerií. V celistvosti se dochovala pouze kolekce 46 prací určených pro Jekatěrinburg a osm děl v Permu. Jen co komunistický vůdce Vladimír Iljič Lenin prosadil monopol komunistické strany v Rusku a smetl z cesty všechna ostatní politická uskupení, obrátil se ve 20. letech také proti avantgardistům, jejichž díla prohlásil za formální.

"Za formalistu byl označen téměř každý z autorů, jejichž díla tady vidíte," přejíždí kurátor očima necelé čtyři desítky obrazů, pověšených v bíle vymalovaném, úzkém prostoru jízdárny.

Snímek z výstavy Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda.
Snímek z výstavy Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda. | Foto: Pavel Černý

Na ztrátu oficiální přízně umělci reagovali různě. Vasilij Kandinskij odešel do Berlína a odtud do Výmaru, kde se stal učitelem školy výtvarného umění Bauhaus. Ve 30. letech přesídlil do Paříže, kde žil až do smrti.

Michail Larionov a Natalia Gončarovová zůstali v pařížské emigraci, Kazimir Malevič se v roce 1927 po několikaměsíčním působení v Bauhausu vrátil do Ruska. Vystřídal několik míst ve vedení kulturních institucí, až nakonec - po dvoutýdenním věznění a vyšetřování kvůli údajnému šíření podvratných názorů - zakotvil v Petrohradě jako vedoucí výzkumné laboratoře Ruského muzea.

Alexandr Rodčenko rovněž zůstal ve vlasti, prosadil se především jako novátorský fotograf a návrhář plakátů.

Ščukin a Kramář

"Rusko se snažilo být prozápadní a současně zůstat své. Projevuje se to i na ruské avantgardě," začíná kurátorský výklad Adam Hnojil, podle kterého byla na začátku avantgardy stejně jako na západě fascinace Paulem Gauguinem, Vincentem van Goghem a fauvismem. "Při obeznámení s tím, co se děje na západě, umělcům velmi pomohla sbírka Sergeje Sčukina," jmenuje významného sběratele, jenž vytvořil jednu z největších kolekcí francouzského umění mimo francouzské území.

"Pro srovnání: Vincenc Kramář dal dohromady tak dvě procenta toho, co měl Ščukin. Dnes je jeho kolekce součástí Treťjakovské galerie," porovnává kurátor ruského sběratele se zakladatelem české "francouzské sbírky", jež je uložena v pražské Národní galerii.

Snímek z výstavy Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda.
Snímek z výstavy Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda. | Foto: ChilliProduction

Začátek výstavy Ruská avantgarda zahrnuje figurativní obrazy malířů, kteří akceptovali kubismus a sdružili se ve skupině nazvané Kárový spodek. Někteří se po čase odloučili a založili jiný spolek jménem Oslí ocas. Patřili k ní Kandinskij, Larionov a Gončarovová, kteří začali vzhlížet k futuristům.

"Když v roce 1909 vyšel Marinettiho Manifest futurismu, v Rusku byl do měsíce přeložen," upozorňuje kurátor, podle kterého měl futurismus na ruské avantgardisty zásadní vliv.

Larionov dokonce přišel se svým manifestem definujícím takzvaný reonismus, variantu ruského futurismu. "To se ale moc nepotkalo s pochopením Marinettiho, který přijel v roce 1914 do Moskvy," dodává kurátor a zastavuje se u obrazu Olgy Rozanovové. Právě ji si vedle tří dalších ruských autorů Marinetti vybral pro mezinárodní výstavu futuristů v Římě.

Olga Rozanovová: Portrét sestry Anny, 1912, olej, plátno.
Olga Rozanovová: Portrét sestry Anny, 1912, olej, plátno. | Foto: Alšova jihočeská galerie

Rozanovová je na Hluboké zastoupena díly, jež představují dvě různé fáze její tvorby. V úvodu lze vidět portrét malířčiny sestry. Na konci, jako pomyslný vrchol výstavy, je umístěn obraz Kazimira Maleviče Suprematismus z roku 1915. Obklopuje ho několik příbuzných pláten, mezi nimi i dvě abstraktní kompozice Rozanovové. "Malevič ji považoval za svou nejlepší následovnici. Bohužel zemřela v šestatřiceti na záškrt," říká Adam Hnojil.

Podle něj není náhodou, že na Hluboké je vystaven velký počet žen. "V Rusku bylo mnohem větší zastoupení žen mezi umělci než na západě," objasňuje.

Malíři, kteří z ruské avantgardy patří k nejslavnějším, to znamená Malevič, Kandinskij a Rodčenko, zde mají každý po jednom dílu. Je tu rozměrné plátno Improvizace č. 217 od Kandinského, který maloval při poslechu hudby a někteří kunsthistorici se podle dynamických zavinutých tvarů a barevných ploch snaží rozšifrovat, o jaké skladby šlo.

Vasilij Kandinskij: Improvizace č. 217, 1917, olej, plátno.
Vasilij Kandinskij: Improvizace č. 217, 1917, olej, plátno. | Foto: Alšova jihočeská galerie

Bílé nekonečno

Malevičova malba byla poprvé představena roku 1915 na petrohradské Poslední výstavě futuristických obrazů 0.10. Trvala dva měsíce a do historie se zapsala tím, že na ní Malevič ukázal i proslulý černý čtverec.

Abstraktní kompozice, jež je k vidění na Hluboké, podle Adama Hnojila představuje syntézu celého Malevičova díla. Obraz se podobá první scéně z inscenace Vítězství nad sluncem, pro kterou malíř roku 1913 vytvořil nejen scénografický návrh, byl i spoluautorem této experimentální opery.

Kazimir Malevič: Suprematismus, 1915.
Kazimir Malevič: Suprematismus, 1915. | Foto: Alšova jihočeská galerie

"Jsou na něm příčky na diagonále a zároveň červený čtverec, pak černý, který zároveň vystavil samostatně. A je tam i bílý čtverec," ukazuje kurátor na nápadně "prázdný" roh obrazu, ve kterém zůstal jen bílý podklad. Bílý čtverec na bílém byl prý poslední fází suprematismu a představoval nekonečno.

Černý čtverec hodně popraskal, což je podle Hnojila technická nedokonalost. "Malevič nevěděl, že nemůže položit černou barvu na bílou ve velké rychlosti, protože to pak popraská. Olejové vrstvy se musejí nechat vyschnout, každá barva schne jinak, bílá rychleji než černá," vysvětluje.

O tom, že obrazy vznikaly příliš rychle, nemá pochyb. "Na výstavě v Petrohradě měl 37 obrazů, které nikde jinde nevystavoval. V tom roce Malevič obeslal dvě výstavy, na každé vystavil kolem čtyřiceti pláten. To byla rychlost," zvedá obočí kurátor.

Výstava ruských avantgardistů je do jisté míry rehabilitací pro Alšovu jihočeskou galerii, která ji pořádá. Ještě za minulého vedení v roce 2011 představila práce avantgardistky Natalie Gončarovové, jejichž pravost zpochybnil server Artalk.cz a případ řešila i policie.

Přehlídka na zámku Hluboká potrvá do 1. srpna. Lékaři a zdravotní sestry mají vstup zdarma.

Výstava

Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda
Zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou, výstava potrvá do 1. srpna.

 

Právě se děje

před 14 minutami

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard Kč

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
Další zprávy