Výstava volně navazuje na projekt Černá země? Mýtus a realita, který zhodnotil uměleckou scénu Ostravy i širšího regionu v dosud neznámých souvislostech. Nová výstava Galerie výtvarného umění v Ostravě si klade za cíl obdobně zpracovat tematiku práce.
Na výstavě jsou zastoupeni renomovaní autoři jako Jan Zrzavý, Otto Gutfreund, Bohumil Kubišta, Adriena Šimotová nebo čtyřiadevadesátiletý Stanislav Kolíbal, stejně jako střední a nejmladší generace včetně Václava Buchtelíka, narozeného roku 1990, nebo o pět let mladšího Filipa Nádvorníka.
Minulé tematické výstavy byly podle mluvčí galerie Jany Malášek Šrubařové převážně věnovány krajině, žánru, portrétu, lidským činnostem, životnímu údělu a mezním situacím od narození až po smrt. "Téma práce prostupuje řadu námětů a téměř všechna umělecká období a styly, přesto se na jeho uchopení a zhodnocení z hlediska umělecké kritiky stále čeká," doplňuje kurátorka Renata Skřebská.
Podle ní výstava ukazuje, jak se téma práce proměňovalo v závislosti na společenských a politických podmínkách.
"Jedinečná Krajina s doly (1950) z cyklu Kruté země od Andrého Fougerona, jež výstavu otevírá, je instalována vedle díla Jaromíra Schoře Před první směnou (1950), které je poplatné své době a téma práce vlastně degraduje," vysvětluje kurátorka.
Rozsáhlá expozice ve třech sálech Domu umění je rozdělena do osmi sekcí - práce, profese, továrna, architektonická plastika, fotografie, půda, žena a krajina. Představuje tvorbu více než stovky autorů z celé České republiky.
Na místě je přes 150 děl od počátku 20. století do současnosti. Vystaveny jsou malby, kresby, plastiky, fotografie a deset krátkometrážních dokumentárních filmů o provozu a práci, které poběží v časové smyčce.
Název výstavy je inspirován básní Josefa Wolkera Balada o očích topičových ze sbírky Těžká hodina.
Podobné přehlídky podle kurátorky také pomáhají s dohledáváním nezvěstných děl. V tomto případě se podařilo nalézt obraz Haldy - Opučárky od Valentina Držkovice z roku 1929. Malba, která je dnes ve sbírce České spořitelny, byla naposledy vystavena roku 1948 v souvislosti s autorovými šedesátinami. Od té doby byla považována za ztracenou.
