Knížákovou snahou bude zůstat v NG co nejdéle

Pavel Kroulík, krk
19. 1. 2010 8:00
Kunsthistorik Pospiszyl: NG je silně podfinancovaná
Milan Knížák
Milan Knížák | Foto: Petr Novák, Wikipedia

Rozhovor - Asi hodinu to v úterý vypadalo, že bylo vyslyšeno několikaleté přání části umělců a odborné veřejnosti a Milan Knížák opouští místo šéfa Národní galerie.  Intenzita, s níž se zpráva rozšířila, sice svědčí spíš o tradiční hysterii českých médií, ale zároveň potvrdila, že Knížák je kontroverzní a mediálně známou osobností.

Záhy se  však ukázalo, že  ministr kultury Václav Riedlbauch teprve začíná s ředitelem NG jednat o jeho odchodu. Zbytek jsou zatím spekulace; že Knížák bude muset jednou odejít, to se ví od jeho nástupu.

„Bylo by ale škoda dění kolem Národní galerie vnímat jen jako personální otázku. Milan Knížák tak jako tak jednou ředitelem nebude. Nehledě na to, jestli se tak stane letos nebo až příští rok," říká známý teoretik výtvarného umění a pedagog Tomáš Pospiszyl.

Milan Knížák nechává akci Rafanů zatím bez komentářů
Milan Knížák nechává akci Rafanů zatím bez komentářů | Foto: Štěpán Luťanský

Kritici vyčítají Knížákovi přístup ke sbírkám i celkovou strategii „jeho" instituce včetně nákupů, stejně jako  umanutost a neochotu k věcné diskusi. A také politické krytí, které mu mělo zajistit nesestřelitelnost.

Podle  Pospiszyla je nicméně třeba se zamyslet hlavně nad celým smyslem a směřováním této instituce.  A její problém je prý zjevný. „Na to, jak je nyní velká, je silně podfinancovaná. Proto ve srovnání se srovnatelnými zahraničními institucemi pak vypadá jako chudý příbuzný."

Knížák řekl, že to byl de facto on, kdo navrhl ministrovi, že odejde do roku 2011.  Věříte šéfovi NG, nebo to spíš chápete jako diplomatickou hru, kdy si navenek "sám řídí odchod", aby vše proběhlo v klidu? Ptám se i proto, že nedávno Riedlbauch diplomaticky zachránil Galerii Rudolfinum a jejího šéfa Petra Nedomu.
Sejde-li se Milan Knížák bezprostředně po zveřejnění informací o jeho možném odchodu z NG s Václavem Klausem takovým způsobem, aby si toho všimla média, je zjevné, že se chystá spíš na politickou přetlačovanou. Jeho snahou bude zůstat co nejdéle.

Mluvilo se o výběrovém řízení na konci roku 2010 a vyhlášení Knížákova nástupce do půli roku 2011. Pak se objevila zpráva, že ministr ho chce znát už do května, kdy končí úřednická vláda. Je tedy možné, že se ještě celý ten „harmonogram odchodu" změní a Milan Knížák odejde nakonec dřív?

Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Václav Riedlbauch bude muset prokázat velkou odvahu a rozhodnost, jestli chce do května opravdu prosadit nějaké změny. Na druhou stranu by takto určitě získal politické body. Podařilo by se mu něco, na co neměli předchozí ministři odvahu ani sílu. Co se stane po volbách, nikdo neví. Je možné, že Knížák ve funkci zůstane ještě několik let.

Co po něm zbude? Hlavní kritika směřuje k tomu, že NG skoro vůbec nepořádala výstavy. Co nejhoršího a co nejlepšího podle vás Knížák udělal?
Milan Knížák se - v dobrém i špatném - dokázal stát tváří Národní galerie. Podobná personifikace může být dobrá, pokud se týká shánění sponzorů nebo jednání se zahraničními institucemi. V tom druhém případě však šlo o zcela určitě o nevyužitý kapitál. NG má dnes v zahraničí spíše pověst bizarně nafoukaného partnera.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Klaus: Je směšné, co se kolem šéfa NG odehrává
Knížák sám odejde v roce 2011 z čela NG
Knížák skončí v čele NG. Bude nový konkurz

Ministerstvo: Knížák při nákupu díla nechyboval
Jsem Milan Knížák a kupuji předražená díla
Celebritózní umělec Knížák si hraje na rebela

Co by mělo být podle vás posláním NG?  A jak ho z tohoto pohledu Knížák naplňoval?
Chránit národní dědictví, definovat a zprostředkovávat kulturní hodnoty, měnit myšlení lidí konfrontací s uměleckou kreativitou. Knížák se v galerii snažil udržet status quo, který ale v podstatě vychází z nacionálně socialistického uvažování o roli kulturním dědictví. Myslím, že ve 21. století už hlavní úlohou umění nebude definice specifik národa, ale spíš hledání globálních kulturních souvislostí.

Jaký by měl být poměr mezi výdejem energie a peněz do sbírek a do výstav?
To je alchymie, nad jejíž recepturou si lámou hlavy všude ve světě. Získávání, rekonstruování a spravování stále nových budov pro stálé expozice je však taktika, která nutně vede k omezování výstavní činnosti a tím pádem ztráty důvodů se do galerie opakovaně vracet.

Jaký typ člověka by měl být ředitelem NG? Spíše kurátorský, nebo úřednický? Manažer s kulturním cítěním, nebo odborník na umění s manažerským cítěním? Je to přece jen pořád i největší česká sbírkotvorná instituce, navíc by měla skloubit péči o současné a staré umění.
Nevyhne se velkým manažerským rozhodnutím, musí mít zkušenost s transformací podniků s velkým rozpočtem.  A současně to musí být člověk, který dokáže vybudovat fungující tým.

V článcích o Milanu Knížákovi se vždy píše, že jako rektor AVU (do ledna 1997) škole skutečně pomohl a že ji razantně proměnil - a že to také bylo jedno „z doporučení" na ředitele NG. Souhlasíte s tím?
AVU byla na konci roku 1989 natolik nevěrohodná, normalizací prolezlá škola, že v podstatě nezbývalo nic jiného než jí radikálně proměnit. Podobné změny proběhly i na ostatních uměleckých školách, například na VŠUP, jen se kolem toho nedělal takový humbuk.

Bohužel AVU ustrnula v podobě, jak jí Knížák a jeho nové vedení v roce 1990 nastavilo. Dnes průměrný věk pedagogů AVU odpovídá důchodovému věku a řada z nich na škole učí nepřetržitě od roku 1990. Proti tomuto stavu se nyní část studentů dokonce začala bouřit.

Milan Knížák nechává akci Rafanů zatím bez komentářů
Milan Knížák nechává akci Rafanů zatím bez komentářů | Foto: Štěpán Luťanský

Knížák byl vždy radikální člověk a umělec, stačí si přečíst, co dělal v 60. letech.  Kdy se tahle nekonformnost změnila spíš v umanutost? Bylo to až po nástupu do NG a má to třeba i nějaký konkrétní impuls?  Nebo to tak nějak patří ke gründerským 90. letům?
Umanutý byl Knížák jistě i v 60. letech, jinak by nemohl dělat tak radikální umění. I tehdy měl pozoruhodně rozvinutou schopnost pohrdat svým okolím, i když asi ne tak silně jako v současnosti.

Dnes svými fejetony pravidelně přispívá do internetového časopisu Fragmenty, který sleduje velmi zvláštní okruh čtenářů. Je to smutné čtení. Zdá se, že ho všechno jenom štve, nikde nenachází pozitivní hodnoty, svět kolem se mu zdá falešný, zmatený a nepřátelský. S podobnou skepsí snad ani nejde žít, natož budovat instituci.

Změny, které bude muset udělat nový ředitel, Jiří Fajt ve svém blogu popsal takto: Učinit z NG otevřenou a demokraticky řízenou instituci, která by zaměstnance motivovala a veřejnost kultivovala, uvést jí znovu na mezinárodní scénu a učinit z ní doma i za hranicemi respektovanou vědeckou instituci se internacionálním výstavním programem. Přidal byste ještě něco?
Úvahu o novém ekonomickém fungování instituce. Myslím, že v současné době není možné, aby NG obhospodařovala tolik budov. To ji finančně ruinuje a nezbývá jí síla a prostředky na další aktivní program.

Co by měl pak nový šéf udělat jako první věc, až přijde?
Připravit se na to, že bude muset udělat řadu velice nepopulárních změn, které se dotknou samé podstaty galerie.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA zakázaly kvůli podpoře Madury vstup do země kubánskému ministrovi vnitra

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila cestovní sankce na druhého vysokého kubánského politika. Zesiluje tak tlak na zemi kvůli pokračující podpoře vlády venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Zákaz vstupu do země se týká kubánského ministra vnitra, kterým je Julio César Gandarilla Bermejo, kvůli jeho účasti na hrubém porušování lidských práv ve Venezuele, oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Vyzval také další země, aby se připojily k USA.

Zákaz je spíše symbolickým krokem. Pompeo dodal, že Bermejo je také zodpovědný za svévolné zatčení a zadržení tisíců kubánských občanů a nezákonné uvěznění více než 100 politických vězňů na Kubě. Jeho ministerstvo dohlíželo na mučení politických disidentů, zadržených a vězňů, a také na vraždu některých těchto osob policejními a bezpečnostními silami.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policie v Hongkongu opět použila slzný plyn. Demonstranti se bránili benzinovými bombami

Nové násilí vypuklo v neděli ráno místního času u obléhaného kampusu polytechnické univerzity v Hongkongu, uvedla agentura Reuters. Po několika klidných hodinách, kdy demonstranti spali na trávníku a v univerzitní knihovně, policie opět použila slzný plyn. Aktivisté na oplátku použili proti policistům benzinové bomby, některé z nich zapálily stromy mimo areál.

Některé části kampusu vypadají v neděli spíše jako pevnost s barikádami a černě oděnými protestujícím na hradbách, kteří mají improvizované zbraně, jako cihly bedny zápalných bomb, luky a šípy. Polytechnická univerzita je poslední z pěti univerzit, který zůstává obsazen aktivisty. Ti ji vyžívají jako základnu pro blokování nedalekého silničního tunelu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy