Knížák sám odejde v roce 2011 z čela Národní galerie

Kultura Kultura, Red Kul
12. 1. 2010 14:05
Podrobnosti musí dohodnout s ministrem Riedlbauchem
Milan Knížák
Milan Knížák | Foto: Petr Novák, Wikipedia

Praha - Ministr kultury Václav Riedlbauch zahájí jednání s generálním ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem o ukončení svého více než desetiletého působení ve funkci. O termínu jeho odchodu ale zatím není rozhodnuto a odvolán z funkce nebyl, jak tvrdily první zprávy. 

Vlna hysterie, kterou vyvolaly v médiích, svědčí  tom, že málokomu je kontroverzní šéf NG lhostejný. Sám Knížák počítá s tím, že ve funkci zůstane do konce roku 2011. "S profesorem Knížákem jsem předběžně mluvil. Znám jeho představu, kdy chce sám končit. Přesné datum jsme ale ještě nedořešili," uvedl Riedlbauch na Radiožurnálu.

Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Tak tedy zní oficiální rozuzlení zmatené "kauzy". Mluvčí NG Petra Jungwirthová totiž odmítla ranní zprávy o odvolání svého šéfa potvrdit a Aktuálně.cz sdělila, že pod vedením současného ředitele chystá NG řadu projektů pro letošní i příští rok. Řekla jen, že oba spolu jednali o dohodě o postupném odchodu, respektive o vypsání výběrového řízení.

"Rozhodně se nejedná o odchod z funkce ve smyslu aktuálního kroku a není za tím žádný skandál nebo nespokojenost," tvrdí.

Minulý týden Riedlbauch informoval, že by do konce svého funkčního období chtěl vyhlásit konkurz na nového šéfa NG a nejraději by ho i dokončil výběrem Knížákova nástupce. Jungwirthová řekla, že konkurs by se měl konat koncem roku a výslsdek by měl být znám do půli roku 2011; nicméně mandát úřednické vlády skončí po květnových volbách.

Sám Knížák pak potvrdil, že s ministrem hovořil o přípravě výběrových řízení, ale rozhodně nekončí v letošním roce. "Už dlouho před Vánoci jsme se dohodli, že bych skončil do konce roku 2011," řekl. Prý počítá ještě s dokončením dvou projektů včetně rozsáhlé rekonstrukce Veletržního paláce.

Foto: Markéta Márová-Dlouhá

Podle informací ČTK to nejprve vypadalo, že Knížák byl odvolán. Mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar to ale záhy popřel; potvrdil, že Knížák má opustit funkci, ovšem ministr se s ním musí dohodnout na přesném termínu.

Pokud se tento scénář potvrdí, pak se dá vše interpretovat coby plán, jak Knížák vyklidí pozice výměnou za "důstojný odchod z vlastní vůle".

Rektor, rebel, ředitel

Knížák je šéfem jedné z nejvýznamnějších tuzemských kulturních institucí a nepřehlédnutelnou personou veřejného života, svého druhu celebritou. Léta však sklízí kritiku nemalé části odborné obce, v posledních letech zaznívaly i hlasy volající po jeho odvolání.

Umělec začínal v 60. letech jako cecěný radikální hudebník, performer a výtvarník, letos oslaví 70. narozeniny. Do ledna 1997 byl rektorem pražské Akademie výtvarných umění; do jejího čela byl zvolen bezprostředně po revoluci a zasloužil se o transformaci školy.

Coby glosátor společensko-politického dění si zároveň budoval reformátorsko-rebelskou image, se kterou v roce 1998 neúspěšně kandidoval za ODS do Senátu.

Veletržní palác dostal smrdutou nadílku
Veletržní palác dostal smrdutou nadílku | Foto: Bleskově

Riedlbauch v současné době prověřuje mandáty těch ředitelů příspěvkových organizací, kteří mají své funkce na dobu neurčitou nebo instituce vedou velmi dlouhou dobu. Pro Knížáka platí oba aspekty: do čela NG ho jmenoval v roce 1999 tehdejší ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD).

Už způsob, jakým se Knížák tehdy ujal funkce, vzbuzoval kritiku - v konkurzu totiž nebyl jednoznačně první. Mluvilo se o tom, že jmenování je trafikou a jedním z výsledků opoziční smlouvy, nicméně jeho nástup byl tehdy pořád ještě vnímán poměrně slibně.

Postupně však začalo čím dál víc odborníků kritizovat jeho přístup ke sbírkám i celkovou strategii instituce včetně nákupů, stejně jako jeho umanutost a neochotu k věcné diskusi.

Ministr Riedlbauch už před časem po dohodě s odbornou komisí potvrdil další tříleté působení Michala Lukeše v čele Národního muzea, v nejbližším plánu má ještě podobně prověřit mandáty šéfů pražského Uměleckoprůmyslového muzea, Národního filmového archivu či muzea ve Strážnici.

Politické krytí

Riedlbauchův předchůdce Václav Jehlička (KDU-ČSL) už loni v březnu oznámil, že vypíše konkurzy na ředitele příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci déle než šest let. To znamenalo, že ve funkci končí i Knížák.

Jehlička vyhlásil, že připravuje nový systém hodnocení práce ředitelů a s tím souvisí i snaha zrušit časově neomezené mandáty. Odmítl ale, že je to postup namířený proti konkrétním šéfům.

Foto: Markéta Márová-Dlouhá
Čtěte také:
Knížák skončí v čele NG. Bude nový konkurz
Ministerstvo: Knížák při nákupu díla nechyboval
Jsem Milan Knížák a kupuji předražená díla
Celebritózní umělec Knížák si hraje na rebela

Tehdejší ministr byl podle Knížákových oponentů dokonce jedním z těch, kdo nad kontroverzním ředitelem a umělcem drželi ochrannou ruku. Řekli to poté, co se s ním několikrát marně zkoušeli sejít. Proto nakonec napsali otevřený dopis.

Významní umělci a teoretici výtvarného umění jeho působení kritizovali již dlouho, ale Knížákova pozice se zdála být neotřesitelná. Asi poslední pokus o změnu iniciovali v dubnu 2008 umělci Tomáš Císařovský a Jiří David (ten patří dlouhodobě k jeho nejznámějším kritikům) a s nimi kritička a kurátorka Galerie Václava Špály Lenka Lindaurová.

Pod jejich otevřený dopis připojilo podpisy padesát často elitních umělců a historiků umění. Napsali v něm, že vedení Národní galerie v Praze je dlouhodobě autokratické, její úroveň stále klesá a kredit nejdůležitější umělecké instituce státu se hroutí.

Trend k izolaci

Upozorňovali i na nedostatečnost práce galerie a její trend k izolaci a sebestřednosti. Jedinou "zásluhou" galerie prý zůstává jen nákladné nekoncepční rozšiřování expozičních prostor ve státem financovaných objektech.

Důvodem tohoto stavu byla podle tehdejšího dopisu právě osoba Milana Knížáka, který je ve funkci už "dlouhých osm let". Domnívají se, že "k oživení činnosti Národní galerie je potřebná obměna vedení, nejlépe vzešlá z otevřeného mezinárodního konkurzu na pozici generálního ředitele".

Ke Knížákově výměně měly vést i jiné důvody: velká fluktuace odborných pracovníků v Národní galerii, konfrontační přístup galerie k jiným významným projektům na poli domácího výtvarného umění či střet zájmů.

Šéf NG byl i jedním z nejhalasnějších oponentů Kaplického knihovny na Letné. Rozešel se i s prestižní Chalupeckého cenou a založil před dvěma lety Cenu Národní galerie 333 - ta ovšem získala od kritiků spíš označení trucpodniku, kterým si Knížák jen získává pozornost.

 

Právě se děje

Další zprávy