Peking - Dlouhotrvající boj umělce Aj Wej-weje s čínskými úřady a tamním politickým systémem získává absurdní obrátky, a jedna z nejsledovanějších osobností uměleckého světa je tak nyní v situaci podobné Hlavě 22. Aby Wej-wej mohl žalovat vládu kvůli loňskému daňovému případu, musí se prokázat identifikačním razítkem společnosti, které však je v rukou policie, a ta jej nehodlá vrátit.
Aj chce žalovat vládu kvůli pokutě patnácti milionů jüanů (téměř 44,5 milionu korun), jež byla umělcově společnosti uložena za údajné krácení daní loni v listopadu. Na splacení první části pokuty se podíleli především výtvarníkovi stoupenci a takřka třicet tisíc lidí mu darovalo téměř devět milionů jüanů.
Ajova manželka a jednatelka společnosti Lu Quing se v pátek měla účastnit slyšení, zda pekingský soud přijme žalobu zpochybňující tuto pokutu a přístup ke svědkům a důkazům. Den před samotným jednáním jí však soud sdělil, že dokumenty musí být označené identifikačním razítkem společnosti. To Wej-wej samozřejmě nemá, minulý rok mu jej zabavila policie.
„Razítko nemůžeme dostat zpátky. Je v rukou policie," řekl agentuře Reuters umělec. „Je to jako Hlava 22," dodal.
Lu Quing soudu vysvětlila, proč razítko chybí v naději na upuštění od této náležitosti. Soud ovšem stroze konstatoval, že rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žaloby se dozví v následujících sedmi dnech.
Podle umělcových příznivců je celá daňová kauza pouze rafinovaným způsobem čínské vlády, jak umlčet svého nejhlasitějšího kritika. Argumentují například tím, že úřady lpí na banálních detailech, jako je vyplňování oficiálních dokumentů kuličkovým perem a nikoliv plnícím, což Wej-weje už dříve potkalo.
„Nejen, že nemáme razítko společnosti, ale nemáme ani veškeré kopie dokumentů, co mají oni. Nejsou ochotni nám s čímkoliv pomoci a jsou velmi byrokratičtí," komentoval jednání úřadů výtvarník.
Výstava v Miláně
Zatímco v rodné Číně se Aj Wej-wej chová jako zapálený odpůrce tamního politického systému, milánská Lisson gallery představuje jeho uměleckou tvář. Na jeho vůbec první sólové výstavě v Itálii jsou k vidění exponáty z keramiky a mramoru, které se odvolávají k tradičním technikám práce s těmito materiály.
Všechna prezentovaná díla Wej-wej vytvořil ve městské prefektuře Jingdezhen, která je srdcem čínské tradiční i moderní keramiky. Umělcovo povědomí o historii této umělecké formy a napodobování autentických objektů pomohlo přispět k tomu, aby i keramika mohla fungovat v galerijních prostorech. Každý z exponátů vznikal některou z aktuálních podob tradičních technik výroby, což má poukazovat na neopodstatněnou kritiku současného čínského porcelánu.
Na její nesmyslnost tak poukazuje prakticky nepoužitelný mramorový talíř se složitým vzorem, který Wej-wej vyřezal z jednoho mramorového bloku, a stejný účel plní i 2,3 metry vysoká váza nazvaná prostě "pillar" (pilíř). K tradici zrcadlení přírodních jevů se pak obrací keramické melouny a po svém umělec přistoupil i k napodobení dobových čínských váz. Grafika na vnějším povrchu totiž zpravidla vyprávěla nějaký příběh, Wej-wej ji však umístil uvnitř samotné vázy a vnější část nechal bez jakéhokoliv vzoru.
