Návrh jeho úřadu obsahuje definici takzvaného statusu umělce. Počítá s tím, že podpora umělců vyjde stát ročně na 126 milionů korun, zejména na uměleckých stipendiích. Týkat se má zhruba 1400 z nich, jak vyplývá z podkladů k návrhu na vládním webu.
O nutnosti legislativního zavedení statusu umělce se mluví od pandemie koronaviru, kdy opatření státu výrazně omezila možnost kulturní produkce. Novela zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury by mohla platit od 1. ledna příštího roku, nyní zamíří do sněmovny.
Podle ministra Martina Baxy návrh vychází z praxe v dalších evropských zemích a reflektuje specifické postavení umělců, kteří nemají zaměstnanecké poměry. Obsahuje také mechanismus, který by jim měl pomoct získávat podporu v nouzových stavech.
Nově se budou moci zapsat do registru umělců, který zřídí ministerstvo kultury. Na základě podané žádosti tam bude moci být zanesen ten, kdo vykonával uměleckou činnost nejméně 24 měsíců z posledních tří let. Aby získal příspěvek, nesmí být studentem a v době podání žádosti se nesmí nacházet v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. Zároveň jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky mají tvořit alespoň polovinu jeho celkových příjmů a nemají přesahovat průměrnou mzdu.
Ministerstvo podle návrhu nejméně jednou ročně vyhlásí výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium. "V návrhu zákona je vymezen pojem umělec, který v sobě zahrnuje i osoby vykonávající činnosti, bez nichž by realizace umělecké činnosti byla nemyslitelná. Například osvětlovače, zvukaře, kostyméry a podobně," doplňuje mluvčí ministerstva kultury Jana Zechmeisterová.
Norma má pomoct hlavně lidem, kteří se věnují umělecké činnosti převážně mimo pracovněprávní vztahy. "Ze shromážděných podkladových analýz vyplývá, že se jedná o nejohroženější skupinu umělců, kteří se při výkonu své profese potýkají s řadou znevýhodnění a překážek," stojí v podkladech zákona.
Zavedení statusu umělce je součástí Národního plánu obnovy, který definuje reformy a investice, na jejichž realizaci poskytne peníze Evropská unie.
"Legislativní ukotvení statusu umělce je jedním z úkolů, které jsou ukotveny v Národním plánu obnovy. Je nutné ho naplnit, aby nebylo ohroženo čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy. Ministerstvo kultury zvolilo cestu adekvátní současné situaci, kdy dochází k úpravě podmínek pro získání stipendií. Považujeme zavedení statusu umělce za klíčový krok, z nějž bude možné v budoucnu vycházet pro tvorbu dalších opatření," dodává Martin Baxa. Na návrhu spolupracoval mimo jiné s Institutem umění - Divadelním ústavem.
Národní plán obnovy vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z grantové části nazvané Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie v letech 2021 až 2027.
Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur, což je v přepočtu asi 232,5 miliardy korun.