Česká televize má suverénní nový seriál. Smysl pro tumor je komedie o rakovině

Filip Březina hraje Filipa.
V popředí je ještě jednou Filip Březina jako Filip.
Robert Nebřenský, Filip Březina v roli Filipa a Aleš Petráš.
Alžběta Malá jako Hanka a Jiří Bartoška v roli Antonína.
Tereza Brodská jako Jarka.
Foto: Julie Vrabelová
Táňa Zabloudilová Táňa Zabloudilová
7. 1. 2024 20:20
Po dlouhé době je tu sice v zahraničí inspirovaná, přesto domácí komedie, která má důležité téma, dobré tempo a padnoucí obsazení většinou mladších herců a hereček. Česká televize v neděli večer uvedla první epizodu remaku úspěšného belgického seriálu o rakovině. Tým režisérky Terezy Kopáčové ho výborně převedl do zdejšího prostředí.

Hned v prvních vteřinách nás Smysl pro tumor, který lze sledovat také na platformě iVysílání, uvyká svému osobitému, nevážně vážnému tónu. "Cože? Rakovina? To není možný! Já jsem ještě ve svým životě nic nezažil," říká zaražený, asi dvacetiletý kluk v místnosti s bílými stěnami.

"Vždyť já jsem ani s nikým nespal," vyrazí ze sebe, když uslyšíme zahihňání. Až pak nám kamera ukáže, že jsme v učebně na medicíně, kde se studenti učí sdělovat diagnózu nešťastným pacientům.

Vzápětí nás hudbou podbarvená sekvence záběrů, takzvaná montáž, seznamuje s hlavní postavou. Ambiciózní mladý medik a ragbista Filip, hraný osmadvacetiletým Filipem Březinou, to chce dotáhnout co nejdál. Vysoký, hezký, soutěživý a úspěšný premiant je na Česko možná trochu netypický hrdina. Skrznaskrz česky, jako tolik protagonistů filmů natočených za minulého režimu i po něm, naopak působí jeho posedlost ženami a sexem. Seriál s ní zachází jako se zdrojem humoru.

Mladším generacím už bude balení holek jako na běžícím pásu možná připadat trapné a nerealistické. Jinak si ale Smysl pro tumor alespoň po prvních dvou epizodách, které mohli novináři vidět dopředu, vede na zdejší poměry dost dobře.

Seriál jako pásmo klipů

V dalších sledech svižně střižených záběrů, vtipů a point Filip představuje své spolužáky i primáře Bruknera, kterého ztvárnil skvěle obsazený Robert Nebřenský, bere nás na ragbyový trénink a pokračuje popisem svých rodičů. Ty hrají Tereza Brodská s Pavlem Řezníčkem.

Filip Březina hraje ambiciózního mladého medika Filipa.
Filip Březina hraje ambiciózního mladého medika Filipa. | Foto: Pavla Černá

Filipův život nemá chybu. Bydlí v Hradci Králové, který se v žebříčcích pravidelně umisťuje jako jedno z nejpříjemnějších českých měst, je se sebou spokojený a nepochybně ho čeká velká budoucnost.

Zda nám bude zrovna tak úžasný připadat celý seriál, záleží na diváckém vkusu. Části fajnšmekrů vyhledávajících "niche" neboli extra kvalitní tituly může připadat příliš všední. Popřípadě je znaví rychlé tempo po sobě jdoucích sestřihů doprovázených výraznou, náladotvornou hudbou.

Montáž představuje základní vyprávěcí prostředek Smyslu pro tumor. Hrané scény ale prokládají klipovité sekvence tak akorát často, aby byl celek chytlavý. Většina publika díky tomu u obrazovek nejspíš zůstane.

Česká verze se od belgického originálu Gevoel voor tumor, vyznamenaného cenou Prix Europa pro nejlepší sérii roku 2018, téměř neodchyluje. Dobře promazaný stroj kopíruje skoro záběr po záběru, větu po větě, a liší se jen drobnostmi.

Vybrat si předlohu právě v Belgii byl dobrý krok. Tamní tvorbu sice nezná české publikum tak dobře jako třeba tu skandinávskou. V poslední dekádě tu ale vzniklo několik výjimečně kvalitních seriálů včetně komedie o striptérech Callboys nebo vražedně vtipného Clanu, podle nějž byl vyroben volnější americký remake Zlé sestry.

Kdo belgickou předlohu neviděl, nemusí však vůbec zaznamenat, že Smysl pro tumor má původ za hranicemi. Česká verze je tak dobře zasazená do zdejšího prostředí, tak dobře obsazená, zahraná i vtipná, že zkrátka funguje.

První díl seriálu Smysl pro tumor v neděli večer vysílala ČT1. | Video: Česká televize

Rakovina v nose

Čeští tvůrci získali od vlámské veřejnoprávní VRT scénář, který napsal přeživší rakoviny Leander Verdievel. Udává jak celkovou strukturu, tak i záběrování a jednotlivé repliky. Verze upravená Matějem Podzimkem nicméně některé pasáže ztvárňuje mírně odlišně - například pochopitelně zkracuje sekvence bláznivého sexu mladého hrdiny, které už dnes začínají působit spíš bizarně než vtipně.

Podzimek také nepatrně mění tón. Ten se možná i díky hercům zdá o něco vtipnější než belgická předloha. Filip Březina s představiteli svých spolužáků Markem Kristiánem Hochmanem či Jindřiškou Dudziakovou fungují stejně dobře jako Tereza Brodská s Pavlem Řezníčkem v rolích rodičů. Potěší i obsazení Filipovy sestry Natálií Řehořovou, známou z filmu Příliš mladá noc a seriálu Volha, či angažmá Alžběty Malé. Ta zaujala ve webových Pěti letech a tady hraje dívku, které protagonista omylem nabourá auto.

Václav Werner Kraus, Mark Kristian Hochman a Filip Březina jako Filip.
Václav Werner Kraus, Mark Kristian Hochman a Filip Březina jako Filip. | Foto: Pavla Černá

Belgická verze nicméně působivěji zvládla moment zlomu, kdy hrdina zjišťuje, že má v nose lymfom. Tedy rakovinu lymfatických žláz. A že místo rychlého života budoucího špičkového neurochirurga jej čeká nechtěné zpomalení, přehodnocení celého života a deprese.

Předloha dokázala o něco přesvědčivěji vhodit diváky ze stavu bezstarostnosti přímo do otupělého ohledávání nové reality. Když pak v závěru první epizody posloucháme krátké výpovědi skutečných pacientů, kteří v nečekaně mladém věku absolvovali onkologickou léčbu, končíme ve zcela jiném duchu, než v jakém jsme začali. Při sledování české verze člověk pořád trochu čeká, jestli na závěr někdo nezavolá "apríl!". Neustálý humorný tón trochu přehlušuje vážnost situace a Filip je spíš naštvaný než zdrcený.

Zařazení zkušeností reálných lidí na konec každého dílu ale připomíná, že účelem seriálu není jen bavit, ale také varovat a informovat, což je nepochybně dobrá veřejnoprávní služba.

Druhá epizoda se pokouší vybalancovat závažný tón se zábavnou pohodou. I dál ale Smysl pro tumor vyznívá jako komedie, jen s trochu smutným hrdinou. Belgická verze se méně bála pustit herce do tragické polohy. Její hrdina se rozhodne stůj co stůj dokončit stáž, ale nálada se skutečně prudce mění. Dříve vtipkující lidé na něj vrhají ustarané pohledy. Když mladý medik v nemocnici propouští jiné, vyléčené pacienty, cítíme, že už je někým jiným.

V české verzi se Filipovi kamarádi spíš zaraženě tváří jako nic, popřípadě se snaží dál dělat legrácky. Smysl pro tumor si zuby nehty drží svůj komediální tón. Přesto dál dobře odsýpá, baví a zvládá nám doručit zprávu o tom, jaké to asi může být, když se v pětadvaceti dozvíte, že vás čeká chemoterapie. Jak si povede dál, uvidíme ve zbývajících šesti epizodách.

Alžběta Malá jako Hanka a Filip Březina v roli Filipa.
Alžběta Malá jako Hanka a Filip Březina v roli Filipa. | Foto: Pavla Černá

Sázka na remake

České televizi může novinka, ve které vedlejší roli ztvárnil populární Jiří Bartoška, přinést divácký úspěch. Kvalitní komedii dlouho nezkusila natočit, snad až na Kukačky, které jsou ale jiným typem seriálu. Pozadí událostí od Jana Hřebejka zase bylo nepovedeným pokusem o satiru. Jinak v programu poslední dobou převažovaly detektivky, s výjimkou satiry Volha, sázící na normalizační retro a téma české identity formované ve 20. století nedemokratickým režimem.

Veřejnoprávní televize málokdy zkouší nové věci a většinou jde na jistotu, kterou představují krimi. Nejvíc prostoru dostávají osvědčení tvůrci jako Hřebejk, Jan Pachl nebo Jiří Strach, momentálně točící druhou řadu detektivky Docent - navzdory nízké kvalitě té první. Díla těchto matadorů jsou vždy zařazená do "prime time" neboli nejatraktivnějšího vysílacího času, zatímco nedávné počiny mladých tvůrců jako webseriál TBH od Lucie Kajánkové či Pět let režiséra Damiána Vondráška vznikly jen pro online platformu iVysílání.

Dramaturgická rozhodnutí České televize ohledně hlavního vysílacího času naznačují obavu z odvážnějších i současnějších témat, značka stále sází především na svou pověstnou konzervativnost. Tu Smysl pro tumor sympaticky narušuje, ale sám o sobě neznamená obrat. Další lednový seriál s potenciálem oslovit mladé, Adikts od režiséra Adama Sedláka, televize sice zařadí do běžného programu, avšak ne do hlavního vysílacího času.

Tlak od konkurence

Aby veřejnoprávní televizi neujel vlak, může ji tu a tam zachránit do zdejšího prostředí dobře přesazený titul ze zahraničí. Alespoň do té doby, než se odhodlá pustit do éteru současnou realitou o něco poučenější tituly, než byly Volha, Oktopus, Docent či Pozadí událostí, které vycházejí z žánrových vzorců nebo utvrzují diváky v dlouho známých postojích velké části společnosti vůči minulému režimu.

Ke změně budou televizi tlačit i konkurenti. Francouzská skupina Canal+ chystá svou první českou minisérii Dcera národa, která vychází z historické látky, avšak akcentuje současné trendy. Placená videotéka Voyo už třetím rokem zpracovává známé české příběhy z nedávné minulosti, od skutečných zločinů po život Ivety Bartošové.

Dříve či později bude muset i Česká televize výrazněji definovat svoje hodnoty a pozici na seriálovém trhu. Podle trendů na tom světovém, kde sice dominují nadnárodní firmy jako Netflix, ale veřejnoprávní stanice stále mají výraznou pozici, se dá odhadovat, že sázky na jistotu by se do budoucna mohly přestat vyplácet. Smysl pro tumor však může být v době českého přešlapování na místě příslibem alespoň větší pestrosti, pokud ne přímo odvahy.

 

Právě se děje

Další zprávy