Od první minuty je zřejmé, že vypravěči tohoto příběhu jsou nejen scenáristická extratřída, ale také se rádi předvádějí. Postava, kterou na začátku vidíme procházet setmělými ulicemi New Jersey v červeném kabátu s kapucí a sluchátky na uších, poslouchá skladbu zpravidla nasazovanou při apokalyptických koncích. The End od kapely The Doors vypne krátkovlasá blondýna Darby, až když vejde do knihkupectví označeného červeným neonem.
Darby je amatérská hledačka zmizelých a hackerka, která vypátrala sériového vraha a napsala o tom bestsellerovou true crime knihu. Byť to tak zprvu nevypadá a její první slova v plném knihkupectví skoro nikdo neposlouchá, přišla sem na své autorské čtení. Hraje ji nebinární, osmadvacetiletá Emma Corrin, známá rolí princezny Diany v seriálu Koruna.
"V patnácti jsem se nabourala do databáze neidentifikovaných mrtvých," řekne drobná blondýna, když si konečně sundá kapuci a všechny hlavy se k ní otočí. "Za firewallem se skrývá tajemství, že většina z nich jsou ženy. Tisíce a tisíce, jejichž vrahy nikdy nenajdou," dodává.
Tímto krátkým proslovem američtí tvůrci minisérie Brit Marling a Zal Batmanglij začínají vyprávění rozdělené do dvou časových os. Linka odehrávající se v současnosti nabere spád hned po Darbyině odchodu z knihkupectví a na chvíli může ohromit. Emocionální těžiště ale spočívá v příběhu, který hrdinka líčí retrospektivně. Shrnout by se dal její větou z úvodu: "Je těžké se poprvé zamilovat při hledání sériového vraha."
Kombinace Gatese a Muska
Darbyina minulost začíná trochu jako neo-noirový film, v němž cítíme tíži života od vrstevníků izolované dívky, jejíž otec pracuje jako koroner a při ohledávání mrtvol ji bere na místo činu i do márnice. V lince ze současnosti jako by hrdinka naopak sklízela plody svého evidentně obsesivního vztahu k práci. Sotva v knihkupectví zmíní fiktivního nejznámějšího technologického inovátora Andyho Ronsona, který je něco jako kombinace skutečných Billa Gatese a Elona Muska, kontaktuje ji jeho asistent v podobě humanoidní umělé inteligence viditelné pouze prostřednictvím mobilního telefonu. Miliardářovým jménem zve protagonistku na sympozium o technologiích a budoucnosti lidstva, které se koná v hotelu uprostřed islandské divočiny.
"Jde o setkání myslí," informuje ji robotickým hlasem. Jmenuje se Ray a na základě rychle sesbíraných informací dokáže vyhodnotit, jak se Darby cítila po většinu života. "Je těžké být většinou tou nejchytřejší," poznamenává. Brzy už hrdinka nastupuje do luxusního auta s řidičem a míří k Ronsonovu soukromému letadlu. V něm se seznamuje s trochu nepříjemně očekávatelnou směsicí úspěšných lidí, které podnikatel pozval na své "sympozium".
Sešli se tu světoznámá astronautka, nezávislý filmař, íránská disidentka, expertka na smart cities a tak dále. Asi jediným skutečně zajímavým hostem a také jediným, kterému se minisérie dostane pod kůži, je překvapivě Darbyin bývalý přítel, do kterého se před šesti lety zamilovala při pátrání po sériovém vrahovi. Zbytek společnosti připomíná spíš soubor klišé. A brzy se začne tenčit - k první vraždě pochopitelně dojde koncem první epizody.
Ukončeni Netflixem
Autoři seriálu debutovali filmem Dívka z budoucnosti z roku 2011, v tandemu pak vytvořili ještě psychologické drama Východ nebo seriál OA. Jejich fanoušci nejspíš už v první epizodě začnou uvažovat, jakým způsobem hodlají Brit Marling a Zal Batmanglij s očekávatelně vykresleným prostředím pracovat tentokrát.
Miliardář Andy, kterého hraje Clive Owen, je tak trochu karikatura, podobně jako většina osazenstva hotelu. Každého charakterizuje jen pár drobností a jsou víc živoucími stereotypy než plnohodnotnými figurami. Minisérie se však zdá spokojeně fascinovaná situací, kdy se v očekávání nevšedního zážitku géniové z různých koutů světa sjeli do luxusního islandského hotelu automatizovaného nejnovější technologií.
Brit Marling, která ve svých filmech a seriálech také vždy hraje, ztvárnila hackerku Lee. Ta se před lety provdala za Ronsona a teď s ním má dítě jménem Zoomer. Pro Darby byla vždy jak vzorem, tak i potvrzením, že všechny útoky na světě disproporčně odnášejí ženy - Lee před lety sepsala manifest proti mizogynii a následně se stala obětí kyberšikany.
Ani ona ale není tím, co by příběhovou linku ze současnosti převrátilo na hlavu, donutilo nás nahlédnout nějakou nečekanou perspektivu nebo nás ohromilo zjištěním, že je minisérie o něčem úplně jiném, než jsme si mysleli.
Přesně to tvůrci předváděli v každé druhé epizodě svého předchozího, tajuplného a nevšedně duchovního titulu OA, v němž Brit Marling hrála hlavní roli. Byl to jeden z nejzvláštnějších seriálů poslední dekády. V mnoha momentech mátl, zda jde o výplod chorých mozků, nebo dílo skutečných mistrů inovativního vyprávění. Klíčovým motivem v něm byly zkoušky moderního tance, pomocí kterého skupinka nepravděpodobných lidí zkouší odvrátit katastrofu. Příběh nepřipomínal téměř nic známého a neustále překvapoval nečekanými zvraty. Když ho videotéka Netflix v roce 2019 po dvou řadách z plánovaných pěti zrušila, fanoušci sepisovali protestní petice a trochu tím z tvůrčí dvojice udělali zázračné talenty nepochopené velkým byznysem.
Deset malých robotů
Vražda na samém konci světa naproti tomu vypráví starý známý příběh o nesourodé společnosti shromážděné na jednom místě a propojené nepravděpodobným zločinem, jehož podstatu se snaží rozluštit zde přítomný génius.
První mrtvolou v závěru úvodní epizody tvůrci vytvářejí očekávání jako v klasických detektivkách typu Deset malých černoušků nebo Vražda v Orient expresu. Až do konce se pak od tohoto mustru odchylují jen drobnostmi.
Asi nejvíc zamrzí, že rychle opustí téma neviditelných žen, o nichž Darby mluvila na začátku a které pohánělo její obsesi při pátrání po prvním vrahovi. Když začnou umírat hosté v islandském hotelu zavátém sněhem, motiv se vytrácí. Nepočítáme-li podobnost s Agathou Christie stvrzovaným přesvědčením, že od žen, ať už to jsou dámy, nebo téměř ještě dívky, se nečeká schopnost rozklíčovat zločin. A tak mohou v klidu pátrat, zatímco si jich nikdo příliš nevšímá.
Na novince diváky neohromí vypravěčské kotrmelce ani divoká změť inspirací. Také téma umělé inteligence hoteloví hosté rozebírají jen v povrchních hovorech a naznačují nám rizika představovaná figurami, jako je Andy Ronson.
Víc než tohle vše se autoři soustředí na samotnou Darby, v seriálu označenou za "Sherlocka Holmese generace Z". Podstatu díla tvůrci vetkli do love story, kterou prožila. A která jí pomůže vyřešit zločin, stejně jako pochopit dávnou zkušenost i sebe sama.
Stalo se to na telefonu
"Hej, kdy ses do mě zamilovala?" ptá se v retrospektivní scéně Bill, s nímž se mladá Darby seznámila na online fóru pro amatérské detektivy. Dohromady je svede pátrání po vrahovi několika žen. Brzy se ale ukazuje, že Darby je v něm ponořená o dost hlouběji než Bill.
Vedená vztekem z toho, kolik žen mizí, aniž by se cokoliv stalo, a že jejich příběhy zůstávají přetnuté nikdy nevysvětlenou událostí, hrdinka občas kvůli práci zapomíná spát nebo jíst. Ještě horší je, že se mnohdy nedokáže napojit na citlivého a otevřeného Billa zvyklého mluvit nahlas o svých emocích. Možná ze zvyku sdílet mlčky prostor a čas s otcem vytíženým policejními povinnostmi nebo z neschopnosti rozpoznat, co pro sebe s Billem mohou znamenat, Darby neustále utíká myšlenkami k práci.
"Abys mě milovala, asi bych musel umřít," vysloví v jednu chvíli Bill paradox namířený na Darbyin oddaný vztah k mrtvým, o kterých už na začátku příběhu řekla, že s ní "mluví". Zodpovědnost vůči nim a práce zcela zaměstnávající její myšlenky ji ovládají víc než cokoliv jiného.
Krátký vztah mezi Darby a Billem vykresluje minisérie chytlavě, i na malé ploše jde dostatečně do hloubky a dává nám klíč k hrdince. Stejně jako jí samotné - až díky tomu dokáže Darby přijít na to, kdo vraždí hotelové hosty. Retrospektivní část příběhu navíc důmyslně podpírá linku ze současnosti, i co se týče postoje k umělé inteligenci.
Svůj ambivalentní vztah k němu seriál nejlépe artikuluje, když Bill při zastávce v poušti spustí litanii o tom, jak nás ovládají telefony. Načež ho Darby odzbrojí náhlou odpovědí na jeho dříve vyslovenou otázku. "Zamilovala jsem se do tebe na telefonu." Nečekaně vyslovená vzpomínka akcentuje i to, že Darby patří ke generaci Z zvyklé žít se smartphonem v ruce.
Všechny ostatní dialogy o technologiích v minisérii znějí banálně. A stejně působí i samotné finále na Islandu. Skutečným vyvrcholením je tak už předposlední epizoda, kdy se konečně dozvídáme, co se přesně stalo, když Darby s Billem před lety vystopovali vraha.
Love story pro generaci Z
Vražda na samém konci světa může fanoušky tvůrců překvapit nepříjemně konvenční pointou. Zamrzí, že i divácké spekulace o rozuzlení příběhu byly nakonec podnětnější - například teorie, že hackerka Lee si pomocí umělé inteligence zkonstruovala manžela, aby mohla jeho prostřednictvím vystupovat na veřejnosti, protože ženu by v roli technologického génia lidé neuznali. Tato úvaha by i zapadla do původně nastíněného tématu neviditelných žen. Nestalo se.
Přesto by se minisérie mohla ocitnout v seznamech nejlepších televizních děl roku. Brit Marling se Zalem Batmanglijem jsou zvyklí odkazovat k zajímavým myšlenkovým konceptům, které sice tentokrát až tak mimořádné nebyly, také ale umí vyprávět o lidech. A jejich příběh o dívce, která až po letech porozuměla tomu, co se stalo, člověk dlouho nezapomene.
Detektivek, v nichž během pátrání po vrahovi hrdinové či hrdinky řeší také osobní problémy, existuje nespočet. Zdaleka nejen ve skandinávských seriálech kriminalista často přijde na to, kdo je vrah, a zároveň zjistí, jak se vyrovnat s dávným traumatem či smířit se svou současnou situací.
Brit Marling a Zal Batmanglij však nečekaně propojili rozklíčování zločinu s terapeutickým procesem, kdy hrdinka po letech pochopí, že o první lásku ji připravila neschopnost se otevřít. Právě to klasickou detektivku aktualizuje pro publikum generace Z a mileniálů. Motiv s umělou inteligencí tu nakonec slouží jen jako vějička, která vás k minisérii přitáhne. Zůstanete u ní díky možnosti znovu si prožít dávnou, ke špatnému konci předem odsouzenou love story.
Minisérie
Vražda na samém konci světa
Tvůrci: Brit Marling a Zal Batmanglij
Minisérie je k vidění ve videotéce Disney+.
