Jak píše agentura AP, na vzácnou chvíli jako by i komunistický režim povolil jinak pevně třímané otěže co do vztahu se Západem a omezování svobody slova. Jenže festival skončil v říjnu a tři měsíce nato bylo vše zase při starém, když propukl skandál okolo udílení nejdůležitějších žánrových cen Hugo Awards. Jejich pořadatelé podle uniklých e-mailů diskvalifikovali některé kandidáty včetně slavného Angličana Neila Gaimana, aby vyhověli čínské cenzuře.
Podle agentury AP tyto protiklady vystihují, v jakém postavení se obecně nachází čínské sci-fi. Za posledních čtyřicet let se proměnilo z okrajového, ideologicky nevyhovujícího žánru v jeden z hlavních kulturních exportů země. Především díky úspěchu dnes šedesátiletého spisovatele Liou Cch’-sina, jehož trilogii Vzpomínka na Zemi doporučovali tehdejší americký prezident Barack Obama nebo šéf Facebooku Mark Zuckerberg.
Právě podle tohoto mezinárodního bestselleru teď vznikl televizní seriál. První řadu, nazvanou stejně jako první kniha Problém tří těles, uvidí také čeští diváci ve videotéce Netflix od čtvrtka. Projekt dopředu vzbuzoval očekávání mimo jiné díky tomu, že jej režírovali David Benioff a D. B. Weiss, autoři fantasy Hra o trůny.
Prostřednictvím Netflixu, který si předplácí okolo 260 milionů lidí z více než 190 zemí světa, může nyní čínské sci-fi oslovit dosud nejširší publikum. "Sci-fi vždycky fungovalo jako most mezi různými kulturami a zeměmi," říká Jao Chaj-ťün, šéfredaktor nejstaršího čínského sci-fi časopisu Science Fiction World. "Každý autor si budoucnost představuje jinak a tyto vize mohou pokojně existovat jedna vedle druhé, i když se třeba vzájemně popírají," dodává.
Těžké začátky
Poprvé čínské sci-fi proniklo do světa skrze jinou konferenci ve městě Čcheng-tu před třemi dekádami. Nechybělo však málo a kvůli politice padla. Právě ve městě, kam dnes turisté jezdí převážně za chovnou stanicí pandy velké, uspořádal časopis Science Fiction World v roce 1991 první mezinárodní setkání čínských sci-fi spisovatelů. Jenže svět tehdy šokoval masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, kde komunistický režim v červnu 1989 zmasakroval až tisíce občanů. Zahraniční účastníci konference začali z obav o svou bezpečnost jeden po druhém odříkat účast.
Aby pořadatelé vše zachránili, vyslali skromnou delegaci na Worldcon 1990, tehdy pořádaný v nizozemském Haagu. Skupinu vedl překladatel z angličtiny Šen Caj-wang, který se do sci-fi zamiloval, když v mládí četl knihy Julese Verna. Dnes vzpomíná, jak si na týdny dlouhou cestu vlakem přes Čínu a rozpadající se Sovětský svaz zabalil instantní nudle.
V Haagu pak mimo jiné rozdával plyšové pandy a pohlednice znázorňující Čcheng-tu, aby ukázal, že město vzdálené asi 1800 kilometrů od Pekingu je bezpečné. "Snažili jsme se naši provincii S’-čchuan vykreslit jako bezpečné místo a vysvětlit, že návštěva zahraničních autorů může povzbudit mladé Číňany, aby víc četli sci-fi," vzpomíná Šen Caj-wang. A uspěl. Konference se nakonec uskutečnila za účasti asi tuctu hostů ze světa.
Duchovní znečištění
Doma bývalo čínské sci-fi dlouho podezřelé. Jeho kořeny sahají do první poloviny 20. století, kdy spisovatel Lao Še zasadil svůj dystopický román Kočičí město z roku 1933 na Mars, a souvisí s technologickým rozvojem i překlady z cizích jazyků.
Poprvé čínské sci-fi téměř zaniklo za kulturní revoluce, jak se říká politické kampani mezi lety 1966 až 1976, kdy se radikálové vedení diktátorem a předsedou komunistické strany Mao Ce-tungem pokusili zlikvidovat veškerou "buržoazní" kulturu včetně vědeckofantastické literatury. "Spousta motivů byla tabu. Marxisticko-leninská filozofie například nedovolovala, aby ve sci-fi povídkách existovali mimozemšťani," vysvětlila britské BBC Chua Li, profesorka čínštiny z univerzity v americkém státě Montana a autorka knihy o čínském sci-fi.
Znovu se žánru v Číně začalo dařit po Maově smrti koncem 70. let, kdy vládu převzal reformátor Teng Siao-pching a začal investovat do vědy a technologií. Spisovatelé jako dnes již nežijící zaměstnanec pekingské hvězdárny Čeng Wen-kuang nebo Jie Jung-lie psali o cestování do kosmu v době, kdy Čína vypustila svůj první satelit na oběžnou dráhu. A přibylo také čtenářů specializovaného časopisu Science Fiction World.
Jenže na podzim 1983 opět zasáhl Peking, když spustil takzvanou kampaň proti "duchovnímu znečištění". V rámci ideologického tažení označil sci-fi za "nevědecký" import z úpadkového Západu a znovu zdůraznil, nakolik odporuje komunistické ideologii.
Autoři jako Jie Jung-lie náhle čelili tvrdé kritice a "spousta spisovatelů sci-fi, zklamaných přístupem vlády, žánr opustila", shrnuje profesorka Chua Li. Zanikla také většina specializovaných časopisů. Až na Science Fiction World, který možná ochránilo, že jeho šéfredaktorka Jang Siao byla dcerou významného člena partaje.
"Časopis věřil, že pokud se má Čína rozvíjet, musí být inovativní, a proto potřebuje science fiction," okomentoval to v roce 2017 současný šéfredaktor Jao Chaj-ťün.
Právě magazín Science Fiction World, jehož náklad pozvolna rostl až na zhruba 400 tisíc výtisků v roce 1999, pomohl udržet čínské sci-fi při životě.
Po uspořádání první literární konference v roce 1991 následovala další šest let nato v Pekingu, které už se kromě spisovatelů zúčastnili američtí a ruští kosmonauti. Mezitím se k čínským čtenářům dostaly přeložené klasiky západních děl od Arthura C. Clarkea po Philipa K. Dicka, nemluvě o hollywoodských sci-fi jako The Matrix.
To všechno přispělo k tomu, že se žánr v novém tisíciletí mohl rozvíjet relativně svobodně. Ve světě ho nicméně stále sledovala jen malá skupina lidí. Dokud nepřišel Liou Cch’-sin.
Problém tří těles
Někdejší pracovník elektrárny v provincii Šan-si ve svých povídkách kombinoval obří inženýrské projekty schopné přesouvat celé planety s tichými popisy lidských emocí. Jeho první texty měly ohlas jen ve sci-fi komunitě. Načež přišel první díl trilogie, román Problém tří těles. Vycházet začal roku 2006 na pokračování v časopisu Science Fiction World.
Podle jeho šéfredaktora příběh dosáhl bezprecedentní popularity. Když se pak objevil knižně, davy čtenářů v Čcheng-tu zcela zavalily knihkupectví, vzpomíná Jang Feng, zakladatel nezávislého vydavatelství Eight Light Minutes Culture. Podle něj lidé obstoupili budovu s transparenty hlásajícími hesla jako "Milujeme tě, Liou Cch’-sine". A toho si zase všimly úřady, které hledaly, co z čínské kultury by bylo možné exportovat do světa.
Trilogie Vzpomínka na Zemi, jež pracuje s vědeckými koncepty jako teorie superstrun nebo kvantové provázání, líčí katastrofální důsledky toho, když se lidstvo v rámci tajného projektu pokusilo navázat kontakt s mimozemšťany. Trojice knih se do světa rozletěla v roce 2014, kdy první díl vyšel anglicky, a také tam zaznamenala ohlas.
Hned roku 2015 získal Liou Cch’-sin jako první asijský spisovatel sci-fi cenu Hugo, čímž se zařadil po bok dávno nežijících klasiků Franka Herberta nebo Isaaca Asimova. A následovala expanze na další trhy včetně Česka, kde všechny tři knihy v překladu Aleše Drobka publikovalo nakladatelství Host.
Dnes se trilogie, jejíž další části se jmenují Temný les a Vzpomínka na Zemi, celosvětově prodalo přes devět milionů výtisků. "Liou Cch’-sin píše v některém ohledu čerstvě, syrově, atraktivně, občas také velmi temně a nemilosrdně," hodnotí Sung Ming-wej, profesorka čínské literatury z americké Wellesley College. Podle ní se autorovi podařilo vybalancovat poměr mezi odkazy na spletité čínské dějiny a tím, co čekali západní čtenáři. "Už bych se tu trilogii dnes nebála označit za klasiku," dodává.
Liou Cch’-sin svým úspěchem zároveň prošlapal cestu čínskému sci-fi do světa. Důsledky byly patrné už v roce 2016, kdy cenu Hugo za nejlepší novelu získala pekingská spisovatelka Chao Ťing-fang. Uspěla s dystopickou prózou Folding Beijing, původně publikovanou na univerzitním internetovém fóru, která zachycuje společenské rozdíly v čínských velkoměstech.
Podle agentury AP režim viděl, jaký má žánrová literatura ohlas, a cíleně začal podporovat její export na Západ. V dalších letech vznikaly mnohdy s podporou státu filmy, televizní seriály, počítačové hry, vycházely knihy a vznikaly nové časopisy. V roce 2020 dokonce vláda vypracovala oficiální průzkum o popularitě sci-fi.
Záležet bude na Pekingu
Další milník představovala Liouva sbírka povídek Toulavá Země. Podle příběhu, ve kterém Zemi ohrožuje blížící se srážka s Jupiterem a lidstvo musí svou planetu přestěhovat, vznikl celovečerní film nazvaný Země na scestí a následně i dvě pokračování.
Snímek měl mimořádný úspěch v Číně a celosvětově utržil 699,8 milionu dolarů, v přepočtu asi 16,3 miliardy korun, přesto na Západě vzbudil smíšené reakce.
Nyní má před sebou čínské sci-fi možná historický vrchol. Poté co Čcheng-tu hostilo konferenci Worldcon, budou uživatelé Netflixu od tohoto čtvrtka sledovat adaptaci Problému tří těles.
Insideři zase doufají, že na vlně jejího úspěchu se do zahraničí rozletí i díla dalších autorů jako třeba spisovatelek Reginy Kanyu Wang a Tchang Fej, které píšou o aktuálních tématech blízkých mladým čtenářům - od genderu po klima.
Otázkou zůstávají politické zásahy ze strany Pekingu. Ten už například v roce 2011 zakázal ve sci-fi filmech i seriálech motiv cestování v čase, neboť "znevažuje historii".
Liou Cch’-sin si uškodil v očích některých zahraničních čtenářů, když roku 2019 v interview pro časopis New Yorker podpořil represe čínské vlády vůči etniku Ujgurů v autonomní oblasti Sin-ťiang. Kvůli tomu dokonce několik amerických senátorů marně apelovalo na Netflix, aby upustil od nápadu zfilmovat Problém tří těles.
Nejnověji před dvěma měsíci předávání cen Hugo Awards zastínil skandál, kdy porota bez vysvětlení opominula některé autory včetně známého Neila Gaimana nebo spisovatelek Rebeccy F. Kuang a Xiran Jay Zhao, jejichž díla vycházejí také česky.
Dle uniklých interních e-mailů pořadatelé týdny monitorovali, zda nominovaní na sociálních sítích nepíšou něco o politice, co by se Pekingu nelíbilo, a konzultovali jejich případný výběr s komunistickými cenzory. Do výběru se dostali jen ti, kdo se vyhnuli problematickým tématům.
"V Číně platí jiné zákony. Na cokoliv citlivého politického je musíme upozornit," instruoval podřízené koordinátor cen v e-mailu. "Jestliže se to týká Číny, Tchaj-wanu, Tibetu nebo dalších věcí, které by v Číně mohly být problém, musíme s nimi nejdříve probrat, zda lze o knihách takových autorů bezpečně hlasovat, nebo zda to zákon neumožní," napsal výslovně.
O kauze informovali a uniklé e-maily zveřejnili novináři Chris M. Barkley a Jason Sanford. Pořadatelé cen se odmítli vyjádřit.
