Kongres píše Netflixu: Netočte čínské sci-fi, autor podporuje represe vůči Ujgurům

Reuters Kultura Reuters, Guardian, Kultura
26. 9. 2020 12:45
Pět amerických senátorů z Republikánské strany vyzvalo videotéku Netflix, aby netočila televizní seriál podle čínské knižní sci-fi trilogie. Vadí jim, že autor předlohy Liou Cch'-sin podporuje represe čínské vlády vůči Ujgurům. Netflix odvětil, že pohled čínského spisovatele nesdílí, avšak že názor na Ujgury s projektem nesouvisí.
Autor trilogie Liou Cch'-sin na snímku z Pekingu.
Autor trilogie Liou Cch'-sin na snímku z Pekingu. | Foto: Shutterstock

Trilogii sedmapadesátiletého čínského autora Liou Cch'-sina znají také čeští čtenáři, pod názvy Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na Zemi všechny tři díly v překladu Aleše Drobka vydalo brněnské nakladatelství Host.

Netflix začátkem tohoto měsíce oznámil, že podle knih natočí hraný, anglicky mluvený seriál. Režírovat ho mají D. B. Weiss a David Benioff, autoři fantasy Hry o trůny z konkurenční HBO. Čínského spisovatele Netflix angažoval jako konzultanta.

Teď se proti tomuto plánu postavila pětice senátorů v čele s Marshou Blackburnovou z Tennessee. Upozorňují na Liouovy loňské výroky pro časopis New Yorker, který se spisovatele ptal na přísná opatření čínské vlády vůči etniku Ujgurů a dalším muslimům v autonomní oblasti Sin-ťiang.

Senátoři se domnívají, že pokud Netflix knihy zfilmuje, jako by s autorovými názory souzněl. Spojené státy a lidskoprávní organizace dlouhodobě kritizují Čínu za to, že masově vězní Ujgury v pracovních táborech, nutí je zřeknout se vlastního náboženství i kultury nebo podstupovat nedobrovolné lékařské zákroky, včetně sterilizace a potratů.

Tento týden australský think-tank spočítal, že Čína v Sin-ťiangu za poslední dva roky postavila téměř 400 převýchovných táborů. "Tyto zločiny čínská vláda páchá systematicky a na takové škále, že se nabízí označit to za genocidu," tvrdí američtí senátoři.

Čínské ministerstvo zahraničí opakovaně odmítá, že by v Sin-ťiangu existovaly internační tábory. Podle tamní vlády jsou to převýchovná nebo vzdělávací zařízení a kritiku týkající se Sin-ťiangu rozdmýchávají protičínské síly.

Podle senátorů Liou Cch'-sin v časopisu New Yorker "papouškoval argumenty Komunistické strany Číny o tom, že všichni Ujgurové jsou teroristi", stojí v dopise, který dále podepsali senátoři Rick Scott, Kevin Cramer, Thom Tillis a Martha McSallyová.

Redaktorka New Yorkeru v článku píše, že když se před spisovatelem zmínila o věznění Ujgurů, Liou Cch'-sin zopakoval argumenty čínských vládních médií. "Byla byste raději, kdyby Ujguři podnikali teroristické útoky ve školách nebo usekávali lidem končetiny na nádražích? Jestli něco, vláda se snaží pomoct jejich ekonomice a dostat je z chudoby," odvětil Liou.

Novinářce tato odpověď přišla natolik podobná tomu, co opakují čínská média, až na to spisovatele upozornila. "Já vím, co myslíte. Ptáte se na svobodu jednotlivce a vládnutí. Ale na tom čínskému lidu nesejde. Obyčejným lidem záleží na ceně zdravotního pojištění, na cenách nemovitostí, na vzdělávání dětí. Ne na demokracii," řekl Liou Cch'-sin.

Později dodal, že pokud by Čína trochu povolila otěže, mělo by to hrozné následky. "Kdyby se Čína měla transformovat na demokracii, bylo by to peklo," sdělil New Yorkeru.

Američtí senátoři dopis zaslali Tedu Sarandosovi, šéfovi obsahové části Netflixu, a vyzvali jej, aby "vážně přehodnotil možné následky" zfilmování trilogie.

"Liou Cch'-sin je čínský občan žijící v Číně, autor knižní předlohy, nikoliv seriálu Netflixu. Ten vytvářejí David Benioff a D. B. Weiss s výkonným producentem Alexandrem Woo," reagoval Netflix, podle nějž je nutné rozlišovat mezi názory autora a těch, kdo jeho dílo zfilmují. "Obecně nesouhlasíme s Liouovými výroky, které však ale nesouvisejí s jeho knihami nebo chystaným seriálem," odpověděl Dean Garfield z Netflixu.

David Benioff a D. B. Weiss považují Liouovu trilogii za "nejambicióznější sci-fi, jaké jsme kdy četli". Čtenáře "bere na výlet od 60. let minulého století do konce věků, od života na jedné malé modré planetě až na vzdálený kraj vesmíru".

Druhý i třetí díl trilogie v recenzi pro Aktuálně.cz pochválila spisovatelka Markéta Pilátová. "Dá se číst jako klasická sci-fi, sci-fi detektivka nebo jako kafkovsky laděný existenciální román. Pokud čtenář zvolí tuto optiku, dočte se nejen o různých technických dovednostech pozemšťanů i mimozemšťanů, o výletech do čtvrté dimenze nebo spekulacích na téma rychlost světla. Zejména bude vnímat úzkost z modernity, neustálé hrozby totality a osud jednotlivců, na jejichž bedrech leží úděl lidstva a vůbec sluneční soustavy," napsala v recenzi třetího dílu.

Videotéka Netflix funguje ve více než 190 zemích, na čínský trh však dosud nevstoupila.

Američtí zákonodárci nedávno podobně kritizovali Walt Disney Company za to, že část velkorozpočtového filmu Mulan natočila právě ve Sin-ťiangu.

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy