


Originál listiny z roku 1646, kterou císař Ferdinand III. udělil Brnu takzvané švédské privilegium, vystavuje dočasně Muzeum města Brna (MMB). Listina zajišťovala Brnu několik mimořádných výsad jako odměnu za úspěšnou obranu města při obléhání Švédy v roce 1645. V úterý 3. února uplynulo 380 let od jejího vydání.

Originál, který zapůjčil Archiv města Brna, mohou lidé vidět na hradě Špilberk jako součást výstavy s názvem 1645 - Brno v obležení. "Z dnešního pohledu může jít o vzdálenou historickou událost, ale pro obyvatele Brna 17. století znamenalo švédské privilegium zásadní potvrzení významu města i uznání jejich odvahy a oběti," uvedl kurátor oddělení historie muzea Tomáš Koch.
Císař Ferdinand III., český král a markrabě moravský, udělil listinou Brnu mnoho mimořádných výsad. Město získalo finanční výpomoc 30 000 zlatých ze zemské berně (daně), bylo na pět let osvobozeno od splácení dluhů a členové městské rady byli zproštěni povinnosti vojenského ubytování.
Privilegium dále umožnilo polepšení městského znaku, přiznalo městu příjmy z pivního a vinného tácu na úhradu dluhů, udělilo vybraným měšťanům šlechtické predikáty a zaručilo brněnským měšťanům bezplatné měšťanské právo v dalších královských i poddanských městech v českých a rakouských zemích.
"Udělení bezplatného měšťanského práva brněnským měšťanům v kterémkoli královském i poddanském městě českých a rakouských zemí nemá v raně novověkých městských privilegiích prakticky obdoby. V době, kdy bylo měšťanství přísně vázáno na konkrétní obec a zpravidla podmíněno vysokými poplatky, znamenalo toto ustanovení mimořádnou právní i sociální výhodu," uvedlo muzeum.
Vystavení takto starého dokumentu je možné pouze na několik týdnů. Součástí výstavy proto bude pouze do neděle 15. února.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“