O změně informovala agentura DPA. Novou prezidentku vybrala správní rada, v níž zasedají zástupci německé federální vlády i spolkových zemí. "Marion Ackermannová je skvělá šéfka muzeí, expertka na umění, vynikající stratég, a navíc má výborné mezinárodní kontakty," řekla zmocněnkyně německé vlády pro kulturu Claudia Rothová, která správní radě nadace předsedá.
Marion Ackermannová se funkce ujme 1. června 2025, smlouvu má na pět let. Chce prohloubit spolupráci s partnery v zahraničí, zaměřit se na zviditelnění nadace ve světě a zkusit překonat polarizaci společnosti pomocí umění.
Nadaci pruského kulturního dědictví, založenou roku 1957, označuje agentura DPA za největší a nejvýznamnější kulturní instituci v Německu. Zahrnuje mimo jiné Berlínskou státní knihovnu a Státní muzea v Berlíně, tedy patnáctku muzeí, která mají ve sbírkách 4,7 milionu předmětů a zaměstnávají více než 2000 lidí.
Jednotlivé budovy se nacházejí převážně na takzvaném berlínském Muzejním ostrově. Patří mezi ně například Nové muzeum se sbírkou egyptského umění a bustou královny Nefertiti, Pergamonské muzeum vlastnící kolekci klasického antického umění včetně kopie Ištařiny brány nebo nedávno zrekonstruovaná Nová Národní galerie, jejíž sídlo navrhl architekt Ludwig Mies van der Rohe.
Dále nadace zahrnuje Starou národní galerii, která má ve sbírkách malby Clauda Moneta či Paula Gauguina, nebo obrazárnu Gemäldegalerie Berlin, jež vystavuje plátna Sandra Botticelliho a Rembrandta. V roce 2019 k muzeím přibyla nová Galerie Jamese Simona.
Nadace každý rok pracuje s rozpočtem okolo 400 milionů eur, což je asi 10 miliard korun. Největší část hradí federální vláda. Nástup Ackermannové do funkce bude podle agentury DPA spojen s reformou instituce. Ta by potřebovala zhruba 60 milionů eur ročně navíc, prozatím má od spolkových zemí přislíbenou zhruba polovinu. Čeká se, o kolik svůj příspěvek navýší federální vláda.
Jednotlivé složky nadace by měly být do budoucna autonomnější, což má vést k lepším výstavám, práci s marketingem, vzdělávacím programům a celkově většímu zájmu veřejnosti. "Reforma však vázne, protože ji nikdo nechce financovat," píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Podle něj Nadaci pruského kulturního dědictví poslední dobou kromě nedostatku peněz sužovaly také kompetenční spory mezi prezidentem Hermannem Parzingerem a Michaelem Eissenhauerem, jenž do roku 2022 vedl Státní muzea v Berlíně. Kvůli úsporám nadace letos musela omezit otevírací dobu některých muzeí a škrtat v rozpočtu. "Plán, aby Nadace pruského kulturního dědictví v dlouhodobém horizontu dohnala světové instituce jako Louvre nebo Britské muzeum, se tak zatím jeví spíše jako fraška," kritizuje německý deník.
Devětapadesátiletá historička umění Marion Ackermannová začínala coby kurátorka. Začátkem tisíciletí se ve věku 38 let stala nejmladší ředitelkou velkého německého muzea, když byla jmenována do čela Stuttgartského muzea umění. V roce 2009 odtamtud odešla do Düsseldorfu, kde začala spravovat sbírky spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.
Roku 2016 pak Ackermannová převzala řízení Státních uměleckých sbírek Drážďany, jejíž patnáctku muzeí každoročně navštíví přes dva miliony lidí. Ve funkci mimo jiné navázala spolupráci s pražskou Národní galerií, tehdy řízenou Jiřím Fajtem, a dodnes je členkou její vědecké rady, to znamená poradního orgánu ředitele.
Fajta později po jeho odchodu z Prahy zaměstnala Ackermannová v drážďanských sbírkách, kde český kunsthistorik pracuje dodnes. Naposledy letos na jaře tam za účasti prezidenta Petra Pavla otevřeli výstavu svatovítského pokladu, který do zahraničí zamířil poprvé. Přehlídka potrvá do 8. září.
Video: To nenajdete jinde na celé planetě. Architektka metra o unikátu pražské podzemky (31. 5. 2024)
