Merkelová v Berlíně otevřela novou galerii, propojí budovy na Muzejním ostrově

Pohled na novou Galerii Jamese Simona v Berlíně.
Galerie Jamese Simona a její architekt David Chipperfield.
Ještě jednou David Chipperfield.
Foto: ČTK/AP
ČTK ČTK, Deutsche Welle
12. 7. 2019 15:54
Na berlínském Muzejním ostrově byla tento pátek slavnostně otevřena nová Galerie Jamese Simona.

Nevšední stavba, která po 20 letech plánování vznikla dle návrhu světoznámého britského architekta Davida Chipperfielda, se pro návštěvníky stane vstupním bodem do většiny místních muzeí. Ta patří k nejnavštěvovanějším v Německu.

James Simon okolo roku 1915.
James Simon okolo roku 1915. | Foto: Rudolf Dührkoop

Projekt přišel na 134 milionů eur, což je v přepočtu 3,4 miliardy korun. Jmenuje se po německém sběrateli a filantropovi, který berlínským státním muzeím věnoval většinu své sbírky včetně slavné busty královny Nefertiti, umístěné ve zdejším Novém muzeu, nebo části, podle nichž byla rekonstruována Ištařina brána umístěná v Pergamonském muzeu. James Simon však zemřel roku 1932 a jeho odkaz později vymazali nacisté.

Podle německé Deutsche Welle žádný nový vstup do muzea nepoutal tolik pozornosti od dob, kdy americký architekt Ieoh Ming Pei navrhl novou skleněnou pyramidu nad pařížským Louvrem.

Kancléřka Angela Merkelová v dnešním slavnostním projevu prohlásila, že muzea jsou místy vzdělávání a předávání znalostí. Jako taková nám pomáhají uvědomit si minulost, když se snažíme vytvářet lepší budoucnost. Početné exponáty různých kultur jsou dokladem toho, že lidstvo má vzájemně mnohem více společného než odlišného, dodala Merkelová.

"Galerie Jamese Simona je více než jen branou k berlínskému Muzejnímu ostrovu, mnohem více než jen nutně potřebnou servisní budovou," je přesvědčen Hermann Parzinger, prezident Nadace pruského kulturní dědictví, pod kterou muzea na ostrově spadají.

Novostavba je prvním podobným přírůstkem na Muzejním ostrově od roku 1930 a podle Parzingera tvoří protiklad k pětici historických staveb, jež jsou součástí seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Místy minimalisticky působící budova, pojmenovaná po jednom z největších mecenášů berlínských muzeí, má plnit hned několik funkcí. Pro velkou část návštěvníků Muzejního ostrova bude hlavní vstupní budovou, kde si koupí lístky a půjčí audioprůvodce, než se odtud přímou cestou vydají do Pergamonského či Nového muzea.

V čele slavnostní delegace stojí kancléřka Angela Merkelová.
V čele slavnostní delegace stojí kancléřka Angela Merkelová. | Foto: ČTK/dpa

S čtyřmi z pěti zbývajících kulturních stánků pak novou galerii do budoucna spojí podzemní promenáda. Tu budou lemovat mimo jiné interaktivní obrazovky s informacemi o ostrově a muzeích.

Vedle této "uvítací" funkce má Galerie Jamese Simona, jíž dominuje široké hlavní schodiště a bílá kolonáda připomínající antické památky, plnit i roli výstaviště, a to díky 650 metrů čtverečních velkému prostoru prakticky na úrovni řeky. Ten je určen pro dočasné expozice.

Místnost asi pro 300 lidí zase poskytuje možnost organizovat přednášky nebo konference. Součástí objektu je dále restaurace s kavárnou, která zůstane přístupná i po skončení otevírací doby, a rozsáhlá terasa nabízející možnost odpočinku. Chybět nebude ani obchod se suvenýry a literaturou.

Integrovat do budovy - kterou odborníci přijímají pozitivně, o níž ale přesto část Berlíňanů mluví jako o nejdražší šatně světa - všechny potřebné funkce bylo pro architekta Davida Chipperfielda poměrně složité, jak říká. Stejně jako snaha zaplnit stavbou zvláštní mezeru na ostrově a pokusit se ji propojit s ostatními muzei.

Architekt David Chipperfield.
Architekt David Chipperfield. | Foto: ČTK/AP

"Všechna muzea mají zvláštní vchody. Vlastně je to taková zvláštní skupina budov, která není urbanisticky dobře spojena," popisuje berlínský Muzejní ostrov architekt Chipperfield. Pro vstup do některých budov je podle něj dokonce potřeba ostrov nejprve opustit.

Právě příjem a orientaci zahraničních návštěvníků by podle něj nová galerie o celkové ploše 10 900 metrů čtverečních měla výrazně usnadnit. Zároveň by ale pro obyvatele německé metropole měla být důvodem, proč do muzeí, která znají od dětství, díky novému prostoru pro přechodné výstavy jednou za čas znovu zajít.

Veřejnosti bude Galerie Jamese Simona přístupná od soboty.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 44 minutami

Seriál běžců v Ruce vyhráli Klaebo a Johaugová, Razýmová byla 22.

Třídílné zahájení Světového poháru v běhu na lyžích ve finské Ruce vyhráli norští favorité Therese Johaugová a Johannes Hösflot Klaebo. Nejlepší z českých reprezentantek Kateřina Razýmová se v dnešní závěrečné stíhačce na 10 km volně posunula na celkové 22. místo, Michal Novák v patnáctikilometrovém závodu klesl na 38. pozici.

Celková vítězka seriálu z minulé sezony Johaugová startovala po sobotním triumfu na klasické desítce jako první a podle očekávání svůj náskok ještě zvýšila. Druhá dojela s odstupem 47 sekund ve skupině pronásledovatelek Ruska Taťjana Sorinová, jež dosáhla na stupně vítězů poprvé v kariéře. Třetí místo obsadila Švédka Ebba Anderssonová.

Razýmová vyjela na trať s číslem 30 a v průběhu závodu se propracovala až na konečnou 22. pozici ve spurtu v chumlu závodnic. Deset kilometrů zvládla ve čtrnáctém nejlepším čase. Třicátý čas zaběhla ve stíhačce Kateřina Janatová, jež díky tomu získala první bod v sezoně. Celkově byla klasifikována v páté a Petra Nováková s Petrou Hynčicovou v šesté desítce.

"Spravila jsem si náladu po sobotě," připomněla Razýmová svou 27. pozici z klasické desítky. "I když je bruslení moje slabší disciplína a startovala jsem až ze 30. místa, tak se mi dařilo postupně sjíždět soupeřky. Celý závod jsem si sice odtáhla sama, ale když člověk sjíždí, tak je to pro něho povzbuzení a dodává mu to síly. Takže 14. nejrychlejší čas považuji s ohledem na to, že jsem nejela ve skupině, za dobrý výkon. Cítila jsem, že mám hodně sil," uvedla Razýmová v tiskové zprávě svazu.

V mužské stíhačce se na rozdíl od závodu žen rozhodovalo až v závěru. Vítěz sobotní klasické patnáctky Klaebo sice startoval s půlminutovým náskokem před Rusem Alexandrem Bolšunovem a krajanem Emilem Iversenem, ale zvolil rozvážnější tempo a v polovině závodu už jela tříčlenná skupina pohromadě. Sázka na závěr Klaebovi vyšla ideálně - ve stoupání těsně před cílem podle očekávání nastoupil a soupeře setřásl. Druhý dojel vítěz SP z minulé sezony Bolšunov, třetí byl Iversen.

Klaebo díky 39. vítězství v kariéře předstihl v historickém pořadí běžců Pettera Northuga a stíhá další norskou legendu Björna Dählieho, jenž má na kontě 46 výher.

Nejlepší z Čechů Novák startoval stejně jako Razýmová s třicítkou. Na trati spolupracoval se slavným Švýcarem Dariem Colognou a ještě na 10. kilometru bodované místo držel. Pak mu ale došly síly, navíc měl pád způsobený vypnutou lyží, a klesl na 38. pozici. Adam Fellner obsadil 64. místo.

"S Colognou jsme začali docela rychle. Ve stíhačce není na co čekat, takže jsme od začátku riskovali a jeli podlahu. Cologna pak ale odpadl a já zůstal sám. Před sebou jsem přitom měl jednu skupinu, ale nepodařilo se mi ji dostihnout. Ten risk nevyšel a došly mi síly. V pátém okruhu mi navíc někdo ze soupeřů vypnul vázání, spadl jsem a musel se pro lyži vracet, takže jsem ztratil hodně času. V tu chvíli jsem si říkal, jestli má vůbec smysl pokračovat, ale to samozřejmě mělo. I když to nebyl šťastný den, tak jsem to dobojoval," řekl Novák, jenž měl ve stíhačce 43. čas.

Po zrušení závodů v Lillehammeru kvůli pandemii koronaviru plánovaných na příští víkend pokračuje SP běžců na lyžích za dva týdny v Davosu.

SP v běhu na lyžích v Ruce (Finsko):

Muži - stíhací závod 15 km volně: 1. Klaebo (Nor.) 35:09,8, 2. Bolšunov (Rus.) -0,7, 3. Iversen -3,0, 4. Holund (oba Nor.) -19,5, 5. Niskanen (Fin.) -27,3, 6. Musgrave (Brit.) -27,7, 7. Červotkin -32,9, 8. Bělov -33,4, 9. Melničenko (všichni Rus.) -35,9, 10. Hakola (Fin.) -37,1, …38. Novák -2:41,7, 64. Fellner (oba ČR) -5:33,9.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 33 závodů): 1. Klaebo 296, 2. Bolšunov 257, 3. Iversen 219, 4. Holund 176, 5. Musgrave 148, 6. Niskanen 147, …42. Šeller (ČR) 9, 49. Novák 2.

Ženy - stíhací závod 10 km volně: 1. Johaugová (Nor.) 25:06,2, 2. Sorinová (Rus.) -47,0, 3. Anderssonová -48,6, 4. Karlssonová (obě Švéd.) -50,8, 5. Brennanová (USA) -52,5, 6. Fossesholmová (Nor.) -54,8, 7. Svahnová -1:06,9, 8. Dahlqvistová (obě Švéd.) -1:08,8, 9. Niskanenová (Fin.) -1:14,5, 10. Něprjajevová (Rus.) -1:15,6, …22. Razýmová -2:27,0, 48. Janatová -4:21,6, 56. Nováková -5:49,6, 59. Hynčicová (všechny ČR) -6:25,4.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 33 závodů): 1. Johaugová 301, 2. Sorinová 252, 3. Anderssonová 203, 4. Karlssonová 188, 5. Brennanová 177, 6. Svahnová 166, …25. Razýmová 40, 46. Janatová 1.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hronek bude hrát v Hradci Králové do konce roku

Detroitský obránce Filip Hronek bude pokračovat v extraligovém Hradci Králové, kterému vypomáhá od začátku hokejové sezony. Třiadvacetiletý český reprezentant se dohodl s Mountfieldem na prodloužení smlouvy do konce kalendářního roku. Klub to uvedl na svém twitterovém účtu.

NHL předběžně plánovala při pandemii koronaviru odložený start nového ročníku na 1. ledna, ale termín je stále nejistý. Hronek v této sezoně nasbíral ve 14 zápasech 14 bodů za pět branek a devět asistencí, díky čemuž je nejproduktivnějším obráncem extraligy. Původně byl domluven na spolupráci s mateřským klubem do konce listopadu.

Detroit draftoval Hronka v roce 2016 ve druhém kole na 53. pozici. Následně odešel talentovaný bek už s 41 extraligovými starty a čtyřmi body za čtyři asistence z Hradce Králové do Saginawu do OHL. Následně nastupoval na farmě v týmu Grand Rapids v AHL, s který v roce 2017 získal Calder Cup.

Do sestavy Detroitu se Hronek prosadil od sezony 2018/19 a v NHL má na kontě 111 zápasů a 54 bodů za 14 branek a 40 asistencí. Českou republiku reprezentoval na posledních dvou světových šampionátech. Loni v Bratislavě byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje a dostal se i do All Star týmu.

V této sezoně nechyběl před třemi týdny ani na turnaji Karjala, kde si ve třech zápasech připsal gól a asistenci a v posledním utkání s Ruskem vedl tým jako kapitán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy