Podle zakladatelky festivalu a hlavní dramaturgyně Jany Semerádové koncerty mimo jiné pomyslně nechají ožít zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu namalovaného koncem 15. století nebo navodí atmosféru salonních večerů hudbymilovné šlechty i měšťanstva. "Představí brilantní díla autorů pocházejících z prosluněné Neapole a také dají prostor exotickému repertoáru. Posluchače čekají melancholické modinhy, emocemi nabité fado, smyslné tance zvané lundum a další působivé rytmy a úchvatné melodie jihoevropského repertoáru," vypočítává Semerádová.
Přehlídku v úterý 16. července zahájí vlámský projekt souborů Oltremontano Antwerpen a české Tiburtiny nazvaný Kristus se zpívajícími a hrajícími anděly. Vychází z oltářního triptychu, jejž okolo roku 1490 namaloval vlámský malíř Hans Memling a jenž zobrazuje nebeský koncert. Na tom skutečném v klášteře v Emauzích umělci představí rekonstrukce všech nástrojů, které jsou na triptychu vyobrazeny - jmenují se fidula, trumšajt, psaltérium nebo organetto. Lidé si je budou moci před vystoupením prohlédnout. Zazní skladby z konce 15. století především z belgických Brugg, tedy hudba, která Memlinga bezprostředně obklopovala.
Klasicistní a raně romantický repertoár nabídnou Letní slavnosti staré hudby ve čtvrtek 18. července ve Strahovském klášteře, kde se představí polští sólisté Vratislavského barokního orchestru. Přednesou smyčcové kvintety a sextety vizionářů své doby, například Wolfganga Amadea Mozarta nebo Ludwiga van Beethovena.
Italský soubor Talenti Vulcanici pod vedením cembalisty Stefana Demicheliho představí na zámku Troja 22. července hudbu neapolských umělců z 18. století. Zazní díla Francesca Duranteho a Nicoly Fiorenzy, kteří přispěli k věhlasu neapolských konzervatoří, virtuózní houslové kusy od v Londýně usazeného Nicoly Matteise, sólové cembalové sonáty Domenica Scarlattiho anebo triové sonáty Angela Ragazziho, jenž završil svoji kariéru ve Vídni. "Jedna hudební lahůdka neapolského stylu za druhou naplní nádherný malovaný sál zámku Troja, který je skutečným klenotem italského uměleckého stylu na břehu Vltavy," uvádějí pořadatelé.
Koncert německého souboru historických dechových nástrojů Capella de la Torre ve středu 24. července v Kostele sv. Šimona a Judy propojí českou a německou hudební scénu, neboť sólistkou večera bude česká sopranistka Hana Blažíková. Těžiště má spočívat v německé renesanční a raně barokní hudbě.
Exotickou atmosféru Portugalska 18. a počátku 19. století přiblíží koncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo. Pod názvem Portugalská fantazie se uskuteční v pondělí 29. července opět na trojském zámku. Árie z portugalských barokních oper, které nesou výrazné italské vlivy, v Praze poprvé zazpívá sopranistka Ana Vieira Leite, kterou pořadatelé označují za vycházející hvězdu světové opery. Laureátka akademie Jardin des Voix souboru Les Arts Florissants debutovala titulní roli v opeře Partenope od Georga Friedricha Händela. Vystupovala v Grand Théâtre de Genève, pařížských Opéra Comique a Opéra Bastille nebo madridském Teatro Real. V právě skončené sezoně zpívala Créuse v Charpentierově opeře Médea v Opéra National de Paris a Dalindu v Händelově opeře Ariodante v Pařížské filharmonii.
Po devíti letech se následně Letní slavnosti staré hudby vrátí do renesanční Míčovny Pražského hradu, kde ve středu 31. července zahraje baskický soubor Euskal Barrok Ensemble. Koncert se jmenuje Kouzelné sny a publiku představí mimo jiné omamný zvuk tureckého nástroje lavta či středověké kvinterny.
Slavnosti vyvrcholí v Divadle ABC, jehož návštěvníci 6. srpna uvidí pastorální operu Georga Friedricha Händela Acis a Galatea. Příběh odvypráví pětice sólistů, herci z divadla Buchty a loutky a rezidenční ansámbl festivalu Collegium Marianum. Představení bude věnováno památce sopranistky Patricie Janečkové, která loni zemřela ve věku pouhých 25 let. Jako první ztvárnila roli nymfy Galatey před sedmi lety v této inscenaci.
