Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v rámci právě završeného 76. ročníku nabídl on-line přenosy koncertů, které sledovali diváci po celém světě. K pátku dosáhla souhrnná sledovanost půl milionu zhlédnutí. Záznamy zůstanou bezplatně přístupné na webu po dobu jednoho roku.
Šest koncertů se uskutečnilo za přítomnosti obecenstva při dodržení hygienických opatření. Loňský ročník se kvůli opatřením proti šíření koronaviru konal jen on-line.
"Samozřejmě bychom si přáli, aby koncerty byly pro všechny diváky, nejen pro omezený počet v sále. Přesto si myslím, že to bylo inspirující minimálně v tom, že je to signál do budoucna o zlepšující se situaci, i když zatím spíše v symbolické rovině," říká Bělor.
"Také to ukazuje, že při maximálním nasazení techniky a skvělých lidí od filmu či televize a kamer můžeme přenášet koncerty k lidem zprostředkovaně," uvažuje. Za důležitý považuje fakt, že navzdory ztíženým podmínkám byl zachován mezinárodní rozměr akce.
Do Prahy přes protipandemická opatření dorazili hudebníci z různých koutů světa. Rezidenčním umělcem se stal německý klarinetista a skladatel Jörg Widmann, dále vystoupili německo-kanadský violoncellista Johannes Moser nebo rumunsko-rakouský dirigent Ion Marin.
Festival 12. května ve Smetanově síni Obecního domu tradičně otevřela Má vlast Bedřicha Smetany, tentokrát v podání barokního orchestru Collegium 1704. Jeho vedoucí Václav Luks si dal za cíl připomenout s použitím dobových nástrojů autentický zvuk i styl premiéry kompletního díla v roce 1882.
"Tento neobvyklý, avšak nesporně legitimní přístup vedl k řadě často vypjatých diskusí odborné i laické veřejnosti. Jednoznačně převládl názor, že šlo o významné a zásadní rozšíření našeho pohledu na Smetanovo geniální dílo," ohlíží se Roman Bělor.
Dramaturgie připomněla 50 let od úmrtí jednoho z největších skladatelů 20. století, Igora Stravinského. Zazněl mimo jiné jeho balet Apollón, vůdce múz nebo suita z baletu Pták Ohnivák.
Uskutečnila se také tradiční Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Vítězem v oboru klavír se stal I Tong-ha z Jižní Koreje, ve finále oboru smyčcové kvarteto uspěl rovněž jihokorejský Arete String Quartet.
Podle ředitele Bělora se letos struktura výdajů i nákladů proměnila, celkový finanční obrat ale zůstává přibližně stejný.
Do přibližně osmdesátimilionového rozpočtu přispívají zejména ministerstvo kultury a pražský magistrát. Přibližně 40 procent festival dostává od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátelé Pražského jara.
"To, co jsme mohli někde ušetřit na honorářích třeba pro zahraniční orchestry, jsme plně investovali do kvality přenosů, které jsme chtěli mít na co nejvyšší možné úrovni. Chceme být symbolem kvality i ve sdílení uměleckých výkonů," dodává Roman Bělor.
Další ročník festivalu Pražské jaro se uskuteční mezi 12. květnem a 3. červnem 2022. Program pořadatelé oznámí v polovině listopadu, kdy také bude zahájen prodej vstupenek.
