Po premiérách 19. a 21. května následují nejbližší reprízy 26. května a dále 10., 16. a 25. června. První večer je zařazen do programu festivalu Pražské jaro. Národní divadlo již zároveň nastudováním Armidy přispívá k Roku české hudby, který každých deset let připomíná významná výročí osobností české hudby. Slavit se bude znovu napřesrok.
Libreto Jaroslava Vrchlického vychází z epické barokní básně Osvobozený Jeruzalém od renesančního autora Torquata Tassa vydané roku 1580. Odehrává se za první křížové výpravy vyhlášené roku 1095 s cílem dobýt Boží hrob zpět od muslimů. Opera vypráví jednu epizodu z předlohy: milostný příběh rytíře Rinalda a kouzelnice Armidy, dcery damašského krále Hydraota, která svádí a hubí křesťanské bojovníky. Do Rinalda se však zamiluje a vzepře se otcovým příkazům.
Příběh před Dvořákem zhudebnili Francouz Jean-Baptiste Lully, Němec Christoph Willibald Gluck, Rakušan Joseph Haydn nebo Ital Gioacchino Rossini.
"Byl jsem překvapen plností a sílou Dvořákovy hudby, když mi Robert Jindra poprvé Armidu představil," konstatuje Per Boye Hansen, norský umělecký ředitel pražské opery. Ten připomíná, že v zahraničí je z Dvořákovy operní tvorby obecně známa především Rusalka. "Po téměř pěti letech v Praze, kdy jsem měl možnost slyšet několik jeho oper, se ale Dvořák zařadil mezi mé nejoblíbenější operní skladatele," kvituje Hansen.
Náročných pěveckých partů se zhostí výrazní čeští a slovenští interpeti. Armidu ztvární Alžběta Poláčková, rytíře Rinalda zazpívá Aleš Briscein, Ismena Svatopluk Sem, krále Hydraota František Zahradníček. Dále účinkují Martin Bárta, Štefan Kocán nebo Doubravka Součková.
Ačkoliv čtyřaktová opera obsahuje typickou dvořákovskou milostnou či náboženskou lyriku a rozsáhlé dramatické pasáže s vysokou hudební dynamikou, podle některých odborníků v ní lze vycítit i vliv Richarda Wagnera.
"Nabídku jsem s nadšením přijal s podmínkou drobných úprav původního libreta Jaroslava Vrchlického. Ty jsme provedli společně s dramaturgyní Patricií Částkovou s citem pro aktuální jazyk i ohledem na srozumitelné vyznění," říká režisér Jiří Heřman, v současné době umělecký šéf brněnské Janáčkovy opery. Vrchlického libreto je známé květnatým, archaickým jazykem. Například ve své nejslavnější árii Armida zpívá: "Nežli jsem vztáhla dlaň / šípem sbod' moji laň / schvátil ji a s ní v pláň / pustil se dále."
Motiv střetu islámu a křesťanství, obětování se a další morální dilemata jsou dle tvůrčího týmu dodnes aktuální. "Na námětu mě přitahuje jeho mnohovrstevnatost. Je v něm obsaženo téma náboženství, které místo aby stmelovalo, rozděluje, a dále téma oběti. Aktéři jsou nucení si zvolit svou stranu konfliktu, což vede k tragickému konci," dodává Heřman, který chce příběh pojmout jako pomyslnou "pohádku pro dospělé" s morálním poselstvím.
Armida měla světovou premiéru v Národním divadle koncem března 1904, několik týdnů před autorovou smrtí. Antonín Dvořák ji komponoval rok a půl, povzbuzen úspěchem své předešlé opery Rusalka. Negativní přijetí Armidy jej ranilo. První inscenace se dočkala pouhých sedmi představení, k dalšímu nastudování přistoupil až Otakar Ostrčil v roce 1928, po něm Václav Talich roku 1941, následně po válce v obnoveném nastudování František Škvor a naposledy František Vajnar v roce 1987.
Čeští diváci mohli Armidu nedávno vidět také v plzeňském Divadle J. K. Tyla, které ji uvedlo jako první premiéru letošního roku.
