"V pondělí 11. března k nám byla v nočních hodinách přivezena 64letá pacientka na urgentní příjem. Její zdravotní stav byl kritický. I přes okamžitou resuscitaci se lékařům nepodařilo obnovit životní funkce a pacientka zemřela," řekla v úterý ČTK mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Zpěvačka se několikrát pokoušela o návrat k muzice, její poslední snahy o comeback na světová pódia zachytil dokument Poslední naděje Věry Bílé, který vysílala loni v prosinci Česká televize. "V hudbě nejsem nemocná a nic mi není. Bez hudby brzy umřu steskem," řekla tehdy se slzami v očích.
Rodačka z Rokycan se k hudbě upírala i v posledních letech svého života, který strávila na ubytovně. "Jsem starší ženská, je mi 64 let, tak k čemu by mi byl nějaký luxus? Já nepotřebuji nic moderního," říkávala.
Vyprodané koncerty po Evropě
Na pódium chodila bosa a její hlas zněl romsky, česky a slovensky. Média ji nezajímala, kašlala na image a prý neznala ani noty. Přesto patřila k hudebním hvězdám světového formátu.
Její koncerty milovali Evropané i zámořští posluchači, podařilo se jí vyprodat pařížskou Olympii a zaplnila i newyorskou Carnegie Hall. Spolu s Idou Kelarovou, Ivou Bittovou nebo Jarmilou Šulákovou patřila mezi nejvýznamnější české reprezentantky etnické hudby.
Marcel Sauer, který působil jako kulturní atašé ve Washingtonu, rozporuje, že by Věra Bílá zpívala v Bílém domě americkému prezidentovi Billu Clintonovi, jak informovala ČTK. "Ve Washingtonu měla dvě vystoupení, které jsem organizoval s Jiřím Smetanou, jedno v klubu Iota a jedno na ambasádě," napsal redakci Sauer.
Bílá v USA účinkovala roku 1999, kdy její koncerty pořádalo české velvyslanectví ve Washingtonu, v srpnu 2000 pak se skupinou Kale hrála dvěma tisícům lidí na festivalu Central Park SummerStage.
Bílá měla ovšem také pověst tvrdohlavé, náladové, emotivní a nevyzpytatelné ženy. Své o tom věděl její dlouholetý manažer, Čechofrancouz Jiří Smetana, který Bílou pro západní publikum objevil a ve Francii také vydal její první desku.
Zpěvačka byla známá i tím, že řadu svých honorářů "rozpustila" v hernách. "Je to moje radost a jediný odpočinek," tvrdila. Její jméno se v médiích objevilo i v souvislosti se zneužíváním sociálních dávek, několikrát odešla od soudu s podmínkou; peníze vždy vrátila.
Světový úspěch
Na svět přišla 22. května 1954 v uznávané rokycanské muzikantské rodině Giňů. Zpívat začínala na rodinných slavnostech a zábavách. Koncem 80. let ji uslyšela na romské zábavě zpěvačka Zuzana Navarová a pozvala ji na koncert.
V roce 1995 pak Bílé se skupinou Kale vyšlo první album s názvem Rom Pop, které se posléze dostalo ve Francii mezi nejlepší desky roku v kategorii světové hudby.
Navarová producentsky zaštítila i druhý počin, desku Kale Kaloré (1998). Na albu Rovava (2001) se zase autorsky podíleli i zakladatel slavných Gipsy Kings Chico Bouchikhi a polská hvězda Kayah. S Jánem Kuricem z Vidieku pak muzikanti natočili úspěšnou desku Cigánsky plač (2002).
V roce 2005 Bílá s Kale natočila desku C'est comme ça (Takhle to chodí) jako poctu své kamarádce Navarové, která rok před tím zemřela. Ve stejném roce se ale kapela s Bílou rozešla, prý kvůli zpěvaččině nespolehlivosti.
