Rozhovor - Radek Brousil se jako umělec obvykle vyjadřuje pomocí svého fotoaparátu. Jeho snímky bývají experty řazené k linii české konceptuální fotografie. Od roku 2005 je ovšem také aktivním členem různých hudebních uskupení. Jako DJ začínal společně s Michalem Nanoru a Tobiášem Jirousem v projektu The Models. Jeho aktuální projekt nese název Videos a jedním z jeho signifikantních bodů jsou právě videa.
Cílem je vytvořit pro každý singl také jeho obrazovou podobu ve formě videoklipu. Jak Radek Brousil v rozhovoru zmiňuje, projekt se soustředí na solitérní písně, a nikoliv na album, vzniká tím pádem prostor pro nekonečný tvůrčí proces. V rámci tohoto rozhovoru můžete také v premiéře vidět nový videoklip k singlu Two, který byl vytvořen pro Famufest.
Aktuálně.cz: Proč a jak se poměrně známý fotograf dostane k hudbě?
Radek Brousil: Projekt Videos vznikl zhruba před rokem a půl. Už před Videos jsem měl jiné DJské projekty nebo kapely, které nespatřily světlo světa, protože se během procesu rozpadly. Moje první kapela byla Alexandra, tu jsme založili s kamarádem v Montrealu, tehdy jsem bydlel v Kanadě, v roce 2006. On hrál v tamní, docela legendární kapele Le Georges Leningrad, která tvořila hudbu navazující na klasický krautrock. Když jsme spolu začínali dělat, zrovna se rozpadali. Já jsem se ale pak nakonec odstěhoval zpět do Prahy a tím tenhle projekt bohužel skončil. V Čechách jsem pak byl poté v kontaktu s Moimirem Papalescu z Nihilists a Vanessy, nazpíval jsem něco do jeho sólového projektu, vzniklo pár věcí, ale nikdy se nerealizovaly.
A.cz: A jsou i realizované projekty?
Od roku 2005 se věnuju DJingu, začínali jsme s triem The Models, kde byl Michal Nanoru a Tobiáš Jirous. Z legrace jsme začali DJovat a pořádat pravidelné tematické párty v Paláci Akropolis. V té době jsme se zabývali pouze elektroclashem, který u nás moc nikde nebylo slyšet. Dostali jsme se ale do momentu, kdy jsme já a Tobiáš chtěli tvořit autorské věci, ale Michal na to neměl úplně čas ani ambice.
A.cz: To už jsme u kořenů projektu Videos?
S Fedorem Kuššem jsem se seznámil přes Pištu Kraloviče ze slovenských Nvmeri, nyní vystupuje i sólo jako producent FVLCRVM. Shodou náhod jsme zjistili, že já i Fedor jsme ze slovenské Nitry. Začali jsme experimentovat u něj ve studiu, měl jsem připravená nějaká dema, která jsem si dělal sám, ale nedošlo k jejich využití. Jeden z nich posloužil jako základ pro náš první singl Run. S Fedorem jsme zjistili, že bychom potřebovali někoho na kytaru, oslovili jsme Lukáše Vydru, který v té době hrál v Deaths. S ním jsme nahráli první tři songy a on se pak rozhodl věnovat jen svému sólovému projektu MAYEN. Od čtvrtého singlu je s námi Jáchym Krohe na klávesy.
A.cz: Kolik máte připravených singlů?
Na prvním koncertu jsme odehráli čtyři, ale venku jsou oficiálně jen dva. Způsob tvorby je u nás trochu jiný, než jaký klasicky bývá u kapel. Pořád produkujeme a píšeme, nepřipravujeme ale desky, model nahrávky alba mi přijde dnes už zbytečný a zastaralý, a tak zkoušíme jít trochu jinou cestou. Díky tomu, že se soustředíme na solitérní písně, a ne album, dostáváme se do nekonečného tvůrčího procesu. Tím pádem můžou písně znít i velmi odlišně, což může být ve finále zajímavé jak pro nás, tak pro posluchače.
A.cz: Jak máte ve Videos rozložené síly?
Základní idea vychází z dialogu mezi mnou a Fedorem. On pracuje doma ve studiu a já vkládám intuitivní prvky a píšu texty. Fedor je hlavní elektronická jednotka, teď se do toho víc vkládá i Jáchym, který je taky skvělý skladatel. Aktuálně pracujeme ve třech. První dva singly jsme dělali s DNÉ, ten nám dost pomohl producentsky. Měli jsme dost práce s tím, jak převést věci ze studia na nástroje. Proto se snažíme držet se teď trochu přirozenějších a jednodušších věcí.
A.cz: A vizuální stránka je také kolektivním projektem?
Vizuální koncepci kapely vytvářím sám. S tím, že máme logotyp kapely, který vychází z prvního písmene kapely V a zároveň navazuje na znak míru, tak jak ho známe například v Havlově interpretaci. Ke každému singlu je pak přiřazen originální logotyp, který necháváme vytvořit různými umělci, zatím jsme oslovili Marii Makeevu, Davida Böhma, Jiřího Frantu, Kateřinu Kynclovou a v neposlední řadě The Rodina.
A.cz: Klipy k prvním dvěma singlům jsou hodně v kontrastu, je to záměr?
Prvotní nápad vychází z mojí hlavy, chtěl jsem, aby měl každý singl i video, což vysvětluje i samotný název projektu. Vycházím z toho i proto, že jsem hodně vizuálně založený, studoval jsem fotografii na UMPRUM a hodně poslouchám i kapely, které vycházejí z prostředí vizuálního umění. Je zajímavé, jak je hudební a vizuální svět propojený. V Čechách to není moc rozsáhlý trend. Jako příklad tuzemského zástupce můžeme uvést kapelu Palermo, která vydala dvě skvělé desky, přesto se o nich moc neví. Palermo tvoří dvojice Dominik Gajarský a Roman Štětina (letošní laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého - pozn. red.). Abych se ale vrátil k myšlence vizuálu: původně jsem chtěl videa točit sám, aby vznikla přímá vazba mezi tvůrcem písně tvůrcem vizuálu, to se ale brzy ukázalo být nereálné, ať už z fyzických, nebo časových důvodů. První singl Run jsem tedy sám režíroval, měl jsem jasnou vizi, vzhledem k dost osobnímu textu, a tak jsem vytvořil jednoduchý scénář a oslovil Jana Baseta Střítezského, zkušeného kameramana, který mi s tím hodně pomohl. Všichni na klipu dělali zadarmo a vznikal poměrně dlouho, byla to skvělá týmová práce a spousta nových zkušeností. Druhé video jsem nechal na jiných, protože vizuální návaznost není tak zásadní, spíš mi to přijde jako výhoda. Každý singl má být solitérem. Proto jsem oslovil The Rodina, šikovné studio z Brna, které aktuálně sídlí v Haagu. Líbí se mi, jak je abstraktní oproti prvnímu videu.
A.cz: Jaké sbírají Videos první reference?
Po prvním živáku na Lunchmeat festivalu jsme měli dobré ohlasy, což jsme fakt nečekali. Jinak jsem ale samozřejmě připravený na reakce různého typu, těch negativních bude určitě hodně, ale to s tvorbou prostě souvisí a je to přirozená věc. Je naprosto v pořádku, že se lidem líbí různé věci, všichni máme nárok na to, aby se nám líbilo něco jiného. Česko má špatnou povahu, když člověk dělá víc věcí najednou, neumí s tím moc pracovat a místo toho, aby člověka podpořili, tak ho spíš kritizují. Dle mého názoru tady tím spousta věcí zaniká, než aby vznikaly. Důležitější mi ale přijde něco sám vytvářet, spíš než řešit, co dělají ostatní, a hledat na tom chyby, tím hodně lidí zbytečně ztrácí čas.
A.cz: Máte ambice stát se klasickou kapelou, i co se týče festivalového hraní a podobně?
Určitě ano. Kdyby se to stalo, přizpůsobíme tomu ostatní činnosti. Baví nás to. Publikum je pro nás samozřejmě důležité, bez nich to nejde. Jsme rádi, když naši hudbu přijmou a vrací nám energii, kterou do projektu vkládáme. Na druhou stranu je naše živé hraní docela vizuálně náročné, spolupracujeme s Petrem Puflerem aka Světlonošem a jeho kolegou Dmitrim Berzonem, kteří jsou hrozně šikovní, a naše živá performance se potom dostává trochu dál a je díky nim vizuálně zajímavá. Rádi bychom hráli co nejvíc a sbírali zkušenosti, každopádně frekvence živého hraní nebude asi tak dramatická.
A.cz: Doplňují světla i projekce?
Nechtěl jsem, aby to bylo přehnané a pro Videos příliš doslovné. Přemýšlel jsem nad tím i z pohledu fotografa, že světlo samo je nejdůležitějším faktorem, kterým můžeme měnit vnímání obrazu, a tím pádem je zbytečné vytvářet ještě další obrazy. Stačí modelovat realitu skrz světlo. Nejraději bych proto při živém hraní pracoval pouze touto minimalistickou formou pomocí světelných instalací.
Jako fotograf vždy pracuju sám, jako DJ hraju dnes už taky sám, ale s kapelou se síly násobí a to mi přijde nejzajímavější, vzniká tím spousta náhod, které by se v práci jednotlivce nikdy nemohly stát.
A.cz: Kapela Videos je pro vás formou seberealizace, jak byste popsal hlavní záměr projektu pro budoucí fanoušky?
Když jdu na kapelu, nebo poslouchám desku, snažím se s její tvorbou ztotožnit. Vždy mě zajímaly i nové přístupy, se kterými ostatní kapely přicházely. Videos je pro nás v první řadě ventil a způsob, jakým se vyvíjet dál. Zkoušíme nové přístupy, hledáme cesty, jakými hudbu vnímat, experimentujeme a snažíme se pořád přistupovat k věcem novou cestou. Doufám, že například audiovizuální propojení projektu bude pro lidi minimálně stejně zajímavé jako pro nás.
Dostáváme se ke spolupráci se spoustou zajímavých lidí a je to hrozně přínosné. U Videos je pro mě nejdůležitější asi týmová práce. Jako fotograf vždy pracuju sám, jako DJ hraju dnes už taky sám, ale s kapelou se síly násobí a to mi přijde nejzajímavější, vzniká tím spousta náhod, které by se v práci jednotlivce nikdy nemohly stát. S Videos nechceme rozhodně spasit svět, nemáme prakticky žádné ambice, děláme prostě to, co nás baví, a stavíme si svůj svět. Budeme rádi, když to bude zajímavé i pro naše posluchače.
