Pharmakon: Noise začíná v hlavě, technika bere skladbě duši

Karel Veselý
Aktualizováno 17. 10. 2014 5:42
Rozhovor s objevem světové experimentální scény Pharmakon, která vystoupí 20. října v pražském Lucerna Music Baru před kultovními Swans.
Pharmakon.
Pharmakon. | Foto: Pharmakon

Rozhovor - Krátké, ale mimořádně intenzivní až na hranu konfrontace, tak by se daly ve zkratce popsat koncerty americké hudebnice Margaret Chardiet vystupující pod jménem Pharmakon. Velký objev experimentální hudební scény si svoji pražskou premiéru odbude 20. října v Lucerna Music Baru, kam zavítá v roli hosta slavných Swans.

Název jejího projektu je odvozený od řeckého slova pro "lék" či "drogu" a za dvojsmyslem se skrývá nejasná podstata hlukové hudby v jejím podání, která může být slastná i zničující. Loňské album Abandon vyneslo Pharmakon do pozice trochu nečekané hvězdy nezávislé scény a figurovalo také v mnoha výčtech výročních žebříčků. A rozhodně za tím nestojí jen kontrast něžné dívky a extrémního hluku, na který naráží obal desky, kde se na fotce v jejím klíně hemží červi.

Pharmakon koncertuje už od roku 2007, Abandon je ale její oficiální debut, na kterém zachytila zážitky z doby, kdy se po útoku hurikánu Sandy proměnila její čtvrť v newyorském Queensu v město duchů.

Aktuální deska Bestial Burden je pro změnu spojená se zážitkem několikatýdenní tělesné paralýzy po nečekané operaci. Tím "bestiálním břemen" je její tělo, kterému nelze uniknout. Řev Margaret Chardiet, který se na několika místech desky ozývá, je pak výrazem zoufalství ducha uvězněného v pomíjivosti masité schránky.

Působivé hlukové koláže nabývají na intenzitě při živých vystoupeních, které obvykle trvají kratší dobu než průměrná píseň Swans. Že koncerty nemají být jen soukromou terapií, ale spíše společným zážitkem při němž splývají role hudebníka a posluchače vysvětluje Pharmakon v našem exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Když jsem viděl Phramakon poprvé letos v létě v Rakousku, koncert trval stěží patnáct minut, ale bylo to tak intenzivní a uhrančivé, že si lze jen těžko představit, že by mohlo trvat déle. Je to obvyklá délka vašich koncertů?
Pharmakon: To jak dlouho trvá vystoupení je odvislé od místa, kde hraji a energie, kterou mi vrací posluchači. Snažím se být co možná nejintenzivnější, ale to stejné musím cítit i od fanoušků. A někdy to funguje patnáct minut, jindy dvacet a nebo půl hodiny.

A.cz: Noise vždycky stál na hranici performativního umění s jeho cílem zatřást lidmi, vytrhnout je z obyčejnosti a rozrušit status quo. Je vaším cílem konfrontace s posluchači?
Konfrontace možná není správné slovo. Spíše se je snažím nějak zapojit do koncertu. Nechci být jen obyčejná kapela, která vyleze na pódium a odehraje pár písniček. Pro mě musí být vystoupení něco, co nemůže existovat na desce. Musí to být určitá konverzace mezi umělcem a posluchačem, do níž se navíc zapisuje specifika místa, v němž se koná.

Podívejte se na koncert Pharmakon.
Podívejte se na koncert Pharmakon. | Video:

A.cz: V jednom z vašich rozhovorů jsem četl, že jste před vystoupením hodně nervózní. Platí to pořád? Funguje živé hraní jako určitá terapie při níž se nervozita mění ve vztek?
Ještě pořád jsem nervózní kdykoliv musím vystoupit na pódiu. Obnažovat se takhle emocionálně před lidmi, které neznám, je pokaždé těžké. Není to tak ale jen pouhá katarze nebo třeba výbuchy emocí. To, že jsem nervózní je součástí přípravy na koncert. Je to vlastně taková iniciace do správného nastavení mysli, která mi vůbec dovoluje hrát.

A.cz: Jak se to tedy potom má s vašimi deskami. Dá se nějak srovnat zážitek s Pharmakon naživo a z desky?
Desky natáčím s úmyslem, aby na posluchače působily podobně a mohli na ně nějak reagovat. Vždycky jde o to proměnit místo, v němž se zrovna nacházíš - ať už jde o klub, tvůj obývák nebo tvoji hlavu. A deska mi dává možnost dělat to i když nejsem fyzicky přítomná. Album navíc funguje ve více rovinách - máš obal, texty v bookletu... Takže jistá fyzičnost tam je. Doufám, že lidi kteří drží v ruce desku a čtou si texty zažívají něco, co se koncertu vzdáleně přibližuje.

A.cz: Vy jste na noiseové scéně působila několik let předtím než jste vydala regulérní albový debut Abandon, který byl velmi dobře přijatý i mimo úzkou komunitu experimentální scény. V čem byla tato nahrávka pro vás výjimečná?

Pharmakon.
Pharmakon. | Foto: Pharmakon

Bylo to první album, které jsem natáčela ve studiu. Všechny předchozí desky vznikly u mě v ložnici a byly pro mě záznamem nějaké doby. Většinou jsem na nich jen jela zaznamenat hudbu, kterou jsem si připravovala na živá vystoupení. O Abandon jsem dopředu věděla, že vyjde na vinylu a tak jsem k skladbám přistupovala jinak i z hlediska stopáže. A hlavně jsem poprvé natáčela s někým dalším, protože ve studiu se mnou byl Sean (Ragon z Cult Of Youth, pozn. red.) v roli producenta.

A.cz: Jaká to byla zkušenost?
Velmi pozitivní. Nemusela jsem řešit žádné technické aspekty a mohla se soustředit jen na hudbu a věci v mé hlavě. Chtěla jsem svůj oficiální debut pojmout jako něco víc než jen dokument živého hraní, protože ctím rozdíl mezi deskou a koncertem. Studio mi dává víc možností k sebevyjádření.

A.cz: Vaše studiové desky - Abandon a nyní Bestial Burden jsou vždy spojené s nějakým osobním příběhem. Abandon s postupující destrukcí města, novinka pak se zážitkem s náročnou operací. Mají tyto témata pomoci fanouškům spojit si hudbu s něčím konkrétním?

Nikdy jsem nechtěla dělat jen písničky, které existují někde ve vzduchoprázdnu.

Pharmakon

Když je hudba skrze konkrétní téma vztažená k nějaké osobní rovině, vždycky dostane univerzálnější rozměr, je lidštější a pochopitelnější. Mým cílem ale bylo stvořit něco, s čím se posluchači můžou identifikovat a tím pádem to na ně může hlouběji působit. Nikdy jsem nechtěla dělat jen písničky, které existují někde ve vzduchoprázdnu.

A.cz: Hluková hudba je pro většinu lidí extrémní způsob vyjádření emocí nebo nálad. Vzpomeneš si, jaké to bylo slyšet noise poprvé?
Byla jsem ohromena a změnilo mi to život. Okamžitě jsem začala studovat historii žánru a naposlouchávat desky. Noise má několik odnoží, specificky se dělá v Americe, v Evropě nebo v Japonsku a mě se od každého z těchto subžánrů líbí něco. Přirozeně jsem ale měla nejblíže k americké větvi, k industriálu a power electronics, ale nikdy jsem nechtěla jen emulovat něco, co už tady bylo. Hudba je pro mě osobní vyjádření, které se snažím dělat s nástroji, jež jsou zrovna dostupné.

A.cz: Když vznikají vaše nahrávky, předpokládám že se odvíjejí od nějaké vize. Jak moc se vám daří realizovat tyto myšlenky a je to lepší než v době, kdy jste s hudbou začínala?

Pharmakon.
Pharmakon. | Foto: Pharmakon

Vlastně pořád dělám hudbu stejně, jako když jsem začala v roce 2007. Všechno začne nějakou ideou zvuku, s níž je spojená nálada nebo celý koncept a pak hledám způsob, jak to všechno realizovat. Je to trochu jiné než když třeba píšeš písničky na akustické kytaře. To jen prozkoumáváš možnosti toho, co můžeš zahrát s konkrétním nástrojem. Najdeš riff a máš píseň. U noise ale všechno začíná v hlavě. Napadne mě zvuk a zkouším ho nějak vytvořit.

A.cz: Jakou roli v tom hrají elektronické nástroje?
Vlastně mě nástroje nikdy zase tak moc nezajímaly. Jsou lidi na scéně, kteří jsou posedlí technologiemi, nakupují novinky a znají všechno kolem MIDI a sekvencování, ale já záměrně technické věci spíše ignoruji. Přijde mi, že když se tím zabýváš moc do hloubky, tak to bere duši hudbě a stává se z toho jen cvičení v používání mašinek.

A.cz: Do Prahy přijíždíte jako host slavných Swans. Jaké to je být v roli jejich předkapely?
Když mě oslovili, byla jsem velmi překvapená, ale samozřejmě jsem měla radost. Swans jsou pro mě jedna z formativních kapel, která mě dostala k hudbě, která je divná a experimentální. Hráli jsme spolu několik koncertů ve Státech a oni mě pozvali sebou i do Evropy, za což jsem jim vděčná.

A.cz: A jak fungovalo samotné předskakování? Přijde mi, že lidé mají tendence tolerovat více noise s kytarami, protože jsou víc navyklí na jejich zvuk než na elektroniku.
Vůbec mi nevadí hrát pro lidi, kteří předtím neslyšeli moji hudbu. Baví mě sledovat jejich reakce, které jsou velmi primární a spontánní. Když jdeš na koncert nějakého žánru, který posloucháš, tak se dají reakce víceméně předvídat, ale když lidé reagují na hudbu, kterou dosud neslyšeli, je to velmi čisté. Úplně z toho zmizí póza, protože nemají referenční rámec a zůstane jen čirý úžas.

A.cz: Nedá mi zeptat se ještě na váš hlas, který je centrálním bodem hudby Pharmakon. Jak vás napadlo začít do svých kompozic řvát?
V americké hlukové hudbě je použití hlasu docela obvyklé. Od začátku jsem chtěla zapojit svůj vokál, vlastně i spousta zvuků, které jsou slyšet v hudbě jsou původně samply mého hlasu, jež jsou nějak zpracované přes software. Hlas je nejpřirozenější lidský nástroj a také nejosobnější, protože každý máme svůj vlastní. Křičet je v mnoha ohledech ta nejintimnější věc, kterou můžeš dělat.

A.cz: Na Soundcloudu jsem našel vaši coververzi skladby Bang Bang (My Baby Shot Me Down) od Nancy Sinatra zpívanou "normálním" hlasem, který je mimochodem nádherný...
Chtěla jsem vždycky udělat cover téhle písně, protože na mě hrozně působí. Rozhodla jsem se, že bych neměla sama sebe držet v žádné škatulce a jen naplňovat nějaké předpoklady a proto jsem to nazpívala úplně jinak, než by většina lidí čekala. Nicméně pod jménem Pharmakon už asi nic podobného dělat nebudu, možná s jinou kapelou nebo jiným projektem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 1 hodinou

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy