Birgir Þórarinsson z GusGus: Hudba a sexualita se prolínají

Andrea Šafářová
Aktualizováno 14. 12. 2014 22:14
Rozhovor s Birgirem Þórarinssonem, zakládajícím členem islandské elektronické kapely GusGus o bohu, sexualitě v hudbě i fanoušcích ve východní Evropě.
Gusgus.
Gusgus. | Foto: Kompakt.fm

Rozhovor - Kdo zaváhal, ten se nevešel. Prosincový koncert zástupců islandské elektronické vlny GusGus ve smíchovském klubu MeetFactory se vyprodal poměrně rychle. Důvod?

Jednak skupina vepsala Českou republiku do svého koncertního itineráře naposledy v roce 2008 (rovnou dvakrát, tehdy tuzemským příznivcům vykompenzovali bouří znemožněné vystoupení na festivalu Creamfields samostatným koncertem v Roxy). A druhak díky plnému zásobníku nových písní z později vydaných desek 24/7, Arabian Horse a letošní Mexico. O jejich pověsti legend elektronické scény nemluvě.

Podívejte se na videoklip k písni Obnoxiously Sexual, o kterém je v rozhovoru řeč.
Podívejte se na videoklip k písni Obnoxiously Sexual, o kterém je v rozhovoru řeč. | Video:

Tento „titul“ však není prací píáristů, ale zvuky posedlých členů. Jádro formace tvoří dva, Stephan Stephensen zvaný President Bongo a Birgir Þórarinsson aka Biggi Veira. Od vzniku kapely v roce 1995 se však GusGus rozpínali a smršťovali podle aktuálních vizí o zvuku formace (jeden čas pod její hlavičkou produkovala i headlinerka letošních Colours of Ostrava Emilíana Torrini). Ten se za bezmála dvacet let slušně posunul – muzikanti z Reykjavíku prošli fázemi trip-hopu, italo diska, techna až k současnému house-popu.

Nejen o žánrových proměnách se v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz rozpovídal Birgir Þórarinsson. Muzikant s výstřední image umírněného transvestity vyložil své pojetí boha, sexuality v hudbě i proč se nejvíce jejich příznivců soustředí ve východní Evropě.

Birgir Þórarinsson z GusGus.
Birgir Þórarinsson z GusGus. | Foto: Profimedia

Aktuálně.cz: Ve videu k písni Obnoxiously Sexual je zpěvák Högni Egilsson jakousi kořistí slečen – nechává si od nich dokonce líčit rty rtěnkou. Jak vznikl tento scénář?
Birgir Þórarinsson: Bylo to něco, s čím si chtěl Högni pohrát, tak jsme ho nechali jeho představu zrealizovat.

A.cz: O čem ta píseň je?
V podstatě se zabývá Högniho vztahem. Video je o heterosexuálním muži, který měl náhodou během jedné podivné noci skupinový sex, snímek zobrazuje reakce o den později. A vznikl také díky několika islandským dívkám, přítelkyním, které žijí v Londýně a k nimž vzhlížíme. Jsou to takové motory a v podstatě jsou trochu nesnesitelné. (směje se)

A.cz: Většina textů z nejnovější desky Mexico pojednává o různých podobách lásky. Považujete témata týkající se emocí osobního života za nejdůležitější, a proto se odráží i v hudbě? Nebo jsou nepolitická témata jen součástí stylizace jako ideální slovní doprovod k „nekomplikovanému“ house-popu na posledním albu?
Většina textů pochází od Daníela, já se podílím jen na nějakých. Jo, skoro všechny odráží individuální zážitky. Hudba je velmi emocionální. Nikdy jsme nebyli moc političtí, minimálně co se týče kapely. Snad píseň Sustain se jako jediná dotýká sociálních témat.

Birgir Þórarinsson z GusGus.
Birgir Þórarinsson z GusGus. | Foto: Meetfactory.cz

Nemám pocit, že by politika měla potřebu pronikat do hudby – ta je více o spojování lidí a vyvolávání pozitivní energie jak u mě, tak u lidí, kteří sdílí mou lásku k hudbě. Osobně jsem docela politicky zainteresovaný, o mých názorech na politiku se můžeš dočíst na mém osobním Facebooku. Vlastně se od něj potřebuju odtrhnout – je součástí systému, jenž buduje vládní manipulaci společnosti.

A.cz: V God Application zpíváte „an attraction, a perversion, dominating someone else is perhaps a nature in the sense“. Když stojíte na pódiu, probudí se ve vás někdo jiný?
Chci se dostat hlouběji do atmosféry prostředí, začít pomalu budovat track a sledovat reakce. Nejsem moc velký extrovert. Neřekl bych, že se na pódiu noříme do speciálního módu extroverze, alespoň já ne. Ale možná chlapi vepředu, kteří pracují s davem, ano.

A.cz: Co tato skladba zachycuje?
Také pojednává o té dívce, se kterou Högni chodil. Celé je to o holkách, není to vždy o spořádaných chlapech. (směje se) Název se váže na text – chápu člověka jako podobu boha. Bůh je kolektivní věc toho, co je zakořeněné hluboko v individualitách, je sdílenou vibrací, není to odlišná identita. Pro mě je to duše, která je součástí nás, ale patří bohu, jenž představuje kolekci všech duší. Proto víme zpaměti, co je dobré nebo špatné.

A.cz: Tahle skladba má provokativní název – spojuje pojmy označující duchovno ve své nejčistší podobě a výdobytek nejmladších generací. Je možná symbióza přírody a technologií v jakékoli sféře existence?
Spirituální věci můžou pronikat do technické a kulturní existence. Důležité je najít správný balanc mezi individuálním a kolektivním bytím.

A.cz: Takže bůh může stát i za vaší produkcí?
Samozřejmě. Stojí za vším. Je to ta samá věc jako osud, jak ho vnímají lidé.

Podívejte se na videoklip ke skladbě Airwaves z nejnovější desky Mexico.
Podívejte se na videoklip ke skladbě Airwaves z nejnovější desky Mexico. | Video:

A.cz: Někde jsem četla, že název Mexico je spíš zastřešující název pro asociace s tím slovem spojené – něco jako barevnost, radost, energii. Odkud ta představa přišla?
Když jsme začali pracovat na albu, žádný název nebyl. Měli jsme jen nové nápady, které jsme chtěli prověřit, chtěli jsme se ponořit do jiných hudebních vibrací. A název se pak objevil sám. Pojem Mexico je zmíněn v Crossfade, zpívá se v něm „mexičtí cvrčci šustí křídly“. Možná odsud pochází. Mexiko je úplně jiný svět, jehož národ je velmi tanečně založený, totálně jiná kultura než na Islandu. Když jsme slyšeli slovo Mexico, bylo cool a sedělo. Takže ten název vzešel spíš z emocí.

A.cz: Island, odkud pocházíte, a Mexiko jsou jako jing a jang. Může to znamenat, že Mexico má značit úplně nový směr v muzice?
Ne, ale Mexico je jedno z prvních alb, o němž jsme neměli předem jasnou představu. Když jsme jeli turné k prvním deskám, vytyčili jsme si jasný cíl. Uběhly dva roky, kapela se trochu rozpadla, ale část z nás pokračovala, a proměnil se i zvuk – na albu Attention jsou znát vlivy italo diska, obsahuje hodně syntezátorových riffů. Pak nám učarovalo techno, což je slyšet na desce 24/7. Arabian Horse je na tomto zvuku vlastně také založen, ale je mnohem víc o písničkách. U Mexica nebyl žádný konkrétní plán. Prostě jsme dělali, co se nám zachtělo. (směje se)

Podívejte se na záznam koncertu GusGus v Mexiku.
Podívejte se na záznam koncertu GusGus v Mexiku. | Video:

A.cz: Říká se, že čím je člověk starší, tím je smířlivější k popu. Souhlasíte?
Nemyslím si. Když muzikant stárne, musí zůstat trochu „fresh“ a stále konzumovat muziku. Vždy jsem se zajímal o dění na houseové scéně, abych získal novou inspiraci. Ta přichází ze sedmdesátek, raně osmdesátkového diska, industriální elektroniky, housu pozdních osmdesátek a z veškerého transu i ambientního housu… Používáme hodně klubových zvuků, inspirujeme se tancem, naše hudba jakoby vychází z pohybů těla.

A.cz: Mohla by deska Mexico vzniknout v polovině 90. let? Nebo je nějak vázána na věkový posun od založení kapely?
Myslím, že hudba nás vždy „navštěvuje“, je nadčasová. Naši tvorbu hodně ovlivňují zmíněné oblasti. Chceme jít hlouběji, být trochu šik a sexuální. (směje se) Moje hudebnické počínání se možná blíží sexuálnímu fetiši.

A.cz: Co je na hudbě sexuálního?
Když hudba „vnikne“ do tvého těla a začneš ji vnímat fyzicky. A sexuální bytí se tomu velmi blíží. (směje se)

A.cz: Když se ohlédnete do minulosti, kdy došlo k prvnímu otřesu trip-hopové produkce a proč? 
Opravdu jsme neplánovali se s prvním albem vejít do této škatulky, jen se o nás začalo psát jako o součásti trip-hopové vlny v polovině devadesátek.

A.cz: Může se stát, že příští album GusGus bude třeba rockové?
Tipuju, že to by se stát nemohlo. Ale snažím se ochránit GusGus před tímto zvukem.

A.cz: Máte už nějakou vizi, jaké bude další album?
Jenom trochu. Nechci o tom teď mluvit. Je to tajemství…

A.cz: Bude opět taneční?
Pravděpodobně ano. Ale možná se vrátíme k samplování, chceme jít ještě dál… Uvidíme.

A.cz: V rozhovoru pro Actualities Electroniques jste uvedli, že byste chtěli spolupracovat s Adele. Už jste ji oslovili?
(hurónský smích)
Opravdu nevím, kdo to řekl. Ale kdyby se to stalo, samozřejmě bych se zajímal. Její hudba se mi hodně líbí.

A.cz: Z České republiky zamíříte do Bulharska, Rumunska a Turecka. Carl Leighton-Pope na showcaseovém festivalu Nouvelle Prague v Praze říkal, že třeba Turecko je v pořádání koncertů skvělým partnerem. Souhlasíte?
Jo, ve východní Evropě máme největší fanouškovskou základnu. Silně nás podporuje Německo, Polsko, Rusko, Rumunsko…

A.cz: Čím to, že v západní Evropě není ohlas tak velký?
To se tak úplně nedá říct, měli jsme tam několik úspěšných koncertů – Paříž byla vyprodaná, stejně tak třeba Vídeň a Londýn. Možná to je tím, že lidé z východní Evropy jsou víc otevření. Mám pocit, že třeba Británie nebo Státy jsou příliš posedlé samy sebou.

A.cz: Blíží se konec roku, je tedy nejvhodnější čas na bilancování. Jaký byl rok 2014 pro GusGus, jak v rovině hudební, tak osobní?
Hodně koncertů. Měli jsme spousty vyprodaných vystoupení. A osobní rovina se s tím protíná – hraní koncertů je v podstatě moje nejoblíbenější činnost.

A.cz: A největší zážitek?
Měli jsme opravdu, ale opravdu skvělý koncert v Moskvě. Pak jsme se dostali do Kyjeva – cítili jsme se jako Beatles, lidé neuvěřitelně křičeli.

A.cz: Je ukrajinsko-ruský kulturní underground v době silných politických nepokojů v rozkvětu?
Myslím, že jo, že politický konflikt zůstává na hladině. Ale někteří lidé v Rusku jsou obecně zajímaví… Celé to tam spěje k podivnostem. (směje se)

 

Právě se děje

Další zprávy