reklama
 
 

DVA kutilové přistáli v Nipomu a jejich pop voní dálkami

25. 2. 2014 11:51
Nové album kapely DVA Nipomo nabízí méně konceptu a více písniček. Poslechněte si celou desku v exkluzivní premiéře

Recenze - Když skupina DVA o víkendu vystupovala v brněnském Kabinetu múz v roli DJů, kromě mixu ze svých oblíbených psychedelických desek míchali na pódiu také těsto na palačinky, které pak během své produkce smažili a rozdávali fanouškům.

U dvojice Bára a Jan Kratochvílovi jednoduše hudba splývá s jemně podvratnými gesty a vtípky, které současný pop vytrhávají ze svazujících kontextů a dovolují jim vydávat se do vesmíru čiré kreativity, kde se může stát doslova cokoliv.

Jejich třetí studiové album Nipomo znovu potvrzuje, že tu máme co do činění s mimořádně originální kapelou, u jejíž hudby selhává pokus popsat jejich zvuk stylem "něco jako". Od roku 2006, kdy se vynořili z komunity kolem královohradeckého Divadla DNO, operují DVA ve vlastním zvukovém vesmíru, v němž mají místo kabaret, freakfolk, hip hop i lidová taneční hudba.

Dělat takto volnomyšlenkářskou a žánrově neohraničenou hudbu může být ošidné, přinejmenším z hlediska fanouškovské recepce. Aby trochu usnadnili přijetí své hudby, balili DVA desky do konceptuálních balíčků - debut Fonók (2008) označovali za folklór neexistujících národů, druhé album Hu (2010) zase ohlásili jako pop z neexistujících rádií.

Poslechněte si celé album Nipomo v exkluzivní premiéře ZDE.

Třetí řadové album Nipomo popisovali ještě v létě v rozhovoru pro Aktuálně jako: "mixtape našich remaků oblíbených písniček vymyšlených kapel", další v řadě vtípků ale nakonec ustoupil do pozadí - jako kdyby DVA pochopili, že už vlastně není potřeba fanouškům jejich hudbu nějak podrobněji vysvětlovat či charakterizovat. Místo her s koncepty tak na Nipomo fungují písničky více samy o sobě a je to pro desku velké plus.

Návrat na planetu Zem

DVA dlouho působili, že žijí ve svém vlastním světě, s nímž se ten náš nijak nepotkává. Na novince se ale vrací zpět na naši planetu a do konkrétních míst.

DVA prý do skladeb tentokrát vetkali zážitky ze svých cest po severoamerickém kontinentu a prozrazují to i názvy písniček - Nipomo je americké městečko v Kalifornii s indiánskými kořeny a Durango jeden z mexických států. Nejde ale jen o místa - pilotní singl Mulatu je pocta africkému jazzmanovi Mulatu Astatke.

Že by "konkrétností" vyprchalo z hudby DVA kouzlo hravosti, tak toho se dvojice určitě bát nemusí. Pořád se pohybují na hraně mezi naivitou a sofistikovaností. Rozverná živelnost a veselá nálada písniček stojí na detailní práci s desítkami nalezených zvuků, divných samplů i neobvyklých nástrojů.

Vynalézavý zvukový design ale naštěstí hlavně podporuje silné písňové nápady od křehké melodie Meteor až přes ambientní pop Vespering. To je samozřejmě nejlepší odpověď pro pochybovače, kteří po úspěchu soundtracku k počítačové hře Botanicula začali propadat dojmu, že DVA více sluší psaní "užitkové" (byť mimořádně kreativní) hudby než písniček.

Podobně jako Tomáš Dvořák aka Floex si už DVA vybudovali silnou pozici v kategorii hudby k počítačovým hrám, jejich ambice ale ještě pořád leží celkem pochopitelně v trochu jiných sférách. Nipomo je jejich první deska, která dostane plnohodnotnou distribuci na severoamerickém kontinentu - ve stejný den jako u nás ji za oceánem vydává společnost Northern Spy. Na ní momentálně vydávají třeba australští post-jazzoví experimentátoři The Necks, kytarista Mark Ribot nebo newyorské hvězdy avantgardy Zs.

I z této sestavy je jasné, že DVA míří do globálního prostoru alternativní hudby a komerční žebříčky celkem určitě dobývat nebudou. Se silným labelem v zádech by si desky nicméně mohly všimnout vlivné internetové magazíny a protlačit je do míst, kde už dlouho žádná česká kapela nebyla (jestli vůbec kdy).

Světoví a zároveň čeští

Mají tedy DVA s Nipomo šanci uspět v zahraničí? Jejich experimentální pop míří k fanouškům kapel na pomezí divného folku a volnomyšlenkářské elektronické hudby, jako jsou Animal Collective, Múm nebo Architecture in Helsinki.

Nebudou to ale mít lehké. Hned první nevýhodou je zvuk desky, který vychází víc z kutilských tradic typu pokus-omyl než z profesionálního světa současného popu, což by mohlo ztížit průnik třeba do univerzitních rádií. V hudbě DVA se navíc odráží hodně z českého kontextu - od fascinace surrealistů divadlem a lidovým uměním, přes Hrabalovské pábitele až po svérázný český tramping - a tato celková estetika kapely bude u posluchačů v zámoří patrně také dost těžko čitelná.

Jakkoliv hudební "trendsetteři" z angloamerických médií vyznávají otevřenost, jejich vkus je pořád úzce formovaný tradicí západního popu, a proto do vlivných webových magazínů jako Pitchfork nebo Stereogum pronikají muzikanti ze severu Evropy, kteří už dlouhodobě patří k baštám nezávislého popu.

Interpreti z kontinentální Evropy, o východě ani nemluvě, se už prosazují hůře. Cest ke globálním posluchačům ale dnes existuje mnoho a DVA by mohli uhranout svojí divností, která ale zároveň stojí na pevných nohách silných písniček.

Čtěte také

Nahráváme mezi sekáním dříví, říkají DVA kutilové

Potenciál české hudby v zahraničí nás samozřejmě při poslechu třetí desky DVA nijak trápit nemusí. Je lepší si užívat, že tu konečně máme kapelu, která je doslova světová a přitom si zároveň může dovolit být otevřeně česká.

S Nipomo udělali DVA další krok vpřed, aniž by volali na pomoc kompromisy. Jejich domácí palačinky jednoduše ve světě fastfoodů chutnají pořád výtečně.

autor: Karel Veselý | 25. 2. 2014 11:51

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama