Glosář: Jak najít rozkoš v klubu starých hudebních pravd?

Benjamin Slavík
19. 9. 2014 8:05
Co přinášejí nové rockové desky kapel Spoon, Esben and the Witch a Honeyblood? Originální a srozumitelný experiment, fascinaci temnou post-punkovou krásou i roztomilé slečny ze Skotska.
Spoon, Esben and the Witch a Honeyblood.
Spoon, Esben and the Witch a Honeyblood. | Foto: Aktuálně.cz

Glosář - Každá recenze na většinu pro současné roky typickou mainstreamovou hudební rockovou nahrávku musí začínat konstatováním, že je tento styl nebo přístup už dávno vyprázdněný a v současné hudební popkultuře zastává funkci nástroje k oživování nostalgických pocitů jeho padesátiletých posluchačů. Jako by se stal klubem pro pamětníky nebo muzeem „starých hudebních pravd“.

Tato teze by však v žádném případě neměla být čtena jako direktivní výzva mladším konzumentům k tomu, aby se o současný rock nezajímali nebo ho nepodporovali. Kýžená zpráva naopak zní: „Kašlete na komerčně úspěšné rockové mastodonty, ti vám stejné uspokojení jako vašim rodičům určitě nepřinesou, hledejte raději jinde.“

Na nedávno vydané desce Spoon najdete návod k tomu, jak současná rocková kapela může znít naprosto svébytně a originálně, aniž by se musela stát experimentální a hůře srozumitelnou.

Britští Esben and the Witch zase představí zhuštěný mix fascinací temnou post-punkovou krásou, který přetavují do něčeho, co bude za krátko nemilosrdně novými jmény kopírováno. Pro takový jev má angličtina hezký výraz „instant classic“.

Dvě milé Skotky z kapely Honeyblood zase připomenou etablovanou skutečnost, že produkty vyráběné na zakázku a určené k rychlé konzumaci cílovou skupinou vznikají také v kontextu trhu alternativní scény. To abyste z této „špíny“ nevinili pouze zlé mainstreamové labely, manažery a kapely.

Spoon: They Want My Soul (Loma Vista)

Až budete uvažovat, že si opatříte, osmou řadovou desku kapely Spoon, čekejte mnoho. Klidně si myslete třeba na jedno z nejlepších alb letošního roku. Pokud se vám tento předpoklad potvrdí, nebuďte překvapeni; vysoká laťka nové kolekce Spoon je totiž současně běžným standardem této kapely.

Spoon.
Spoon. | Foto: Spoon

Z šesti nahrávek, které tito Američané vydali od roku 2001, mohlo největší měřítka ukájet rovnou pět. Kolekce jako Kill The Moonlight, nebo Ga Ga Ga Ga Ga, které nahráli v letech 2002 a 2007, pak už dnes patří do moderního indierockového kánonu, který znát patří k dobrému vzdělání.

Album They Want My Soul lze však také interpretovat jako určitou antitezi k jednomu ze zavedených pravidel, která definují současnou hudební scénu a které říká, že pokud kapela na jednom ze svých alb umělecky selže, důsledkem bude pád, který bude jen těžce zastavovat. V případě Spoon to znamená, že předchozí deska Transference je asi tak desetkrát slabší než aktuální They Want My Soul.

Poslechněte si od Spoon píseň Do You.
Poslechněte si od Spoon píseň Do You. | Video:

Na minulé desce jako by Spoon přišli o svou nejlepší charakterovou vlastnost. Přestali být hraví, už netoužili po objevování nového a reinterpretování starého; naopak se až nebezpečně pohodlně zabydleli v křesílkách rockových stereotypů.

They Want My Soul však také opět úspěšně popírá jedno ze zavedených pravidel hudebního světa, které zní: „Testem kvality každé rock'n'rollové kapely je koncert.“ To, co je na albech Spoon nejzajímavější, je přesně tím, co by se v živých verzích muselo nutně vytrácet; tato kapela je totiž představitelem tzv. „studiového rock'n'rollu“. Jejich písně nejsou zajímavé tím, jak jsou složené, ale tím, jak jsou nahrané a hlavně aranžované.

Spoon.
Spoon. | Foto: Spoon

Obsese každou vteřinou zvuku, každým jednotlivým mikro-motivem, dělá z poslechu desek Spoon zážitek, který lze jen těžko něčím alternovat. Třeba právě tento tvůrčí koncept s důrazem na detail může být návodem k tomu, jak současná kapela může na poli konvenčních melodických indierockových písniček působit zcela neonošeně.

Pokud byste chtěli vědět, čím je jejich novinka specifická, tak si poznamenejte, že na ní uslyšíte více klávesových motivů než na deskách předchozích.
Síla Spoon je pak také ve vyvolání pocitu, že vše, co dělají, dělají jen tak mimochodem a úplně bezděčně. Za jejich nahrávkami necítíte pot, slzy a dřinu, pouze lehký dotek génia. Je to podobné, jako když si na YouTube pustíte nejhezčí góly Lionela Messiho, kterému jde také všechno tak nějak samo.

Poslechněte si kapelu Spoon živě.
Poslechněte si kapelu Spoon živě. | Video:

Spoon jsou současně také dobrým příkladem kapely, která začínala v nezávislém kontextu, ale během několika let, bez toho, aby tomu cokoliv podřídila, dokázala svou hudební vizí kontaminovat hudební mainstream. Přestože zvuk Spoon by stále mohl být tou nejlepší reklamou na indierockovou estetiku, jejich poslední tři alba se dostala v americké hitparádě do první desítky nejprodávanějších nosičů. Fakt, že dvě z nich patří zároveň k tomu nejlepšímu, co za poslední roky v indierockovém stylu vzniklo, pak pouze potvrdí závěr, že tato kapela by si asi zasloužila víc prostoru, než kolik jí věnoval tento text.

Esben and the Witch: A New Nature (Nostromo Records)

Po jejich prvních dvou albech - vydaných v letech 2011 a 2013 - jsme o možnostech a potenciálu této britské kapely měli poměrně jasno. Budeme-li se shánět po zručně malovaných potemnělých krajinách, půjdeme za nimi, říkali jsme si.

Esben and the Witch.
Esben and the Witch. | Foto: Esben and the Witch

Esben and the Witch působili jako kapela, která by ráda oživila estetiku syrového baskytarového dusna, ale větší ambice nikdy nekomunikovala; ani umělecké, ani estetické, naštěstí pak ani komerční. Jako by svou hudbu hráli hlavně pro sebe a své posluchačky zahalené v gotických závojích, které svou designovanou depresí své okolí účinně sváděli, či minimálně fascinovali. Což je jistého druhu magická práce.

Nové album A New Nature však naší arogantní sebejistotu může zhoubně nakazit, neboť poměrně rázně vystupuje ze šuplíku „sezónní blogové atrakce“ a aspiruje na mnohem serióznějšího nositele „zásadního rockového umění dnešních dní“.

Podívejte se na video k písni Dig Your Fingers In od Esben and the Witch.
Podívejte se na video k písni Dig Your Fingers In od Esben and the Witch. | Video:

Vše, co z A New Nature uslyšíte, by bylo možné rozepsat do mnoha odstavců tohoto článku, ale stejně tak můžeme inspirační bohatost nahrávky efektivně vyjádřit rovnicí. Takže: Třetí deska Esben and the Witch = PJ Harvey + Sonic Youth + Cocteau Twins + Siouxsie and the Banshees + Television + Lydia Lunch + Swans + Birthday Party.

Když skupina kolem zpěvačky Rachel Davies hledala společného jmenovatele všech těchto dnes již zkultovnělých umělců, došla ke konceptu, podle kterého se s obhroublým noisovým oparem nebude pracovat jako s punkovým nástrojem k likvidaci ušních bubínků, ale jako s něčím mnohem umělečtějším, hlubším. Způsob, jakým tuto vizi Esben and the Witch dokážou v současnosti rozvíjet, je nestaví do pozice kapely, která se inspirovala těmi správnými vzory, nýbrž přímo do jejich řady.

Esben and the Witch.
Esben and the Witch. | Foto: Esben and the Witch

Nebude-li vám tento superlativ konvenovat, redukujte si ho na závěr, že recenzovaná kapela není žádným přizdisráčským plagiátem jako většina jejích současníků, za které se modlí nejen britský, po senzacích lačný hudební tisk.
Zvláštní - v hudební popkultuře již osvědčenou - sílu skladbám Esben and the Witch dodává kontrast, kdy do poměrně syrové hudby zpívá jemný ženský hlas. Jako by víla v temné jeskyni jednou volala o pomoc a podruhé řvala nenasytně po krvi.

Třetí album Esben and the Witch se od předchozích dvou odlišuje - kromě aktuální větší skladatelské a písničkářské formy - mnohem odvážnějším přístupem k písním samotným. K tomu, aby vám novinka v uších hučela téměř hodinu, jí stačilo pouhých osm skladeb, což značí větší množství velkorysejších stopáží jednotlivých sekvencí.

Poslechněte si od Esben and the Witch píseň Blood Teachings.
Poslechněte si od Esben and the Witch píseň Blood Teachings. | Video:

Nové písně mají na vše dost času a nikam nespěchají; často se rozvíjejí v pomalém a poklidném tempu a budují sugestivní atmosféru, které jen tak neutečeš. Delší čas písně využívají k důslednému rozvinutí svých nápadů. Posluchač s analytičtějším přístupem k poslechu může zkoumat sílu jednotlivých motivů; ten senzitivnější a emocionálnější se naopak může propadnout do lázně zvukového transu. Autor tohoto textu přísahá na svou vlastní smrt, že obojí přináší absolutní uspokojení.

Jo, album A New Nature vlastně produkoval Steve Albini, který poté, co se zapletl s českou kapelou A Banquet, už není tak cool, jako když dělal zvuk třeba Pixies.

Honeyblood: Honeyblood (FatCat Records)

Debut britské kytarovky Honeyblood je v rámci posledních několika let typickou komoditou na trhu nezávislé hudby, která nemá jiný účel než nakrmit hladovou cílovou skupinu. Což však neznamená, že by se neposlouchala hezky.

Honeyblood.
Honeyblood. | Foto: Honeyblood

Je to hlučné, je to kytarové, je to neskutečně chytlavé, je to zpívané roztomilými slečnami, které jsou opakem vzoru, jejž udávají umělé modelky zpívající v ženském mainstreamu. Existenciálně se s tím identifikují slečny, co svůj život sdílí na Instagramu a jiných sociálních sítích; klukům, se kterými spí, to zase připadá mile rozkošné, tak jako Anna Karina ve filmech Jeana-Luca Godarda z šedesátých let.

V minulých letech jsme si na základě podobných charakteristik oblíbili alba skupin Vivian Girls, Dum Dum Girls, Best Coast a přibližně sto padesáti dvou dalších.

Poslechněte si od Honeyblood píseň Killer Bangs.
Poslechněte si od Honeyblood píseň Killer Bangs. | Video:

Příchod dvou Skotek, které tvoří kapelu Honeyblood, naplňuje normu, podle které musí každý rok dostat scéna minimálně jednu takovou podobnou kapelu. Není důležité, jestli každá nová kapela svými písněmi posouvá žánr „girl groups“ někam dál, což znamená, že není problém, když každá žánrová kapela zní vlastně hodně podobně nějaké jiné. Podstatné je, zda dokáže přesně naplnit výše popsané nároky na „blogovou cool atrakci na několik měsíců“. Popkulturní sex appeal Honeyblood je dostatečně vysoký k tomu, aby se mohly směle postavit do řady zmiňovaných skupin.

Debut Honeyblood vydal v rámci nezávislé kytarové hudby stále poměrně prestižní label FatCat Records, což už samo něco znamená. Přestože není invenčnější než ostatní jemu podobná žánrová alba, tak je chytlavější. Chemie této kapely totiž ještě není ohraná. Tohoto předpokladu hudební debuty ostatně využívají často.

Na sociální síti Last.fm na profilu této kapely najdete popisek: „Dvě holky ze Skotska, které dělají písničky o tom, co nenávidí, a o tom, co jim přijde oukej.“

Honeyblood.
Honeyblood. | Foto: Honeyblood

Pokud jejich první desku budete konfrontovat právě s touto citací, budete ji moci prohlásit za zdařilou, říci, že je vlastně oukej. Pokud budete hledat desku, která v kontextu „tady a teď“ dokáže definovat bezstarostnou mladistvou energii vlastní rock'n'rollovým debutům, Honeyblood taky svůj účel splní. Pokud však chcete do playlistu zařadit skupinu, kterou bude zajímavé sledovat také v její budoucnosti, tak zapomeňte, že jste kdy o jejich existenci jen slyšeli.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 6 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy