Co je podstata bytí? Menší otázky si dvaačtyřicetiletá, v Německu žijící nigerijská umělkyně nepokládá. Na nové desce probádala samu sebe, aby se alespoň trochu přiblížila odpovědi. "Je potřeba se prozkoumávat pořád dokola, aby člověk došel k tomu, jakou má vlastně cenu, a aby získal sebejistotu. Aby jednoduše přišel na to, co se to vůbec kolem něj ve světě děje," říká Nneka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Uskutečnil se na lince Praha-Paříž, kde zrovna pobývala. "Slyšíte mě dobře? Jsem na procházce," vysvětlila a názorně skrze video ukázala, kde zrovna je. Svítilo tam slunce, hudebnice působila odpočatě.
Odpovědi na všechny své otázky nenašla. Ani s tím nepočítala. "Něco takového ani nejde, protože zpochybňuji situace, ve kterých se nacházím, zpochybňuji sama sebe. Na albu vycházím z pocitu izolace, který jsem měla za pandemie. Nakonec bylo ale tohle období ticha důležité - všichni jsme se vyňali ze všeho toho pohybu a ruchu, ze světa, o kterém si myslíme, že jsme jej stvořili. Dostali jsme příležitost se ponořit sami do sebe a zbavit se všech iluzí, najít klid," uvažuje.
Hudebně její tvorba míchá vícero žánrů - i tím ukazuje svou nechuť vůči škatulkám. Nneka spojuje afrobeats s reggae a elektronikou, hip hop se soulem. Protkává je svým nezaměnitelným hlasem, kterým komentuje velká společenská témata nebo se vyznává z hluboké lásky a ran.
"Dala jsem si prostor / Abych se zotavila ze všech těch lží / A pořád jsem ochotná se rozhodnout pro společný život / Stále tě miluji," zpívá ve Space, sedmé písni na nejnovější desce. V Yansh, devátém tracku Love Supreme, zase v sebevědomém rapu zabíhá do politiky.
Politika a dění ve společnosti jsou součástí jejích textů odjakživa. Jeden příklad za všechny: v Heartbeat, songu z roku 2008, se vyzpívává z frustrace, kterou v ní vyvolává stav afrického kontinentu. "Heartbeat je velmi osobní, velmi politická píseň. Je o vykořisťování, kterému Afrika čelila od dob misionářů a kolonizátorů. A o tom, že jsme nebyli schopní se zbavit té koloniální mentality, udržujeme ji a tím si v podstatě ubližujeme," vysvětlila Nneka. Za píseň v roce 2009 získala britskou Mobo Award za nejlepší africký počin a naživo ji uvedla také před osmi lety v pražském Lucerna Music Baru, když poprvé přijela do Česka.
Politické otřesy nejen v afrických zemích Nnece nedávají spát dodnes. "Podívejte na ruskou invazi na Ukrajině, na volby v Nigérii, na to, že se lidé v Senegalu i dalších státech probouzí a zjišťují, že nechtějí tu současnou falešnou, domnělou nezávislost," upozorňuje hudebnice. Výsledky únorových voleb v Nigérii napadli protikandidáti i opoziční strany, v Senegalu stoupá napětí před volbami plánovanými na příští rok.
Nneka Lucia Egbuna už má hodně za sebou. Narodila se německé matce a nigerijskému otci ve Warri, třistašedesátitisícovém nigerijském městě, a těsně před přelomem tisíciletí se přestěhovala do německého Hamburku. O soukromí příliš nemluví, z náznaků je nicméně jasné, že ji ovlivnila zkušenost s rasismem, nerovností i korupcí, která zmítala její rodnou zemí.
Vystudovala antropologii, etnologii a africká studia, živila se jako tanečnice, hrála v několika filmech. Dnes se angažuje v organizacích na podporu mladých talentů či práv žen. A především už vydala nespočet singlů, tři EP a šest studiových alb.
Ačkoliv možná ještě nenašla všechny "životní" odpovědi, jedna se přece nabízí. Nneka došla do bodu, kdy chce být už jen jedno: autentická. A dosáhnout toho, že ve světě, který lidi často nutí potlačovat svou podstatu, bude moci vyjádřit přesně to, co sama chce.
"Práce na Love Supreme byla vlastně jednoduchá. Moc jsem o tom nepřemýšlela, nebrala jsem ohled na to, jak se k tomu budou stavět ostatní. Řekla jsem si: takhle to prostě je, takhle se cítím. A s tím jdu ven," přibližuje přípravu nejnovější desky.
Její postoje nejsou bezezbytku přijímány s nadšením. Nesčetněkrát se hudebnici stalo, že jí lidé v komerční sféře radili, aby nechodila s kůží na trh. "Říkali: Ale takhle by ses vyjadřovat neměla, na to nemáš dost peněz. To prý mohou dělat Beyoncé nebo třeba Erykah Badu, které na to mají a lidé je budou milovat, ať už přijdou s čímkoliv. Ale podle mě není všechno o penězích," říká.
I proto se rozhodla jít cestou co největší svobody. Založila label Bushqueen Music, na němž zveřejnila alba My Fairy Tales z roku 2015 i loňské, v pořadí šesté Love Supreme.
Neobešlo se to bez překážek. Provoz vlastního vydavatelství zpětně označuje za lekci pokory.
"Být zcela svobodná a začít vlastně od nuly mě leccos naučilo - mám se svým týmem a manažerem, kterých si velice vážím, na starosti sociální sítě, administrativu i koncerty," vyjmenovává. "Zároveň mi tato zkušenost ukazuje, že to dokážu a že mě lidé mají rádi proto, jaká jsem. A nemusím se tedy ohýbat, abych prodávala desky. Nemusím dělat jen popové hity a posluchači mě přijímají navzdory tomu, že nad sebou nemám nějaký velký label," podotýká.
V posledních letech se autenticitou - stejně jako sebeláskou a dalšími koncepty, které prodávají - ohání kdekdo. U Nneky je ale osvěžující a jasné, že nejde o náhlou snahu vyhovět trendu.
Jedná se o výsledek dlouhodobého zkoumání svého já, které neomylně vyústilo do nynější fáze tvorby. V té už se umělkyně neohlíží na nikoho jiného než sama na sebe.
Koncert
Nneka
(Pořádá agentura Fource Entertainment)
Palác Akropolis, Praha, 12. března.
