Rockové trio, jehož hudba je silně politická, v Česku účinkovalo už několikrát, naposledy před pěti lety zaplnilo velký sál pražské Lucerny.
"O Manic Street Preachers jsme se snažili v minulosti již několikrát. Holy Bible mám dodnes mezi 'základními deskami', které formovaly můj vztah k rockové hudbě," říká ředitel Rock for People Michal Thomes v narážce na slavné třetí album kapely z roku 1994.
Skupinu, která zprvu zaujala takzvanou glampunkovou imagí a písněmi o britské kultuře, odcizení i generační nudě, tvoří kytarista a zpěvák James Dean Bradfield, baskytarista a textař Nicholas Allen Jones a bubeník Sean Anthony Moore.
Zpočátku měla sestava čtyři členy, kytarista a textař Richey Edwards však záhadně zmizel roku 1995 a teprve roku 2008 byl prohlášen za mrtvého. Rok nato sestava vydala desku Journal for Plague Lovers, složenou z Edwardsových posledních textů. Žádné stopy po pohřešovaném dodnes neexistují.
Debutové album Manic Street Preachers jménem Generation Terrorists s chytlavou písní Little Baby Nothing, hitem o sexuálním zneužívání nezletilých, vyšlo roku 1992. Mezníkem se ale stalo čtvrté album Everything Must Go z roku 1996, které formaci známé výrazně levicovými názory vyneslo první dvě prestižní ceny Brit Awards.
"Nekompromisně rockovou kapelou byli Manics naposledy v polovině 90. let. Posléze však pochopili, že pokud chtějí svůj poměrně radikální pohled na svět sdělit co nejširší posluchačské skupině, není zrovna nejlepším způsobem balit své názory do ostrých kytarových tónů," napsal o následujícím vývoji kapely novinář Honza Dědek.
"Postupem času se mladistvý vztek proměnil v cynismus, punkový nápřah se rozpustil ve smyčcových aranžích, agresivní pěvecký projev zkrotl do melodických linek," popsal Dědek, podle nějž úměrně s tím, jak Manic Street Preachers zjemňovali svůj hudební projev, jejich nahrávky stoupaly v britské hitparádě čím dál výš.
Loni velšské trio do sbírky přidalo další album Resistance Is Futile. "Je to sympatická, zábavná a chytrá oživlá vzpomínka. A také smíření se s poznáním, že v muzice se občas vyplatí dělat to, co člověk vždy uměl nejlépe," napsal o desce pro Aktuálně.cz kritik Honza Vedral.
"Samozřejmě že se měníme. I já si ve čtyřiceti přestal namlouvat, že jsem stejný. Člověk si pořídí rodinu a děti, v osobním životě začne být zodpovědnější, a rocková kapela se v důsledku toho lehce institucionalizuje. Například přestane brát drogy a pít a místo toho se ve volném čase raději dívá na sport," popsal zpěvák James Dean Bradfield před sedmi lety v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
V Česku jsou Manic Street Preachers spojeni také s otázkami ohledně jejich vystoupení na Kubě, kde roku 2001 koncertovali v havanském Divadle Karla Marxe za přítomnosti diktátora Fidela Castra. Později je ohledně toho na festivalu v Trutnově konfrontoval dnes již nežijící básník Ivan Martin Jirous, který strávil přes osm let v komunistických vězeních.
Po krátkém rozhovoru s muzikanty si Jirous vyslechl jejich argument, že hráli především pro desítky tisíc Kubánců, a nakonec prý kapele odpustil.
Zpěvák Bradfield na to později vzpomínal poněkud nelibě. "Uprostřed interview, které náš basista Nicky Wire dával v zákulisí, zničehonic přišel chlapík a začal se nevybíravě ptát, proč podporujeme komunismus, když jemu zničil velkou část života. Nerozvinulo se to ani v dialog, protože ten chlap prohlásil, že jsme britští ignoranti. A na to jsme my, hrdí Velšané, už dál nereagovali," řekl Bradfield.
Na začátku července dorazí na 25. ročník Rock for People do Hradce Králové dále britští metalcoroví Bring Me the Horizon, švédské metalové legendy In Flames nebo taneční kapela Rudimental. Posluchače žánru indie a ostrovní muziky mohou potěšit sestavy Kodaline, The Subways, Franz Ferdinand či God Is an Astronaut a příznivce říznější muziky zase posthardcorové Our Last Night, You Me at Six, The Amity Affliction nebo Flogging Molly.
Z domácích kapel program posílili Cocotte Minute, Mig 21 a Vypsaná fiXa, která se postaví na jedno pódium společně s orchestrem PKF - Prague Philharmonia.
