Matisyahu, česky Matýsek, je letošní velkou novou tváří americké hudební scény. Jedním z těch, kteří přicházejí s neobvyklým východiskem v momentu, kdy hudební dění tápe, kudy se dál vyvíjet.

Foto: SonyBMG

Po dvou semiundergroundových deskách vydal své první "velké" album Youth v produkci zvukového mága Billa Laswella, známého ze spolupráce s Herbiem Hancockem nebo reggae rytmikou Sly & Robbie. Ještě předtím se s ním ale mohl svět seznámit jako s rapujícím hostem alba Testify, které v únoru vydala metalově-hiphopově-reggae kapela P.O.D.

V čem je album Youth tak nové? Sedmadvacetiletý Matthew Miller je chasidský Žid z Pennsylvanie, který zpívá své extatické modlitby a zbožné meditace s rockovým doprovodným triem v stylu jamajského reggae s příměsí amerického hip hopu.

Muž v kaftanu s nepěstěným biblickým vousem, jarmulkou, pejzy a kloboukem se širokou krempou nezní tak nepřirozeně, jak by se zdálo. Dokonce prý i stage diving, který předvádí na svých koncertech, dobře harmonuje s podivně namíchanou muzikou, kterou hraje.

Autor fotografie: SonyBMG

Infobox

• Podívejte se na VIDEO

Reggae bylo původně duchovní hudbou jamajské náboženské obce rastafariánů, jejichž víra je směsí křesťanství a primitivních afrických náboženských kultů.

Je hodně odlišná od chasidské víry, ale má s ní společnou hlubokou zbožnost, zájem o studium a hlavně výklad zbožných knih, tendenci k abstrakci víry a velký smysl pro vnější symboly, například v úpravě vlasů nebo vousů.

Obě církve oslavují stejně přísného i stejně laskavého Boha a Matisyahovy písně jsou stejně radostné jako písně synagogální, gospely nebo reggae z předměstských kingstonských církveních shromáždění "grounations".

Řada specifických termínů, používaných rastafariány, má svou obdobu v chasidismu: proto Matisayhovi nečiní potíže přecházet se svým slovníkem mezi oběma vírami, což ovšem zní pro lingvistu značně neobvykle.

Foto: SonyBMG

Zatímco jeho předchozí, vlastním nákladem vydané desky zdůrazňovaly dunící reggae rytmus baskytary, producent Laswell posunul jeho písně k rocku a v obou hlavních hitech King Without Crown a Youth předepsal Matisyahově doprovodné kapele dokonce hardrocková kytarová sóla.

Osvědčilo se; píseň King Without Crown teď trčí v donedávna satanským koketováním prodchnutých rozhlasových hitparádách moderního a mainstreamového metalu jako zjevení. Nejen svým houpavým rytmem, ale i radostnou náladou, jíž je tato modlitba prodchnuta.

Foto: SonyBMG

Pro Evropana je jamajsko-hiphopová židovská deska trochu silné (a možná i nudné) kafe, zvláště když Matisyahově slangu je jen těžko rozumět.

Palba slov je nezachytitelná; to hlavní je proto pozitivní, nadšená atmosféra, kterou lze vnímat i bez znalosti slova, tak jako u černého gospelu.

Navíc nejde o obvyklý komerční trik. Někdejší divoký teenager s dredy nechal ve své cestě za vírou a poznáním střední školy, putoval několik let po světě a studoval v řadě nejortodoxnějších židovských škol. Dnes žije židovské komunitě v Brooklynu.

Možná máme v neobvyklém zjevu amerických žebříčků osobnost, která po letech naváže na Boba Marleyho v podobě, o níž se po jeho smrti bezvýsledně pokoušela řada především afrických umělců - v univerzálnějším prolnutí národních kultur. K šoku všech to přišlo ze strany, odkud to nikdo nečekal.  

Matisyahu: Youth. CD, 47 minut. Vydala firma Sony BMG, 2006.

• Oficiální stránky Matisyahu