Čardášovou princeznu, jednu z nejslavnějších a nejúspěšnějších operet maďarského skladatele Emmericha Kálmána, na program po 18 letech zařadilo liberecké divadlo. "Říká se, že na světě neuplyne jediná minuta, aniž by na pódiu, v televizi, v rádiu nebo na pódiu nezazněla Kálmánova melodie. Téměř se stoprocentní jistotou to budou melodie z Čardášové princezny," tvrdí dramaturgyně Lenka Dandová.
Psychologické drama tří žen, vzpomínky na oscarový film a román ověnčený Pulitzerovou cenou i návrat hvězdné sopranistky Renée Flemingové spojila sobotní inscenace Metropolitní opery v New Yorku. Ta do českých kin živě přenášela novou operu Hodiny skladatele Kevina Putse a libretisty Grega Pierce.
Rychle a pomalu, nahlas i potichu, dokonce s přídavkem hned na začátku koncertu. Symfonický orchestr Českého rozhlasu v pondělí uvedl světovou premiéru kompozice Presto e lento českého skladatele Martina Smolky, širší veřejnosti známého jako jednoho ze zakladatelů souboru Agon a autora opery Nagano s libretem Jaroslava Duška.
Když začne zpívat Cecilia Bartoli, vypadá to, jako by do hlediště vysypala štědrou dávku čokoládových bonbonů. A jako by všem, kdo je pak nadšeně sbírají, tmavým mezzosopránem říkala: „Jen pojďte blíž, miláčci. Já vám ukážu, jak je to s operou doopravdy.“
Kdo na příštím ročníku festivalu Pražské jaro potká rezidenčního umělce Antoina Tamestita, může se zeptat: jaký je rozdíl mezi přejetým violistou a přejetým ježkem? Nebo: víte, kdy hraje violista falešně?
Objevná dramaturgie včetně dvou světových premiér a významní zahraniční hosté, to vystihuje letošní sezonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Jedním z jejích vrcholů se toto pondělí stala druhá část koncertu, na němž americký dirigent John Axelrod, soukromý žák Leonarda Bernsteina, uvedl díla Richarda Strausse a Ericha Wolfganga Korngolda.
Ruský klavírista Jevgenij Kissin, který od roku 2017 žije v Praze, napsal skladbu kritizující ruskou agresi na Ukrajině. Uvede ji 5. prosince v Sukově síni pražského Rudolfina s koncertními mistry České filharmonie, houslistou Janem Fišerem a violoncellistou Václavem Petrem.
Italský operní dům La Scala zahájí novou sezonu operou Boris Godunov od ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského, který žil v 19. století. Učiní tak navzdory kritice ze strany ukrajinského konzula, podle nějž by vzhledem k válce bylo taktnější vybrat jiné dílo než zrovna operu o ruském carovi.
Maršálka miluje Oktaviána, který se zamiluje do Sofie, jenže tu si chce vzít baron. Nejslavnější komediální operu německého romantického skladatele Richarda Strausse z roku 1910 tento čtvrtek 24. listopadu uslyší Pražané.
Subtilní klávesový nástroj populární v 17. a 18. století „vyhynul“ poté, co se začaly stavět velké koncertní síně. Delikátní zvonivý zvuk už je nemohl naplnit. Dnes je cembalo sice nenahraditelnou součástí barokních orchestrů, jako koncertní nástroj jej však v pomyslném žebříčku popularity předstihují jiné. Alespoň než přijde muzikant s vizáží divocha a ukáže, že cembalo může být „sexy“.
Když Rusko napadlo její rodnou Ukrajinu, byla v italské Bologni. Oksana Lynivová se krátce předtím stala první šéfdirigentkou zdejší opery Teatro Comunale di Bologna. A právě sem jí to ráno, kdy začala invaze, volala panikařící matka. „Je to strašné, bombardují všechno, i Brody,“ zmínila dvacetitisícové haličské město na západě Ukrajiny, odkud Lynivová pochází.
Pět kompozic skladatele Benjamina Jusupova v české nebo světové premiéře uvede příští týden Filharmonie Brno. Autor, jenž se narodil v tádžické metropoli Dušanbe a působí v Izraeli, byl před osmi lety rezidenčním umělcem sezony brněnských filharmoniků.
Sametová revoluce přišla do života Magdaleny Kožené v pravý čas. Tehdy šestnáctileté studentce zpěvu na brněnské konzervatoři se otevřel svět a zanedlouho měla možnost studovat v zahraničí, kde nakonec zůstala. Teď se jako světoznámá pěvkyně vrací. Tuto středu a znovu ve čtvrtek 17. listopadu vystoupí v pražském Rudolfinu s manželem, slavným dirigentem Simonem Rattlem, a Českou filharmonií.
Pověst jednoho z nejlepších dirigentů oper Leoše Janáčka má Tomáš Hanus, který se před šesti lety stal uměleckým ředitelem ve velšském Cardiffu. Dvaapadesátiletý umělec tak dnes pendluje mezi Walesem, kde vede renomovanou operu, a rodným Brnem. Tam má rodinu. Mezitím hostuje v dalších metropolích. Jako když minulý měsíc uvedl Janáčkovu Její pastorkyňu ve Vídeňské státní opeře.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zahájí 12. května příštího roku Má vlast od Bedřicha Smetany v podání orchestru Velšské národní opery z Cardiffu pod taktovkou jeho šéfdirigenta Tomáše Hanuse. Rezidenčním umělcem 78. ročníku se stane violista Antoine Tamestit, diváci ho uslyší na čtyřech koncertech.
Nejširší publikum včetně dětí od osmi let chce soubor Jihočeského divadla oslovit s novou inscenací opery Kouzelná flétna od Wolfganga Amadea Mozarta. V jeho podání připomíná pohádku, na scéně se objeví pět obřích plyšových zvířat.
