Kožená s Rattlem oslaví demokracii. Koncert České filharmonie přenáší televize

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
16. 11. 2022 11:45
Sametová revoluce přišla do života Magdaleny Kožené v pravý čas. Tehdy šestnáctileté studentce zpěvu na brněnské konzervatoři se otevřel svět a zanedlouho měla možnost studovat v zahraničí, kde nakonec zůstala. Teď se jako světoznámá pěvkyně vrací. Tuto středu a znovu ve čtvrtek 17. listopadu vystoupí v pražském Rudolfinu s manželem, slavným dirigentem Simonem Rattlem, a Českou filharmonií.
Magdalena Kožená se sirem Simonem Rattlem a Českou filharmonií naposledy vystoupili předloni v červnu na online benefici, která měla rekordní sledovanost.
Magdalena Kožená se sirem Simonem Rattlem a Českou filharmonií naposledy vystoupili předloni v červnu na online benefici, která měla rekordní sledovanost. | Foto: Petra Hajská

Koncerty se konají u příležitosti oslav Dne boje za svobodu a demokracii, jak se jmenuje státní svátek připomínající 17. listopad 1939 a 1989. "Před 33 lety jsem osobně zažila okamžiky, které zásadně proměnily naši společnost. I tento koncert je jejich příjemným důsledkem. Pro mě tedy toto angažmá představuje velký závazek a upřímnou radost," říká Kožená.

Podle ní svoboda a demokracie znamenají pro společnost hodnoty, jež nejsou samozřejmé. Cítí potřebu zdůrazňovat jejich význam a nezapomenout na brutálně potlačený studentský protest ze 17. listopadu 1989, který v někdejším Československu odstartoval pád komunismu. "Mně bylo šestnáct let, studovala jsem na konzervatoři v Brně - už jen ten věk a múzické zaměření jsou hodně silná kombinace, k tomu přičtěte intenzivní pocit, že skutečně svým názorem, svým protestem něco měníme," vybavuje si pěvkyně.

Její manžel, dnes sedmašedesátiletý anglický sir Simon Rattle, byl tehdy šéfem City of Birmingham Symphony Orchestra. "Změny ve východní Evropě se ho tedy dotýkaly jako každé demokraticky smýšlející osoby s bonusem hluboké lásky k české hudbě," doplňuje Kožená.

Ta na středečním i čtvrtečním Koncertu pro svobodu a demokracii v Rudolfinu za doprovodu České filharmonie zazpívá Pět řeckých lidových písní od Maurice Ravela a Pět maďarských lidových písní Bély Bartóka. Ve druhé části večera orchestr pod Rattleovou taktovkou přednese poslední Devátou symfonii Gustava Mahlera, hymnus z let 1908 až 1909 oslavující život a lidství.

"Když Simon Rattle poprvé dirigoval Českou filharmonii, bylo mu hned jasné, v jaké hudbě by ji chtěl slyšet. Podle něj si totiž uchovala vlastní typický zvuk, který je pro Mahlera jako stvořený. Mahlerova Devátá symfonie tedy byla jasnou volbou," vysvětluje výběr repertoáru David Mareček, ředitel orchestru. Rattle má k Mahlerovi blízko. Vícekrát zmiňoval, jak ho autorova Druhá symfonie v 11 letech přivedla k dirigování, později natočil jeho kompletní symfonické dílo a mluvil o dlouhé mahlerovské interpretační tradici v Česku.

"Stejně tak i Magdalena Kožená si vybrala písně, které bude na Koncertech pro svobodu a demokracii zpívat. Bartókovy Maďarské písně přitom uvede vůbec poprvé," zdůrazňuje Mareček.

Podle něj filharmonici roky přemýšleli o mimořádném koncertu, kterým by ozdobili sezonu a připomněli důležité datum. Tradici předloni zahájili pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova s cyklem symfonických básní Má vlast, vloni pak světově momentálně nejúspěšnější Čech s taktovkou Jakub Hrůša vybral raná díla Sergeje Rachmaninova, Leoše Janáčka nebo Witolda Lutosławského. Oba večery zaznamenala Česká televize, což se opakuje letos. Čtvrteční koncert z Rudolfina bude přenášet na stanici ČT art.

Magdalena Kožená zpívá Vdechoval jsem lipovou vůni z Rückertových písní Gustava Mahlera. Diriguje sir Simon Rattle, hrají Berlínští filharmonikové. | Video: Berliner Philharmoniker

Sir Simon Rattle a Magdalena Kožená patří k nejlepším žijícím světovým umělcům, každé jejich vystoupení v Česku je událostí. A spolupráce s nimi zase znamená prestiž pro každý orchestr, protože si pečlivě vybírají, s kým budou vystupovat, vysvětluje šéf České filharmonie.

Ta se s dvojicí dohodla, že Kožená s Rattlem se stanou rezidenčními umělci aktuální sezony. "S Českou filharmonií nastudují dokonce tři programy, což rozhodně není běžné, a velmi si toho vážíme," říká David Mareček. Rezidenční umělec v sezoně účinkuje vícekrát, může se tak představit v různých formátech s širším repertoárem a prohloubit vzájemné porozumění s tělesem.

Na jeho stále stoupající renomé je Kožená hrdá. Má to tak se vším "českým", co v zahraničí slaví úspěch, vysvětluje. "Česká filharmonie je pochopitelně vnímána především jako ambasador české symfonické hudby, takže mám radost vždy, když oslní interpretací autorů jiných národností, jako třeba během podzimního evropského turné se Šostakovičem, Haydnem a Schumannem," zmiňuje mezzosopranistka, jež vystupuje s nejlepšími ansámbly včetně souborů dobových nástrojů v barokním repertoáru či v předních operních domech.

Další program čeká Koženou s Rattlem hned příští týden. Od 23. do 25. listopadu to opět v Rudolfinu budou méně uváděné české písně Antonína Dvořáka a Hanse Krásy, dále světová premiéra orchestrální verze Ukolébavky od Gideona Kleina a také rapsodie Taras Bulba od Leoše Janáčka.

Příští rok se dvojice vrátí na mimořádný koncert, 25. února představí ne tak často zařazované písně Bohuslava Martinů a Druhou symfonii od Roberta Schumanna. "Společně také připravujeme pro label Pentatone nahrávku z písní, které na všech třech koncertech zazní. O další spolupráci samozřejmě jednáme, ale ještě nemůžeme nic prozrazovat," dodává ředitel filharmonie Mareček.

Pár se na všechny tři programy těší. "Často bývá zmiňováno, jak velmi rádi oba dva s Českou filharmonií provádíme Mahlerovu hudbu, kterou tento orchestr hraje opravdu výjimečně. Tak Mahlera si letos užije Simon, já si vychutnám milovaného Dvořáka, Bartóka, ale třeba i Martinů písně, které se tak často neuvádějí, stejně jako písně Krásovy nebo Kleinovy," doplňuje Magdalena Kožená.

Magdalena Kožená (uprostřed) v Česku už několik let pořádá také celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open.
Magdalena Kožená (uprostřed) v Česku už několik let pořádá také celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open. | Foto: Petra Hajská

O spolupráci s liverpoolským rodákem sirem Simonem Rattlem, který dlouhodobě propaguje českou hudbu a od začátku tisíciletí vedl Berlínské filharmoniky, usilovala Česká filharmonie od roku 2012. Tehdy se do jejího čela postavil Jiří Bělohlávek a začal ji vracet na světová pódia. "Trvalo ale řadu sezon, než se v Rattleově nabitém kalendáři uvolnilo místo, aby mohl přijet," připouští David Mareček.

Časově náročné angažmá v Berlíně uzavřel Angličan roku 2018 a přešel k London Symphony Orchestra, kde však zůstane už jen rok. Od sezony 2023/2024 se na pět let stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu sídlícího v Mnichově.

Na své poměry nezvykle krátké angažmá v anglické metropoli Rattle vysvětlil tím, aby mohl být nablízku Kožené a jejich třem dětem, se kterými žijí v Berlíně. Faktorem byl ale také brexit. "Fakt, že muzikanti a obecně umělci náhle musí žádat o víza pro cestu do Evropy, rozhodně není tím slibovaným přínosem brexitu," zdůraznil tehdy Rattle.

O tom, zda by si jej jako šéfdirigenta jednou nepřála Česká filharmonie, podle ředitele Davida Marečka teď není aktuální spekulovat. Stávající šéfdirigent Semjon Byčkov nedávno prodloužil smlouvu do roku 2028, a tak teď orchestr o jeho následovníkovi nepřemýšlí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy