Zralá žena se zamilovala do teenagera. Pražská opera uvádí Růžového kavalíra

ČTK ČTK
21. 11. 2022 19:00
Maršálka miluje Oktaviána, který se zamiluje do Sofie, jenže tu si chce vzít baron. Nejslavnější komediální operu německého romantického skladatele Richarda Strausse z roku 1910 tento čtvrtek 24. listopadu uslyší Pražané.

Růžového kavalíra režíruje Andreas Homoki, současný intendant Curyšské opery. Pojal ho jako remake vlastní inscenace, kterou roku 2006 uvedl v berlínské Komické opeře. Premiéra se v pražské Státní opeře koná tento čtvrtek u příležitosti 100. výročí od chvíle, kdy zde Strauss své dílo osobně dirigoval.

Hudebního nastudování se ujal Gabriel Feltz z Dortmundské opery. Reprízy následují 27. listopadu a znovu 4., 10., 16., 21. a 29. prosince.

Růžový kavalír se odehrává mezi vídeňskou šlechtou za dob Marie Terezie a využívá nejrůznějších prostředků komediálního divadla, od převleků po groteskní postavy. Zápletka se točí okolo zralé kněžny a manželky polního maršála, jež se zamilovala do sedmnáctiletého Oktaviána. Ten se však zakouká do mladé Sofie, kterou si hodlá vzít neomalený baron Ochs. Když Oktavián dívce přiváží ceremoniální stříbrnou růži, stává se oním titulním růžovým kavalírem.

Oktavián patří k typu takzvaných kalhotkových rolí, tedy těch, kdy mezzosopranistka vystupuje coby mladý muž a dostává se do choulostivých situací, ať už s ženami či muži. Podobně jako Cherubín v Mozartově Figarově svatbě má mimo jiné provokovat fantazii diváků.

Maršálku v Praze zazpívá Petra Alvarez Šimková, která se letos dostala do nejužších nominací na ceny Thálie, Oktaviána ztvární Islanďanka Arnheiður Eiríksdóttir, Sofii pak Vera Talerko, která se již ve Státní opeře představila jako Marzelline ve Fideliovi nebo Musetta v Bohémě.

Finský basista Timo Riihonen, jenž vystupuje v londýnské Covent Garden či na festivalu v Bayreuthu, ztvární Ochse. V roli Faninala diváci uvidí Martina Bártu, čerstvého držitele Thálie, postavu zpěváka ztvární tenorista Petr Nekoranec.

Ženy jsou v opeře hybatelkami děje i svého osudu, což bylo na svou dobu odvážné, zdůrazňují tvůrci inscenace. V díle je plno narážek na společenské nešvary, uměle vymyšlené rituály, pomluvy či egoismus. K tématům patří hledání věčného mládí a strach ze stárnutí.

"Všechny historické okolnosti v této opeře jsou vlastně uměle vytvořené už samotným skladatelem Richardem Straussem a libretistou Hugem von Hofmannstahlem," tvrdí režisér Homoki. "Historizujícímu dojmu přizpůsobili jazyk i hudební vyjádření. Ozývá se například vídeňský valčík, který bychom v době vlády Marie Terezie těžko slyšeli, postavy se vyjadřují mluvou, která je specifická pro danou společenskou třídu, v některých situacích si postavy tykají a v jiných tytéž vykají, jiní mluví určitým nářečím. Vše má svůj skrytý smysl a význam," dodává.

Richard Strauss napsal Růžového kavalíra jako sedmačtyřicetiletý po dramatických, ve své době kontroverzních námětech Elektry a Salomé. Hned od světové premiéry v Drážďanech roku 1911 se Růžový kavalír stal jeho nejpopulárnějším dílem. Vyvolal takovou senzaci, že železnice musely rozšířit vlaková spojení, aby se do saského města dostalo množství zájemců z celé Evropy, tvrdí pořadatelé.

Strauss nazval Růžového kavalíra "mozartovskou" operou, chtěl vytvořit pomyslnou moderní verzi Figarovy svatby. Před třemi roky toto dílo zařadilo na program Národní divadlo Brno, v roce 2017 svého Růžového kavalíra s pěvkyní Renée Flemingovou přenášela newyorská Metropolitní opera do světových kin včetně těch českých.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Poprvé v historii. Izraelský prezident Herzog přiletěl na návštěvu do Bahrajnu

Izraelský prezident Jicchak Herzog přiletěl do Bahrajnu, informovala agentura AFP. Toto království v Perském zálivu patří k několika muslimským státům, s nimiž Izrael normalizoval vztahy. Jde o první návštěvu hlavy židovského státu v této zemi a izraelská média ji označují za historickou.

Herzoga v zemi přivítal bahrajnský ministr zahraničí Abdal Latíf bin Rašíd Zajání. Poté se setkal s králem Hamadem bin Ísou Chalífou i korunním princem a premiérem Salmánem bin Hamadem Chalífou. Herzog dříve uvedl, že při setkání se chce soustředit na "způsoby posílení hospodářské spolupráce" mezi oběma zeměmi, jakož i na otázky změny klimatu a bezpečnosti.

Bahrajn a Spojené arabské emiráty, které Herzog navštíví v pondělí, se v září 2020 staly prvními arabskými státy, které v uplynulém čtvrtstoletí normalizovaly vztahy s Izraelem. Předtím takový krok učinily pouze dvě arabské země - Jordánsko v roce 1994 a Egypt v roce 1979. Dohodu s Izraelem zástupci SAE a Bahrajnu podepsali ve Washingtonu. Palestinci krok odsoudili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy