Sérii nazvanou Song Machine vymysleli hudebník Damon Albarn a komiksový autor Jamie Hewlett ještě předtím, než také hudební svět začala měnit koronavirová krize. Už v lednu fanouškům Gorillaz na internetu slibovali nové skladby a komiksová videa, která budou točit a ihned zveřejňovat, dokud jim nedojdou nápady.
Albarn mluvil o tom, že je unavený z klasického šestiměsíčního cyklu, který obyčejně zabere příprava desky, a nechce se k ničemu zavazovat. Navíc ho bavila představa, že do každé nové písně pozve dva slavné hosty a nechá je nazpívat své party, aniž by se vzájemně slyšeli. Skladbu pak Gorillaz okamžitě vydají s náležitým vizuálem a doprovodnou legendou.
Přestože nikdo nepočítal s tím, že na konci této zábavy bude řadové album, stalo se. Právě vyšlo pod názvem Song Machine, Season One: Strange Timez. A ten zase trefně odkazuje na zvláštnost doby, v níž nakonec mimo plán vznikla nejzajímavější a nejzábavnější studiová nahrávka Gorillaz od jejich 19 let starého debutu.
Důvod je nasnadě. Zatímco na předchozích deskách se rozrostlá muzikantská rodina kolem Albarna s výjimkou pár singlů bavila především experimentováním, hledáním a zkoušením čehokoliv, co bude hodné pověsti první virtuální kapely světa, v nynějším "stroji na písně" zůstalo skutečně jen u těch ambiciózních skladeb.
Výsledkem - ač nepřekvapivým pro fanoušky, kteří projekt pozorně sledovali - je tak sbírka singlů se zvukovou i stylovou rozmanitostí, stejně jako velkým tahem na branku a schopností si posluchače "zaháčkovat". Promítá se do toho nejen Albarnovo vyzrálé rukopisné písničkářství, kromě Gorillaz a sólové tvorby známé především z kapely Blur, ale také sound ušitý přímo na tělo hostům.
V projektu Song Machine se nefalšované legendy britské hudby setkávají se současnými rapery i zpěváky. A v této virtuální realitě stvořené opičími mozky, neboť tak se Gorillaz stylizují, se společně všichni cítí dobře. Inspiruje je ke skvělému, hravému, nekonvenčnímu, přitom až překvapivě koherentnímu výsledku, který je navíc plný hitů.
Album skvěle rozehrává již úvodní titulní skladba. Za zvuků podivné postapokalyptické diskotéky bere posluchače na cestu kolem Měsíce, během níž vesmírem zní neodolatelné skřehotání Roberta Smithe z kapely The Cure.
Plastovou baladu The Pink Panthom otevírá něžný klavír a líný rytmus vytváří prostředí, ve kterém je dost prostoru pro Albarnovy tak trochu znavené sbory, zklidněný rap Američana 6lacka a zároveň emotivní pěvecké sólo Eltona Johna.
Když se skladbou Aries po synthpopovém úvodu rozlije baskytara, není nutné se dívat do bookletu, aby bylo zřejmé, že ji třímá Peter Hook a nebál se do ní vložit veškerý odkaz svých někdejších kapel Joy Division a New Order.
Ve skladbě How Far? zase Gorillaz propojují zdánlivě neslučitelné světy. Jde o jednu z posledních nahrávek spoluzakladatele žánru afrobeat, nigerijského bubeníka Tonyho Allena, s nímž měl Albarn pro změnu kapelu The Good, the Bad & the Queen. Allenovo nenapodobitelné rytmické cítění a styl tu až nečekaně skvěle pasují do současného grimu, jaký předvádí jedna z jeho největších hvězd Skepta.
Allenův hluboký smích a temné vokály dotvářejí démonickou atmosféru skladby, kterou Gorillaz zveřejnili jako opravdovou poctu začátkem května, krátce po bubeníkově smrti.
I přes mnoho slavných jmen a nečekaných kombinací vrcholem nahrávky zůstává hned první singl, který Gorillaz spunktovali se současnými představiteli syrového britského rapu. Mnohem víc než z hiphopové kultury vyvěrá z neurvalosti britského punku.
Ve skladbě nazvané Momentary Bliss kombinuje Damon Albarn energii sestavy Slaves a pětadvacetiletého rapera Slowthaie do strhujícího "dupáku". Nasává to nejlepší z přímočaré ostrovní hudby a vyplivuje možná jednu z nejchytlavějších britských skladeb roku. Kdyby mohly být koncerty, není pochyb, že tahle věc má sílu bořit sály.
Přestože je první Song Machine z podstaty singlové album, v případě Gorillaz nejde o instantní polévku, která se hned po zalití rozplizne, zkonzumuje a zůstane dlouhodobě nepoživatelná.
Díky uvolněnému přístupu, kdy se Damon Albarn s Jamiem Hewlettem starali o výběr slavných jmen starší generace a bubeník Remi Kabaka dodával zástupce mladé progresivní scény, deska protíná pozoruhodně rozmanité hudební světy. Důkladně je prozkoumat zabere čas a vyžaduje to posluchačovu pozornost.
Kdo ji albu věnuje, odnese si osvěžující zážitky, jaké podle výsledku museli mít i všichni ti skvělí muzikanti, kteří se při jeho vzniku potkali - ať už při natáčení ve studiu, nebo po zákazu vycházení na on-line frekvencích přes aplikaci Zoom.
Že na příští rok už Gorillaz oznámili "druhou řadu" projektu, je dobrá zpráva. Snad jim podobné nápady jen tak nedojdou.
Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.
Album
Gorillaz: Song Machine, Season One: Strange Timez
Gorillaz Productions/Warner Music 2020
